Zakladatel Pohody Michal Kaščák: Svobodný festival je pro mě zázrak

22. červen 2018
Rozhovor VR a MM

„Je to podobné, jako když si někoho zveš domů. Chceš mít čistý záchod, dobré jídlo, zajímavou hudbu nebo film a prostředí, ve kterém se budete všichni cítit příjemně,“ popisuje přístup k organizaci festivalu Pohoda Michal Kaščák. Jak se podle něj hudby dotýká politika, proč pokračuje v náročném projektu, který většinou nekončí ziskem, a jak těžké je na Slovensku udržovat Pohodu?

Svobodný hudební festival považuju za zázrak. Když jsem se v osmdesátých letech setkával s lidmi z české undergroundové scény, jako byli Plastici, Vlasta Třešňák, Chadima a podobně, viděl jsem, že byli pro hudbu ochotní dělat neskutečné věci. To, čím si proti tomu dnes procházíme my, je radost, říká Michal Kaščák, pro kterého je nezávislost a svoboda v rozhodování o podobě Pohody zásadní. Protože si za tím, co děláme, chceme stát, nemůžeme vzít jakoukoliv kapelu. Festival taky ze zásady nebere peníze ze státních fondů ani od Ministerstva kultury a pečlivě si vybírá i komerční sponzory, vysvětluje Michal Kaščák.

Michal Kaščák se narodil v Trenčíně a právě tam také před jednadvaceti lety rozjel letní hudební festival Pohoda. Od třinácti let byl členem kapely Bez ladu a skladu, která, i když ne příliš často, vystupuje dodnes. Autorsky se podílel na hudbě k několika filmům. V loňském roce převzal z rukou prezidenta Slovenska Andreje Kisky vysoké státní vyznamenání – Rad Ľudovíta Štúra II. triedy za mimoriadne zásluhy o rozvoj demokracie, ochranu ľudských práv a slobôd a o rozvoj kultúry.

Proč nechcete státní peníze? Řada nezávislých umělců a galerií, které nechtějí být spojené s politikou, si granty bere a nemá s tím problém.

Nemám nic proti lidem, kteří dělají kulturu financovanou granty. My jsme se ale takhle rozhodli asi před dvanácti lety a bylo to velmi osvobozující. Nedovedl jsem si představit, že by se tehdejší ministr kultury chlubil tím, že i díky němu je ten festival tam, kde je. Jsme svobodní, můžeme naprosto otevřeně komentovat, co se na Slovensku děje. Můžeme otevírat choulostivá a vážná společenská témata. Během roku reagujeme menšími koncerty na aktuální dění, třeba teď nedávno jsme tímto způsobem komentovali vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Nechceme být závislí na tom, jestli se nad námi nějaký úředník nebo politik slituje.

Když už jsme u politiky, vloni jsi dostal vysoké státní vyznamenání od prezidenta Slovenska Andreje Kisky, jaké to pro tebe bylo?

Když mi zavolali z prezidentské kanceláře, myslel jsem si, že si ze mě někdo dělá legraci. Asi čtyři minuty jsem dával kontrolní otázky a snažil jsem se poznat, kdo to je. Pak jsem se vyjádřil vyhýbavě a řekl jsem jim, ať zavolají zítra. Ale druhý den opět telefon, ten samý hlas, ta samá vážnost, tak jsem to už začal brát vážně. Na Andrejovi Kiskovi je zajímavé, že byl sám velmi aktivní v neziskovém sektoru. Převzal záštitu nad naší akcí, kterou jsme dělali v jedné romské osadě, líbí se mi, že se neváhá pustit do akcí, které mu nepřinesou politické body. Ani ten výběr oceněných, mezi kterými jsem byl já a Michael Kocáb, mu rozhodně na Slovensku nepomohl. Právě kvůli nám dvěma nepřišli na státní recepci předseda vlády a předseda Parlamentu, protože byli naším oceněním pohoršení.

03665482.jpeg

Festival Pohoda tradičně zakončuje ekumenická mše, jak to vzniklo a proč to podle tebe dává na hudebním festivalu smysl?

U některých lidí to vzbuzuje kontroverze, myslí si, že to na festival nepatří. Vzniklo to tak, že hned vedle areálu letiště je malá kaplička, kde jsme měli zónu ticha, a někteří lidé se mě začali ptát, jestli by nebylo možné tam v neděli uspořádat mši. S místní farností jsme se nedohodli, protože nechtěla ekumenickou, a my zase nechtěli být omezení jen na jednu konfesi. Nevěděl jsem, co s tím. Zavolal jsem kamarádovi, který je takový slovenský církevní rebel, a on už rok nato celebroval mši s evangelíky. Střídají se tam různá náboženství. Otevírali jsme už ráno sutrou z Koránu, jindy zase zahajoval rabín zpěvem písně, setkávají se tam různé církve, křesťanské i jiné. Je to pro ty, kdo si chtějí zážitek z festivalu rozšířit o duchovní rozměr. Myslím, že to k tomu rozhodně patří.

Čím Michala překvapili členové Prodigy a proč Pohoda nemá VIP zóny? Jak se akce pro třicet tisíc lidí vyrovnává s požadavkem ekologické udržitelností a bezpečností? Jak se sestavuje program Pohody a jak fungují mezinárodní konference pořadatelů světových akcí, kde si vzájemně předávají zkušenosti? Poslechněte si v rozhovoru Veroniky Ruppert s Michalem Kaščákem.

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.