„Vliv digitálních technologií na život našich dětí strašně podceňujeme,“ říká terapeut Jan Kulhánek
To, co děti vidí na internetu, spoluutváří jejich představu o tom, co je normální a jak to na světě chodí. Psychoterapeut Jan Kulhánek tvrdí, že tento problém podceňujeme. To, že děti digitální média nesprávně nebo příliš často používají, je podle něj kombinací rodičovské nevědomosti a pohodlnosti. Šokující věci, které zachycuje připravovaný a hojně diskutovaný dokument V síti, jsou podle něj důsledkem právě celospolečenského podceňování moci, kterou svět za obrazovkou má.
Televize, počítače i mobily ovlivňují naše vnímání už od batolecího věku. Světová zdravotnická organizace ve své aktuální zprávě například doporučuje, aby se děti mladší než rok a půl na televizi nedívaly vůbec. „Pro malé děti je televize extrémně vzrušující záležitost. Na její sledování si velmi snadno zvyknou a těžko je pak dokáže upoutat jiná, klidnější zábava, těžko se pak dovedou zabavit samy,“ vysvětluje Kulhánek a dodává, že se ve své praxi setkal i s ročním batoletem závislým na sledování televizních reklam. Psycholog ale zároveň dodává, že vždycky záleží na obsahu a že se například tablet mnohdy stává účinnou pomůckou při výuce, protože děti práce s ním zkrátka víc baví.
V životě starších dětí jsou podle Kulhánka důležitou kapitolou mobily a sociální sítě. „Striktně bych u používání sociálních sítí dodržoval věkovou hranici minimálně třinácti let. Má to smysl, mladší děti se s jejich obsahem ještě nedokážou vyrovnat, neumějí se ke sdělení správně vztáhnout ani adekvátně reagovat na méně příjemné věci,“ vysvětluje. Co se týká mobilů, platí podle Kulhánka základní pravidlo, že aby jeho používání zůstalo bezpečné, neměl by telefon být pro dítě hlavním zdrojem zábavy. A to samé platí pro hry na počítači.
Závislost na televizi, videohrách i smartphonu se může podle psychologa objevit v každém věku. A když jsou rodiče pozorní, není prý těžké ji poznat. „Nejdřív bych vždycky zamířil do vlastních řad a přemýšlel, jestli s dítětem trávím dost času a jestli nemůžeme jako rodina nějak změnit návyky a rytmus. Když si ale přestaneme vědět rady, je určitě potřeba najít pomoc,“ vysvětluje.
V nejnovějším díle Houpaček jsme řešili i to, proč bývají malí hráči adrenalinových her náladoví, jestli by rodiče měli mít neomezený přístup do telefonu dítěte nebo kdy je čas na digitální detox. Poslechněte si celý záznam.
Související
-
Jste závislí na internetu? Vyzkoušejte si náš test
Taky se vám občas stane, že se na sociálních sítích „zapomenete“ déle, než jste plánovali?
-
PACIENT ZERO: Aneb léčím se ze závislosti na internetu
Jsem závislý – na internetu. Prý tím trpí asi dvacet procent bulharské mládeže a já. Skvělý. V jednatřiceti se budu léčit z toho, že moc klikám na Seznam.cz a na...
-
Digitální detox, výzva 4: Smartphony do autobusů prostě patří. V pražské MHD se zázraky nedějí
Vypnout chytrý telefon cestou z práce nebo ze školy a zaposlouchat se do zvuků kolem sebe? Rozhodně nejtěžší ze všech pěti výzev Digitálního detoxu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
