17 dnů mučení a zavraždění synové. Mezinárodní cena se snaží chránit ekologické aktivisty

27. duben 2017

Konžský strážce národního parku Rodrigue Mugaruka Katembo prožil 17 dní mučení a obdržel nespočet výhrůžek kvůli tomu, že se postavil proti těžbě ropy v chráněném území. Boj s těžařskou společností nakonec vyhrál i díky dokumentu navrženému na Oscara. Letos se po boku dalších pěti osobností objevil na seznamu ochránců přírody s podobnými životními příběhy, kteří obdrželi prestižní Goldmanovu cenu. Nejde o pouhé symbolické ocenění, svým laureátům má pomoci také zajistit bezpečí.

Když v roce 2003 v africkém Kongu oficiálně skončila občanská válka, nezůstala po ní jen zdecimovaná společnost, ale i poničená příroda. Destrukce se nevyhnula ani nejstaršímu africkému národnímu parku Virunga. Přestože konflikt, který si vyžádal asi 60 tisíc mrtvých, mezi lidmi zanechal depresi, pro mnoho z nich konec války znamenal nový začátek. Jedním z takových lidí byl i současný ředitel parku Virunga, Rodrigue Mugaruka Katembo. Poté, co byl donucen sloužit jako dětský voják, mohl konečně vystudovat biologii a nastoupit jako strážce parku. Tato služba nakonec nebyla od zkušenosti z války tolik odlišná. Virunga je pro ochranáře jednou z nejnebezpečnějších oblastí na světě. Za posledních 15 let tam bylo zavražděno víc než 160 strážců parku.

V roce 2011, během jedné ze svých každodenních pochůzek, Katembo narazil na kolonu vozidel, která se chystala bez povolení vybudovat pokusný ropný vrt uvnitř jedné z nejcennějších oblastí střední Afriky. Ačkoliv se ho těžaři snažili uplatit, událost nahlásil vedení parku a kolonu dostal z chráněného území ven. V poválečném Kongu byl ale celý systém prorostlý korupcí, takže bylo jasné, že se těžaři pokusí vrátit. Katembo spolu se svými kolegy začal proto park chránit trochu jiným způsobem. Začal tajně natáčet zástupce britské společnosti SOCO, která usilovala o povolení těžit i v národním parku Virunga, během podplácení nebo hovorů, při kterých rozebírali ilegální aktivity. V roce 2013 byl zatčen a 17 dní mučen. Ani to ho ale neodradilo od zveřejnění výsledků natáčení. Hned následující rok uvedla streamovací služba Netflix film Virunga, který příběh představil veřejnosti a byl nominován na Oscara. To zabralo. Veřejný tlak nakonec firmu SOCO donutil k tomu, aby se své licence na průzkum v parku Virunga vzdala.

Goldmanovu cenu získal i konžský strážce národního parku Rodrigue Katembo

Proč je ale několik let starý příběh z Konga relevantní právě teď? Katembo, spolu s pěti dalšími osobnostmi ze všech světových regionů, o víkendu získal Goldmanovu cenu. „Ekologická nobelovka“, jak se jí často říká, je nejprestižnějším světovým oceněním za činnost v oblasti ochrany přírody a uděluje se od roku 1990. Kromě toho, že lidem ukazuje, že i se i jednotlivci můžou úspěšně postavit nadnárodním korporacím nebo zkorumpovaným vládám, má její udílení i prozaičtější důvody. Řada jejích laureátů čelí násilí a vydírání a celosvětová pozornost médií pomáhá alespoň částečně zajistit jejich bezpečí. Ani to však někdy není dost. Loňská laureátka Phyllis Omido z Keni letos v únoru jen o chvíli unikla smrti, když se ji ozbrojenci pokusili upálit v jejím vlastním domě. Berta Cáceres z Hondurasu, zastřelená vloni v březnu, takové štěstí neměla.

Ze slavnostního večera v San Francisku si cenu za činnost v Asii odvezl Prafulla Samantara, ikonická postava hnutí indického domorodého kmene Dongria Kondh. Dlouhé roky čelí hrozbě vybudování obrovského povrchového dolu na jeho území. Za aktivity v Evropě byl oceněn slovinský ekologický zemědělec Uroš Macerl. V regionu Zasavje, který se potýká s nejvyšším výskytem rakoviny v zemi, vybudoval úspěšné občanské hnutí proti cementárně spalující nebezpečné odpady a vypouštějící nadlimitní množství toxických látek. Australanka Wendy Bowman ocenění získala za to, že odmítla ustoupit nadnárodní korporaci, která na místě a v okolí její rodinné farmy plánovala postavit uhelný důl. Cenu získal i mark! Lopez z Los Angeles. Jemu se podařilo přesvědčit kalifornské úřady, aby provedly zevrubné analýzy v domech okolo továrny recyklující staré baterie. Zjistilo se, že místní komunita je už po tři dekády vystavená vlivům jedovatého olova, a začaly dekontaminační práce.

Čtěte také

Posledním oceněným je občanský aktivista z Guatemaly Rodrigo Tot, bojující za práva domorodé komunity Q’eqchi, která čelí rozpínající se těžbě niklu. I jeho příběh dokládá, že ekologičtí aktivisté za svou činnost mnohdy zaplatí vysokou cenu. Před 5 lety byli kvůli Totovým aktivitám zavražděni dva z jeho synů. Přesto svoji komunitu chrání dál, otevření dolu by totiž mohlo znamenat její zánik.

Wendy Bowman získala Goldmanovu cenu za to, že odmítla ustoupit nadnárodní korporaci, která na místě a v okolí její rodinné farmy plánovala postavit uhelný důl
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.