Zvuková archeologie pražského projektu Jupiter08
Endless Illusion je pražský kolektiv, který už několik let mapuje a různými způsoby přináší na českou scénu analogový zvuk hudebních žánrů jako minimal wave, electro, acid nebo techno. Kromě organizování akcí a pořadů na respektovaném holandském rádiu Intergalactic FM také vydávají hudbu – tu současnou pod stejnojmenným názvem a historickou pod hlavičkou Jupiter08. Více o této iniciativě prozradil Ladislav Zensor.
Měli jste na začátku pocit, že tady v Praze zaplňujete určitou mezeru?
Je potřeba si uvědomit, že kolem roku 2010–11 byla Praha jiná než dnes. Poslední dva, tři roky tady na scéně probíhá obrovský boom. Tehdejší situace nás nutila organizovat akce, protože jsme neměli kam chodit.
Na labelu Endless Illusion vydávate žánry jako electro, acid, techno.
Endless Illusion je label, na kterém vydáváme taneční hudbu. Začalo to přirozeně – chtěl jsem vydat své vlastní věci a po nějaké době z toho vznikl regulérní label. První release byl od francouzského projektu Ideomatic. Limitovanou edici 100 kusů jsme vyprodali za pět dní. Oslovujeme lidi z celého světa, kteří nás baví. Poslední deska je od projektu D'Marc Cantu z Detroitu.
Zhruba před dvěma lety vznikla i značka Jupiter08 s podtitulem Archeology of Slavic Electronic Sound (Archeologie slovanského elektronického zvuku).
Dlouhou dobu jsem vyhledával desky na portálu Discogs. Zajímaly mě vývoje a postupy v hudbě. Už tenkrát jsme přemýšleli o tom, že vydáme knihu, která bude mapovat československou elektronickou scénu. Cítil jsem však, že knížka je velká odpovědnost, a tak jsme se rozhodli, že to uděláme formou desky, ke které bude časopis. Jupiter08 znamená osm dílů – 8 desek, 8 časopisů. Nechtěli jsme se koncentrovat pouze na Česko a Slovensko, říkali jsme si, že by to mohlo být otevřené i pro další země střední Evropy.
Podobně jako americký label Minimal Wave také Jupiter vyhledává raritní nahrávky, které vznikly zejména v osmdesátých letech. Jaká je dramaturgie labelu?
Na začátku jsem byl v kontaktu i s kapelou ORM. Shodou okolností desku ORM vloni udělali jiní lidi z Čech a Slovenska. Byl jsem tomu docela rád, protože se to tím separovalo, a uvědomil jsem si, že nechci vydávat pop a budu šťastnější, když budu nacházet zapomenuté věci, jako byl např. náš aktuální release od Omnibus. Tento projekt jsem našel díky Moimirovi Papalescu. Dramaturgie našeho labelu je nacházet netradičnější, experimentálnější projekty, které měly názor a nebyly pohodlné pro režim. V popu to často bylo na objednávku.
Mohl bys něco říct o vašem pořád aktuálním releasu od českého projektu Omnibus?
Omnibus je kapela, která prošla šíleným vývojem. Měla různé etapy a v každé dělala jinou muziku. Hlavní personou projektu byl Jaroslav Zajpt, od kterého jsem získal původní nahrávky, které jsme pak vydali na vinylu. Israels je hodně experimentální album, skoro až do noisu, Rhytmus zas balancuje na hraně synth popu, možná s vlivem Einstürzende Neubauten. Je tam slyšet automatický bubeník a je to řemeslně víc zvládnuté. Omnibus hodně hrávali jako předkapela velkým jménům popové scény, což muselo být vtipné.
Vydáváte jednak současnou tvorbu, jednak „archivní“, často s použitím podobných hudebních nástrojů a postupů. Vidíš v tom paralely?
Já v tom vidím obrovskou spojitost. Je to o určitém zvuku, který nikdy nezestárne. Je potřeba ho kovat a někam vyvíjet. Když třeba někdo říká, že tohle už je passé, je to nesmysl. Nedávno jsem viděl rozhovor s Ata Kak, který v 70. letech dělal Afrobeat. Nechápal, že dnes lidé znají a používají syntezátory, na kterých hrával v sedmdesátých a osmdesátých letech. Situace je taková, že analog se vrátil a tyhle nástroje jsou nejvíc ceněné. Má to charakter zvuku, který všichni známe. Je to možná retro muzika, ale současná.
The sonic archeology of the Prague project Jupiter08
Endless Illusion is a Prague-based collective which has been exploring various forms of analogue sound through genres like minimal wave, electro, acid and techno. Aside from organising events and a radio show on the respected Dutch radio Intergalactic FM, they also release music – the current under an eponymous name and historical under the moniker Jupiter08. We talked to Endless Illusion's Ladislav Zensor.
Did you have a feeling in the beginning that you're filling some kind of void on the Prague music scene?
You must realise that around the year 2010-11, Prague was different. The last two, three years have seen an enormous boom. The situation back then forced us to organise events because there was nowhere to go.
Endless Illusion has been releasing electro, acid, techno.
Endless Illusion is a label on which we release dance music. It began naturally – I wanted to release my own records and after a while, a regular label was born out of that. Our first release was from the French project Ideomatic. The limited edition of 100 copies was sold out within 5 days. We approach people from all over the world. Our last record is by D'Marc Cantu from Detroit.
Around two years ago, you started a project called Jupiter08 with the subtitle Archeology of Slavic Electronic Sound.
I'd been trawling through Discogs for a long time. I was interested in the development and processes in music. We'd been thinking about publishing a book which would document the Czechoslovak electronic music scene of the past. I had the feeling that a book would be too much of a responsibility, so we decided to do it in the form of a record with an accompanying magazine. Jupiter08 has eight parts – 8 records, 8 magazines. We didn't want to only concentrate on the Czech Republic and Slovakia though, we also wanted it to be open for other Central European countries.
Similarly to the US label Minimal Wave, Jupiter also searches for rare records primarily created in the 1980s. Could you talk about the concept of the project?
In the beginning, I got in touch with the Czech synth band ORM. Coincidentally, somebody from the Czech Republic and Slovakia rereleased ORM last year. I was quite happy about it because it created a separation and I realised that I don't want to release pop and I will be much happier to release forgotten music such as our current release from Omnibus. I found this project thanks to Czech musician Moimir Papalescu. The concept of our label is to search for unusual, opinionated experimental projects that weren't comfortable for the regime. In pop music, it was often done upon a certain order.
Could you talk about your current release from the Czech band Omnibus?
Omnibus is a band which went through a crazy development. They had several phases and in each of them, made different music. I managed to get my hands on the original recordings, which we then released on vinyl, from the leader of the band Jaroslav Zajpt. “Israels” is a very experimental album tinged with noise, while “Rhythmus” verges on synth pop with a slight influence of Einstürzende Neubauten. You can hear automatic drumming and an overall musical mastery. Omnibus often played as a support band to famous pop stars, which must have been funny.
You release current music, as well as the music of the past, often with the use of the same instruments and methods. Do you see any parallels between the present and the past?
I see a great connection. It's about a certain sound that will never age. It's just necessary to nurture and develop it further. When someone says that it's over, it's nonsense. Recently, I've seen an interview with Ata Kak who made Afrobeat in the 70s. He didn't understand how is it possible that people still know and use the same synths that he was using in the 70s and the 80s. The analogue sound is back, and these instruments are highly valuable. It's a sound that is very familiar to all of us. It can be retro music, but a current one.
