Zvíře není symbol. Vystavený vlk v Karpuchina Gallery je v současném umění přežitek

Třídenní performance s živými vlky skončila v neděli 26. května zásahem České inspekce životního prostředí, která ve spolupráci s Policií České republiky a veterinární správou vlky odebrala jejich majiteli, maďarskému chovateli zvířat pro filmový průmysl Zoltanovi Horkaiovi, pro podezření z porušení Zákona na ochranu zvířat proti týrání. Majitel podle ČIŽP navíc nedokázal prokázat původ a legální nabití zvířat.

Kurátorka a publicistka Tereza Špinková|foto:Adam Ryšánek, Český rozhlas

Vlci jsou podle vyjádření majitele kříženci vlků se psem, to má teprve potvrdit genetický test. Jakou bude mít událost právní dohru, zatím není jasné. Vyjádření ředitelky soukromé galerie Alexandry Karpuchiny si můžete přečíst zde. Podle kurátorky a publicistky Terezy Špinkové ale právní aspekt kauzy není nejpodstatnější, relevantní současné umění se snaží s živými zvířaty nepracovat vůbec.

Organizace Minding Animals vytvořila návod pro globální uměleckou obec, jak využívat zvířata ve výstavách. „Zjednodušeně říkají, že se nemají používat pro galerijní účely žádná zvířata, a to ani jejich ostatky,“ vykládá příručku Špinková. Vlk v prostoru Karpuchina Gallery se stal pouze pasivním objektem – symbolem, skrze který chtěl umělec vyjádřit svou obavu ze směřování současné společnosti.

„Vezmete živou bytost, která cítí, vnímá, myslí a vytvoříte z ní objekt, se kterým si zacházíte, jak chcete. Tento postoj ke světu, že jsme jeho majitelé a kontroloři, vede k devastaci planety a může to skončit tím, že to nepřežijeme,“ myslí si kurátorka a doktorandka Environmentálních studií FSS Masarykovi Univerzity v Brně.

Proč je přenesení performance Lone Wolf ze 70. let do současnosti problematické? Co všechno se ve společnosti, v humanitních vědách, umění a etologii od té doby změnilo? Jak do našeho vnímání zvířat vstupují environmentální krize? Poslechněte si celou Vlnu.