Žádný důvod nosit barvy duhy, promlouvá Johnny Cash na stránkách komiksu
Na Folsomskou věznici padá tma. Z okna cely se line píseň, kterou skládá jeden z vězňů. Jmenuje se Glen Sherley a „Greystone Chapel“ se brzy stane hitem, protože ji na svém koncertě před folsomskými vězni odehraje country ikona Johnny Cash. Touto expozicí začíná první kapitola grafického románu Johnny Cash – I See a Darkness od německého autora Reinharda Kleista.
Reinhard Kleist, českému čtenáři známý především díky působivému komiksu Boxer o polském Židu Hercku Haftovi, začal na svém díle pracovat už v momentě, kdy přišel do kin Mangoldův snímek Walk the Line. Nicméně Kleistova metoda a především to, co svým vyprávěním sleduje, je od filmu odlišné a v lecčems i věrohodnější. Tam, kde se Walk the Line plně zaměřuje na romantický vztah mezi Cashem a June Carterovou, který vyvrcholí happy endem, Kleist upírá svou pozornost především na Johnnyho souboj se závislostí na amfetaminech a se sebou samým. Právě drogy a jejich dopad jsou tak alfou a omegou příběhu o country desperátovi, který chtěl být již od dětství „jako ti chlápci z rádia“.
Černobílý a expresivní kreslířský styl pohání rychle odsýpající příběh. Noirovou atmosféru přiživují intermezza v podobě výtvarně ztvárněných hitovek Cashovy kariéry, ať už se jedná o úvodní prologovou scénu o vraždě v Renu ze skladby Folsom Prison Blues, nebo příběh o chlapci jménem Sue. Kleist je dobrý vypravěč a má cit pro dynamiku těžící z jeho záliby ve westernech. Ilustrovanými písněmi ředí příběh směřující až k památnému koncertu pro nebezpečné trestance právě ve Folsomské věznici. Životní příběh Cashe Kleist vložil do úst právě Sherleymu, který o zpěvákovi vypráví svým spoluvězňům.
Na dvou stech stránkách Cashovy biografie se autor nejvíc zamýšlí nad tím, jak moc bylo nadužívání amfetaminů ničivé pro zpěvákovu osobnost a zároveň jakýmsi hnacím motorem jeho kreativity. Nenachází jednoznačnou odpověď, spíše pomáhá Cashe vidět i z jiného úhlu, bez zbytečného patosu nebo moralizování. Jsme svědky hudebníkova vyrůstání v nuzných poměrech na plantážích, vztahu s tragicky zesnulým bratrem Jackem, divokého snění o slávě i jejího postupného dosažení.
Cash se pohybuje na hraně, jako všechny temnotou sužované hvězdy. Ať už jde o demolování hotelových pokojů, „prozření“ v jeskyni Nickajack, řízení pod vlivem i vydírání od Ku-klux-klanu kvůli singlu o Iru Hayesovi. Na druhé straně pak stojí davy milujících fanoušků. Ne nadarmo si jeden z policistů, kteří zatkli Cashe po jednom z drogových excesů, posteskne, že jej nerad vidí v takovém stavu, jeho žena má prý totiž doma všechny nahrávky. Nebývale velký prostor dostává i Cashova první manželka Vivian Liberto, která na něj čekala dlouhé tři roky, než se vrátil z druhé světové války.

Kleistův román je tak povedenou a komplexní sondou do nitra invenčního country zpěváka se všemi jeho vzestupy i pády. Zbytečně ho neadoruje, naopak mu dává nepřikrášlený a lidský rozměr, který je díky tomu srozumitelný nejen pro skalní fanoušky Cashova odkazu. Vidět temnotu, dotknout se jí a vrátit se zpět.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.