10 let v zajetí Interpol
Je tomu deset let, co skupina Interpol vydala svůj debut – ceněnou desku Turn On The Bright Lights a vy si ji můžete pořídit v luxusní reedici. Frontman Paul Banks teď navíc vydává svou debutovou desku nazvanou stručně Banks.
Přelom milénia. Kytarový revival zažívá svůj vrchol jak za oceánem, tak na Britských ostrovech. A do zástupu kapel tvořených hejsky z garáží se objeví Interpol s nahrávkou Turn On The Bright Lights. Také čerpají z hudebních odkazů let minulých, ale přece se kolem jejich melodií vznáší zvláštní kouzlo, mezi zástupy kapel jako by se našel někdo, kdo přišel s novým zvukem.
Zpětně se asi budeme těžko dohadovat, zda byl jejich zvuk tak originální. Každopádně kombinace meandrujících melodií a výrazného vokálu zpěváka Paula Bankse dodnes činí Interpol nezaměnitelnými. K tomu přičtěme i fakt, že na debutové desce se nacházela jedenáctka vybroušených skladeb, z nichž by každá obstála samostatně jako hit. A ve finále celé vynikající album zakončí track Leif Erikson, jedna z nejpodmanivějších balad vůbec. Deska sice nezaznamenala závratná prodejní čísla, o to víc si ji ale hýčkala kritika. Dnes už jistě můžeme s klidným svědomím mluvit o Turn On The Bright Lights jako o jedné ze zásadních desek nulté dekády.
O dva roky později následovala další vydařená nahrávka Antics a vše už nasvědčovalo tomu, že se Interpol vymaňují z područí indie scény a stávají se globálními hvězdami. Úspěšné singly jako Slow Hands, C´mere nebo Evil pomohly albu na zajímavé pozice v oficiálních prodejních žebříčcích. Ruku v ruce s komerčním úspěchem přišla i nabídka od velkého labelu a úspěšná čtveřice přešla z Matadoru ke Capital Records. Zde vyšla v roce 2007 další deska Our Love To Admire.
V žebříčcích prodejnosti si nevedla nijak špatně, ale od kritiky se jí dostalo rozporuplného přijetí. Určitě se dá považovat za zatím nejslabší nahrávku kapely. Ostatně, jak mi potvrdil v rozhovoru bubeník Interpol Sam Fogarino, krátká epizoda, kdy byla kapela upsána majoru, rozhodně nebyla tou nejšťastnější: „Měli jsme rádi a respektovali jsme lidi, kteří nás podepsali u Capitol Records, protože předtím pracovali s projekty jako Radiohead, Sparklehorse i s kapelami, které nepatřily ke Capitol Records – třeba s Arcade Fire. Jakmile jsme dali nahrávku do přehrávače, tak nám byli hrozně naklonění. Ale pak? Spousta kroků, spousta lidí okolo a napětí bylo stále hmatatelnější. Prostě zvítězil přístup celé korporace.“
V září roku 2010 vyšla čtvrtá a zatím poslední deska nazvaná jednoduše Interpol. Skupina se opět vrátila k nezávislému labelu Matador a také upustila od přeplácaného zvuku předchozí nahrávky, náladou tak navázala na ranou tvorbu. Na albu už není tolik uchvacujících momentů jako na Turn On The Bright Lights nebo Antics, deska se rozhodně nedá označit za propadák, najdeme zde skvělé tracky jako Lights, Success nebo Summer Well, zbytek materiálu se ale spíš pohybuje v lehkém nadprůměru.
V době vydání desky Interpol už měl Paul Banks za sebou jednu vydanou sólovou nahrávku, na které se schoval se za alter ego Julian Plenti – album Julian Plenti is… Skyscraper z roku 2009. Jednalo se o trochu nevyrovnanou desku, a to jak z hlediska žánrového, tak kvalitativního. Poté, co Banks vydal letos v červnu EP o pěti živých skladbách Julian Plenti Lives…, vychází nyní jeho první sólovka pod vlastním jménem. Pojmenoval ji lakonicky Banks.
Desku ohlašoval singl The Base, podmanivý track, který evokuje nejlepší roky Interpol. Na albu je zařazen hned jako otvírák a prvním minutám dlouhohrajícího alba tak v podstatě není co vytknout. Bohužel ale podobně vybroušené skladby se už po zbylý čas nedočkáme. Po celou dobu se deska drží typicky interpolovských melodií, plných zvonivých kytarových vyhrávek a melancholie, ale ne a ne znovu přijít s nějakým tím úžasným nápadem, který by album vytáhl z průměru.
Skoro to vypadá, jako by se Paul Banks snažil udělat další desku Interpol, akorát bez zbytku skupiny. Člověka tak napadá otázka, zda se autor nedokáže od stylu své domovské kapely odpoutat, nebo to znamená konec brooklynského uskupení. Tyto pocity ale můžou být také jen důsledkem toho, jak moc je výrazný Banksův vokál spjat se zvukem Interpol.
Určitě nemůžeme tvrdit, že Paul Banks se svou skupinou za deset let od vydání vydařeného debutu zraje v ikonu amerického rocku. To si možná povíme o pár let později. Je ale jisté, že aspoň některé melodie od Interpol spoluvytvořily zvuk první dekády nového milénia.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
