Vyhledávání Googlu manipulovalo volbami ve prospěch Clintonové, tvrdil psycholog v americkém Senátu

23. červenec 2019
Ucho

Soudní komise amerického Senátu si minulý týden pozvala jako hosta behaviorálního psychologa Roberta Epsteina, který měl jejím členům vysvětlit, jak velký vliv můžou mít technologičtí giganti na průběh amerických voleb. O Epsteinových dalekosáhlých tvrzeních, kterými mnohé šokoval, je dnešní díl rubriky Ucho.

„Data, která jsem posbíral od roku 2016, ukazují, že Google zobrazuje americké veřejnosti obsah, který je zaujatý ve prospěch jedné politické strany – strany, kterou já preferuji, ale to je irelevantní. Žádná soukromá firma by neměla mít právo manipulovat velkou částí populace na základě svých vědomostí,“ řekl Robert Epstein v úvodu svého senátního slyšení.

Podle Epsteinova výzkumu přinesly při minulých prezidentských volbách algoritmy Googlu minimálně 2,6 milionu hlasů předtím nerozhodnutých voličů do tábora Hillary Clintonové. Horní hranice jeho odhadu je 10,4 milionu hlasů pro Hillary Clintonovou. Pro srovnání: Facebook tvrdí, že reklama z účtů napojených na Kreml se během prezidentských voleb 2016 zobrazila 10 milionům uživatelů. Data Facebooku ale zaznamenávají jinou metriku než Epsteinův odhad. Zachycují pouze zobrazení reklamy, a nikoliv změnu volebního rozhodnutí daného voliče. Nadpoloviční většina „ruských“ reklam měla být podle Facebooku zobrazena až po dni voleb. Celosvětově by podle Epsteina mohla nevyváženost výsledků Googlu rozhodnout až čtvrtinu voleb od roku 2015. Především těch s těsnými výsledky.

Epstein se tématu věnuje téměř sedm let a není zdaleka jediným akademikem, který před netransparentností technologických gigantů varuje. „Důvěřujeme, že k nám budou vyhledavače upřímné: ukážou nám, co je potřeba; nejlepší výsledky zobrazí navrchu, abychom se nemuseli proklikávat tisíci stránek, abychom je našli; seřadí je podle relevance nebo nám sdělí, že používají jiný klíč. Dělají to ale doopravdy?“ ptá se profesor práva z Marylandské univerzity Frank Pasquale ve své knize Black Box Society. „Když Facebook zkoušel ‚výzvu k volení‘ v roce 2010, volilo o 0,39 procenta více voličů – to by bohatě stačilo na rozhodnutí voleb, jako byly ty prezidentské v roce 2000 ve Spojených státech,“ píše Pasquale ve své knize.

„Představte si, že Mark Zuckerberg dává osobně přednost kandidátovi, kterého vy nemusíte. Nařídí, aby se v newsfeedech desítek milionů aktivních uživatelů objevila výzva k tomu, aby šli volit – ale na rozdíl od experimentu z roku 2010 nebudou tito uživatelé vybráni náhodně. Místo toho Zuckerberg využije faktu, že pomocí facebookových ‚lajků‘ dokáže odhadnout vaše politické názory a stranickou příslušnost i u těch uživatelů, kteří své politické preference přímo nezveřejňují,“ varoval v roce 2014 harvardský profesor práva Jonathan Zittrain v časopise New Statesman.

O podobné strategii se mluvilo také v souvislosti s možným ruským vměšováním do posledních amerických prezidentských voleb. Hypoteticky mohly ruské tajné služby snížit volební účast ve vybraných volebních okrscích za pomoci manipulace registru voličů. Místo zvýšení volební účasti v okrscích s převahou preferované strany by tak snížily účast v enklávách soupeře. Podotýkám, že nic takového nebylo prokázáno ani u Silicon Valley, ani u ruských tajných služeb.

Američtí republikáni včetně prezidenta Trumpa si dlouhodobě stěžují, že je liberálněji nakloněné Silicon Valley cenzuruje. Je dobré vidět, že si do Kongresu zvou i odborníky s komplexnějším náhledem. Není příliš pravděpodobné, že by vedení Googlu záměrně a vědomě vychylovalo jazýček vah ve prospěch demokratů, a netvrdí to ani Epstein. Problém je už samotný fakt, že to nemůžeme s jistotou vědět. Epstein proto navrhuje, aby zákonodárci donutili Google zpřístupnit veřejnosti svůj vyhledávací rejstřík, na jehož základě by pak mohly vznikat alternativní vyhledávače. Jako paralelní precedent uvádí rozhodnutí z roku 1956, kdy americká vláda donutila telekomunikační společnost AT&T zpřístupnit všechny své patenty.

Zároveň to neznamená, že by technologické firmy svými neprůhlednými algoritmy neovlivňovaly nejen americkou společnost více, než je zdrávo. Politici na americké pravici i levici si proto z různých důvodů na Silicon Valley začínají brousit zuby. „Myslím, že do 10 let bude tento sledovací obchodní model postaven mimo zákon,“ říkal Epstein vloni na antimonopolní konferenci pořádané univerzitou Chicago Boot. Zdá se, že by mohl mít pravdu.

Chystají se američtí regulátoři zasáhnout proti Silicon Valley? Ovlivňuje nevyvážené vyhledávání Googlu výsledky voleb? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.

 

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.