Vraždící školačky, cestující žabák nebo karetní únikovka. Které hry nejlíp prolamují čtvrtou stěnu?

Mistry v prolamování čtvrtých stěn zůstávají studia z Japonska, která s nimi ochotně experimentují odedávna –⁠ mezi nejpamětihodnější historické příklady patří série Metal Gear Solid, kde jeden z protivníků dokázal číst hráčské myšlenky a bylo nutné ho obelstít fyzickým přepojením ovladače do jiné zdířky konzole. Jindy šlo zase mimořádně tuhý souboj vynechat tak, že jste uloženou pozici načetli až po uplynutí reálného týdne, aby virtuální protivník zemřel nikoliv vaší rukou, ale stářím. Hry Hatoful Boyfriend nebo Doki Doki Literature Club zase rozebírají na východě populární žánr vizuálních novel, jejichž cílem je obvykle virtuální sblížení, a komentují absurditu podobného počínání.

Loňské Inscryption Daniela Mullinse je jedním z důkazů, že herní čtvrté stěny umí prolamovat i vývojáři a vývojářky na západě, ale občas to až příliš efektivně maskují. Podobně jako se Inscryption schovává za karetní fasádu, deset let staré Frog Fractions se zase tváří jako výuková hra, která dětem pomůže s matematikou a učením zlomků. Navzdory názorům některých kritiků, že jde o satirický záměr, její autor tvrdí, že pouze potřeboval dostatečně fádní úvodní minihru, co by ladila k dobře znějícímu názvu, který vybral jen kvůli své nostalgii po výukových hrách. Ne všechny hry jsou tedy tím, čím se zdají býti.

Kdo láme čtvrtou stěnu ve Slay the Spire? Bere Inscryption prvenství Undertale? Poslechněte si celý díl Questu o hrách, které své hráčky a hráče napřímo oslovují.