Wildbirds & Peacedrums: Severský výlet bez zastávek
Obyčejně čekáme od vystoupení rockového dua přímý útok na komoru. Ono vystupujícím vzhledem k nástrojovému omezení nic jiného ani nezbývá. A tak se i přes znalost tří řadových desek od švédského dua Wildbirds & Peacedrums čekala méně zašifrovaná tvář, než jakou známe z jejich studiové podoby.
Jenže ouha, Miriam a Andreas si letos přizvali na pódium pomocníka v podobě doprovodného klávesáka, který sound posunul do jiných končin, než na kterých se prezentovali před třemi roky na putovním Bohemia Jazz Festu ještě jako čisté duo.
Ne že by písničky Wildbirds & Peacedrums ve své studiové podobě byly oholené na kost. Ba naopak. S přibývajícími roky se dva základní elementy dua - hlas a bicí - obalují čím dál větším množstvím dalších prvků. Tím pádem se kreativní dvojici rozšiřují skladatelské obzory, mocně překračující sevřený rukopis čtyři roky staré prvotiny Heartcore.
Podobně rozvolněné nálady dopadly na posluchače Paláce Akropolis i vprostřed jejich prvního klubového vystoupení v České republice. Bicí, výrazný Miriamin hlas, melodicky občerstvující steel drum a k tomu hrubá, progresivně starosvětská elektronika či klávesy. To všechno dohromady stvořilo ze středečního koncertu spíše než sled jednotlivých vypalovaček barevný výlet bez zastávek, při kterém se hodně snilo, experimentovalo a tu tam zaútočilo silnějším melodickým motivem.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Wildbirds & Peacedrums vydávají album Rivers: krása stíhá nádheru!
Koncert Wildbirds & Peacedrums byl svéráznou severskou výpravou za náladami, pro kterou bylo třeba se naladit na stejnou vlnu. Bylo poznat, že ne všem návštěvníkům koncertu se to podařilo hned od prvních tónů, přesto pokud se člověk podíval po střídmě zaplněném parketu pražského kulturní svatostánku, jasněviděl, že během více než hodinového koncertu se podařilo „nalodit" téměř všem. Jak by ne, když na závěr si trio připravilo ty nejostřejší háčky jako něžnou hitovku The Lake nebo naopak syrovou vzpomínku na začátky v podobě prvního singlu Doubt/Hope.
Manželé Miriam a Andreas ze sebe vydali vše, o jejich hudbě jak v živém, tak studiovém provedení není třeba pochybovat. Škoda, že jejich snažení nepřišlo ocenit více fanoušků, kteří by byli schopni vynaloženou energii vrátit nazpět. Zasloužili by si to víc než třeba sympatická Hanne Hukkelberg, která se na stejném pódiu představila před půl rokem.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
