Zelená ekonomika a sestry zakladatelky. Legální obchod s konopím je ženský byznys budoucnosti

Americký server Quartz tak nadšený není. Výzva Jane West není prý tak úplně nezištná. Podnikatelka hledá spojenkyně, aby jí pomohly vytvořit korporátní kulturu, která by více odpovídala potřebám žen, zejména pracujících matek. Možností, jak podnikat, se nabízí celá řada. Od kuřáckých potřeb po medicínské produkty.

Morální panika a postupná legalizace

Ženy mají v konopném byznysu dlouhou tradici. Léčivou sílu konopí využívali už před 5 000 lety třeba obyvatelé starověké Mezopotámie. Z historie známe mnoho případů, kdy tato rostlina pomáhala ženám s celou řadou obtíží a bolestí. Ještě v roce 1890 britská královna Viktorie používala konopné tinktury ke zmírnění křečí. Pak se ale pověst konopí začala zhoršovat. Poslední kapkou, po níž pohár přetekl, se stal americký propagandistický film Reefer Madness (1936), který měl varovat rodiče před zhoubným vlivem marihuany na duševní zdraví jejich dětí. Následoval zákaz marihuany nejen ve Spojených státech, ale i v evropských zemích jako Anglie nebo Francie.

Úsilí z 90. let změnit tento stav postupně vedlo ke vzniku různých hnutí na podporu konopí pro lékařské účely. Historický milník představuje rok 1996, kdy Kalifornie jako první stát v USA legalizovala marihuanu pro lékařské účely. A loni v listopadu dokonce tamní voliči v referendu schválili i rekreační užívání konopí. Dnes je možné legálně léčit marihuanou ve 25 státech USA a v šesti ji kouřit během volného času.

Ženy ženám

Ellen Komp, zástupkyně ředitele kalifornské neziskové organizace bojující za reformu konopných zákonů, upozorňuje na jeden z důvodů, který ženy od podnikání v této branži odrazuje. Některé matky se totiž obávají, že jim kvůli legální konzumaci marihuany může vládní agentura odebrat dítě. Proto je podle podnikatelky Jane West důležité, aby ženy ke konzumaci konopí přistupovaly otevřeně a pokoušely se prolomit stigma, které marihuanu provází.

Krok po kroku se to daří a ve Spojených státech přibývá specializovaných značek s konopnými produkty, které se drží hesla „ženy ženám“. Jessica VerSteeg, třicetiletá Miss Iowa za rok 2014, založila a vede v Kalifornii první donáškový obchod s konopnými produkty a kuřáckými potřebami. Je orientovaný především na ženy. Jedenašedesátiletá herečka Whoopi Goldberg zase ženám nabízí výrobky s konopím ke zmírnění menstruačních bolestí.

Marihuana v popkultuře i na ulici: Proč holky s jointem nejsou vidět

• Upravit

„Nevěřím svým očím, vytáhla sis dýlerák s marihuanou z vagíny.“ – „Já vím.“ – „Proč to děláš?“ – „Dělám to pořád, je to nejbezpečnější způsob, jak s trávou cestovat.“ Úvodní konverzace druhého dílu seriálu Broad City mezi hlavními hrdinkami Ilanou a Abbi je provokativní i na rok 2015 – jako většina scén holčičího sitcomu, který dvojici ukazuje v mnoha pro ženy nezvyklých rolích. Sáček s marihuanou sám o sobě na provokaci nevystačí, dvě hlavní ženské postavy, které denně kouří trávu, však pořád patří do říše neobvyklého.

Druhou šanci v konopném byznysu našla také bývalá marketingová konzultantka Jeanine Moss, která vyrábí luxusní dámské kabelky a doplňky se speciálními kapsičkami na marihuanu. Konopí začala dvaašedesátiletá podnikatelka užívat před třemi lety, aby jí ulevilo od bolestí po výměně kyčelního kloubu. Zpočátku se cítila trapně, když musela trávu všemožně schovávat, jako by byla středoškolačka. Záhy ale zjistila, že není sama a že podobný problém řeší i některé její kamarádky. Rozhodla se proto zaměřit své podnikání právě na potřeby starších žen – to byl přímý zásah a trefila díru na trhu.

Konopná budoucnost patří ženám

„Zelená ekonomika“ je přinejmenším ve Spojených státech na vzestupu. V roce 2016 dosáhl severoamerický legální byznys s konopím zisku 6,7 miliardy dolarů, což znamenalo nárůst o 30 % oproti předchozímu roku, kdy se jednalo o druhé nejrychlejší odvětví průmyslu. V roce 2015 zastávalo vedoucí pozice v legálním konopném byznysu 36 % žen. V letošním roce, kdy se branže ještě rozrostla, kleslo jejich zastoupení na 27 %. I tak se jedná o nadprůměrná čísla, protože celonárodní průměr se pohybuje kolem 23 %, píše server Quartz.

„Jakmile se nějaké průmyslové odvětví jednou rozjede, je mnohem těžší získat v něm vliv, než když je člověk u toho hned od začátku. Příkladem je technologicky průmysl, který se zrodil výhradně v mužském prostředí ‚otců zakladatelů‘ a odvážné ženy si musely své místo mezi nimi nejprve vybojovat. Co kdyby za konopným průmyslem stály ‚matky zakladatelky‘ nebo ‚sestry zakladatelky‘,“ říká Emily Paxhia, generální ředitelka hedgeového fondu, který investuje do konopného byznysu. „Legalizovat konopí se nám podařilo díky postupným změnám společenských postojů. Stejně tak mohou postupné změny postojů udělat z konopného byznysu jedno z nejsilnějších a nejinkluzivnějších průmyslových odvětví,“ nešetří optimismem Emily Paxhia.

Článek je součástí výběru z médií Radia Wave. Ve vysílání ho můžete slyšet každou středu v 15:20.