19. září vyjde kniha zápisků polské dívky Renii Spiegel, její osud připomíná Annu Frankovou

Renia Spiegel

Tajné zápisky polské dívky Renii Spiegel, která se v roce 1942 stala obětí nacistického režimu, vyjdou v knižní podobě. Zápisky zveřejnili dívčini příbuzní poté, co ležely 70 let v bankovním trezoru. Příběh Renii Spiegel má podobné rysy jako ten Anny Frankové. Ve Spojeném království vyjde publikace 19. září pod názvem Renia’s Diary: A Young Girl's Life in the Shadow of the Holocaust.

Už dříve byla zveřejněna část z nich, nyní vycházejí kompletně. Deník začala psát dívka židovského původu narozená v roce 1924 ve svých patnácti letech, toužila se stát spisovatelkou. Psala o svých přátelích nebo o škole, stránky se ale staly také svědectvím perzekuce Židů či bombardování ulic nacisty. Zápisky končí krátce po dívčiných osmnáctých narozeninách. 3. října 1942 našli nacisté Reniin úkryt u rodičů jejího přítele Zygmunga Schwarzera. Reniu i rodiče mladého muže nacisté popravili. Zápisky se tak uzavírají kapitolou, kterou nepsala sama dívka, ale její přítel poté, co deník o několik dní později našel. O publikaci příběhu se postarala dívčina sestra, která holokaust přežila. Jak uvedla pro BBC, když se jí deník dostal do rukou poprvé, nedokázala řádky číst, a proto jej uložila do trezoru. V současnosti ale vnímá jako důležité příběh popularizovat a založila také Nadaci Renii Spiegel.

Spustit audio
autor: Anna Macků
  • Do vzdálenosti tisíce kilometrů nebudeme létat, ale jezdit vlakem, slíbilo 1400 německých vědců

    20. září 2019
    Německé dráhy - vlak - cestování vlakem

    Přibližně čtrnáct stovek vědců z Berlína a Braniborska už nechce kvůli práci létat na malé vzdálenosti. Chtějí tím přispět k boji proti klimatickým změnám. Ve čtvrtek to oznámila iniciátorka skupiny, profesorka Martina Schäfer.

    Závazek platí pro všechny cesty do vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů. Do této vzdálenosti chtějí jezdit vlakem, ovšem za předpokladu, že jim cesta nepotrvá déle než dvanáct hodin. Týká se to například letů z Berlína do Londýna, Paříže, Milána či Bělehradu. Čtrnáct set vědců ze sedmi velkých univerzit z Braniborska a Berlína reprezentuje okolo deseti procent všech profesorů a dalších vědců z daných pracovišť. „Nakonec se každý musí rozhodnout sám za sebe, ale chceme, aby o tom lidé začali přemýšlet,“ řekla pro web deníku Berliner Morgenpost zmíněná Schäfer z Technické univerzity v Berlíně. Pro samotnou Schäfer je to navíc dlouhodobé téma, podle stránek ResearchGate se udržitelnosti věnuje dlouhodobě.

  • Lidé v Barceloně vzali spravedlnost do vlastních rukou. Hlídkují zde dvě domobrany, radnici navzdory

    20. září 2019
    Guardian Angels Barcelona

    Po Barceloně chodí dvě skupiny samozvaných ochránců zákona a pořádku. Katalánským úřadům se ale příliš nepozdávají a varují před nimi. Prý se sami pohybují na hraně zákona a označily je za „velmi nebezpečné“.

    „Tito samozvaní občanští strážci, kteří se soustředí na kapsáře v barcelonském metru, situaci nezlepšují. Naopak v lidech ještě více rozdmýchávají strach a používají taktiky, které hraničí s trestnými činy,“ řekl mluvčí katalánské policie, známé jako Mossos d’Esquadra, španělskému deníku El País. Spolu s tím, jak v Barceloně roste kriminalita, se několik lidí rozhodlo vzít spravedlnost do vlastních rukou a soustředí se právě na zmíněné kapsáře ve veřejné dopravě. Tento týden pět uniformovaných členů barcelonských Guardian Angels dávalo pozor na lidi v metru. Skupina se inspirovala newyorskými Guardian Angels, kontroverzní dobrovolnickou protikriminální organizací, která vznikla v tamní čtvrti Bronx na konci 70. let. Jejich barcelonští následovníci se stylizují do role neziskové samosprávné skupinky obyvatel, kteří umí bojová umění a na své vlastní riziko bojují za spravedlnost. Jak píše server 20 Minutos, její členové nosí bílá trička s názvem „jednotky“ a červené barety. Andělé vznikli odtržením od starší organizace Patrulla Ciudadana (Občanská hlídka), jež byla založena před dvanácti lety a která podle svých slov sdružuje padesát lidí. Obě skupiny se však nelíbí Albertu Batlleovi, jenž má v katalánské metropoli na starost bezpečnost. Již v červnu oznámil, že bude proti domobranám bojovat. „Odpovědnost za bezpečí, veřejný pořádek a sociální harmonii náleží magistrátu, nemůžeme tu mít občanské milice. Je to velmi nebezpečné,“ prohlásil Batlle.

  • Rakouští ochranáři přírody protestují proti výstavbě ski areálu na ledovci Pitztal-Ötztal

    19. září 2019
    Rakouští ochranáři přírody protestují proti výstavbě ski areálu na ledovci Pitztal-Ötztal

    Rakouský alpský spolek, Světový fond na ochranu přírody i běžná veřejnost požadují, aby se zastavila stavba na ledovci Pitztal-Ötztal v rakouských Alpách. Bagry se tam totiž zakously do ještě nedávno nedotčeného ledovcového masivu. Mají jej upravit tak, aby se tam mohl postavit nový zimní rezort pro tisíce návštěvníků.

    Jak upozorňuje lyžařský a snowboardový magazín SnowBrains, podle plánů se má celkově srovnat 64 hektarů ledovce. Pro samotnou výstavbu se má odstranit 1,6 hektaru ledu. „Kvůli prestižním projektům, jako je ledovec Pitztal-Ötztal, se navždy ničí cenná krajina,“ uvedl jeden z expertů Světového fondu na ochranu přírody. Vybagrování a vydláždění vodní nádrže, výstavba domů, lanovky, cest a lyžařských svahů, to vše bude znamenat nevratnou ztrátu pro alpskou přírodu, varuje server švýcarského horolezeckého magazínu LACRUX. Infrastruktura pro výrobu technického sněhu navíc podle serveru může zhoršit kvalitu tamních vod. Celkem jsou v plánu čtyři kabinkové lanovky, třípodlažní stanice lanové dráhy, restaurace a bary, dohromady pro 1600 hostů, tunel, zmíněná nádrž, zázemí pro výrobu umělého sněhu a více než čtyři kilometry cest a stezek. „Je nepochopitelné, proč je taková destrukce akceptována. Ledovce nám tají pod nohama a ve stejnou chvíli jsou nedotčené prameny používány pro zasněžení lyžařských areálů a ještě vznikají další nádrže,“ rozzlobil se generální sekretář Rakouského alpského spolku Robert Renzler. Kvůli nadmořské výšce totiž není možné, aby se z plánovaných změn tamní příroda vzpamatovala.

  • Švýcarská vesnice láká mladé lidi. Za to, že se tam přestěhují, dostanou přes 35 tisíc korun

    19. září 2019
    Grossdietwil

    Vesnice a malá města mají často problém udržet si své obyvatele, kteří v nich často postrádají důležité služby a lákadla. Ve švýcarské vesnici Grossdietwil severozápadně od Luzernu s tím bojují penězi. Mladým lidem platí za to, že tam bydlí.

    Jak píše server švýcarského veřejnoprávního rozhlasu a televize Swissinfo, radnice nabízí všem lidem, jimž ještě nebylo třicet let a kteří se ještě neodstěhovali od rodičů, 1500 švýcarských franků (přes 35 tisíc korun) v hotovosti za to, že budou bydlet v Grossdietwilu. Nabídky, která platí od července, zatím využili čtyři lidé. Peníze hravě pokryjí měsíční činži, menší byt stojí 950 franků měsíčně, byt se dvěma ložnicemi vyjde přibližně na 1450 franků. „Každý bonus je rozumná investice,“ uvedl pro místní noviny Willisauer Bote starosta vesnice Reto Frank. „Mladí jsou naše budoucnost. Obohacují vesnický život čerstvými a drzými nápady, vstupují do spolků a zakládají rodiny,“ dodal Frank, který vede obec s 865 obyvateli. Grossdietwil není jediným místem ve Švýcarsku, jež se potýká s prázdnými domy. Po celé zemi je více než 75 tisíc volných domů. Nejvíce se jich nalézá na jihu a napříč celou střední vysočinou.

  • Před 500 miliony lety se rozpadl asteroid, jehož prach na Zemi způsobil dobu ledovou i rozvoj života

    19. září 2019
    Znázornění vzniku planet díky kolizi asteroidu. Ilustrační obrázek

    Obrovský vesmírný prašný mrak, který se přehnal přes sluneční soustavu přibližně před pěti sty miliony lety, spustil na Zemi malou dobu ledovou. Díky ní se na planetě rozvinul primitivní život, tvrdí vědci. Vesmírný prach vznikl ve chvíli, kdy se rozpadl obří asteroid, a to někde mezi Marsem a Jupiterem.

    Prachu z asteroidu, jehož šířka dosahovala 150 kilometrů, bylo tolik, že částečně fungoval jako slunečník, který stínil Zemi před Sluncem. Kvůli tomu podle vědeckého týmu na nejméně dva miliony let klesla na planetě teplota. Život na Zemi se však přizpůsobil. Některé druhy přežívaly okolo rovníku, kde bylo tepleji než jinde, další se vyvinuly a naučily se žít v nově vzniklých chladných oblastech. „Tohle je poprvé, co se ukázalo, že prach z rozpadu asteroidu může vést k ochlazení, které na Zemi spustí dobu ledovou,“ uvedl profesor nukleární fyziky Birger Schmitz z Lundské univerzity ve Švédsku. Jak píše web britského deníku The Guardian, pokles teplot způsobil, že téměř celou planetu pokryl led. Díky tomu navíc na celém světě klesla hladina moře. Život na Zemi, který se z většiny ještě nacházel v oceánech, se však během této éry rozvinul. Ve studii zveřejněné v článku ve vědeckém žurnále Science Advances vědci píší, že části asteroidu dokonce na Zem „pršely“ a usadily se do sedimentu planety. Pozůstatky tohoto velkého asteroidu dodnes tvoří asi třetinu všech meteoritů, které dopadly na zemský povrch.

  • Významní čeští fotografové bojkotují Czech Press Photo. Soutěž podle nich ztratila svůj kredit

    19. září 2019
    Fotograf Jan Šibík představil na Staroměstské radnici v Praze výstavu fotografií k 30. výročí revoluce v Československu

    Šest významných profesionálních fotografů – Michal Čížek, Milan Jaroš, Stanislav Krupař, Tomki Němec, Filip Singer a Jan Šibík – poslalo ředitelce CPP Veronice Souralové otevřený dopis, ve kterém kritizují současnou podobu soutěže a oznamují, že se letošního 25. ročníku nezúčastní. 

    Soutěž podle nich není dostatečně transparentní a pro profesionály ztratila svůj kredit. Bojkot je vyústěním dlouhodobého konfliktu mezi částí fotožurnalistické obce a vedením CPP. Neshody propukly už po vyhlášení loňského ročníku, kdy titul Fotografie roku získal sporný snímek Lukáše Zemana. Signatáři dopisu tehdy žádali revidování výsledků a navrhli Veronice Souralové řešení, jak soutěž zlepšit a vrátit jí punc důvěryhodnosti. Požadovali například, aby porota byla každoročně obměňovaná, hlasovala veřejně, uplatňovala požadavky na autentičnost fotografie a omezila manipulaci s vyzněním snímků. „Šlo nám zejména o to, aby fotožurnalismus v dnešní nelehké době nejen přežil, ale aby byl opět vnímán jako respektovaný obor, který pravdivě reflektuje dobu, ve které žijeme,“ píší fotografové v protestním dopise. „Ignorování řady našich dalších připomínek nás utvrdilo v přesvědčení, že nemá smysl se soutěže CPP nadále účastnit,“ uvádí dále. Veronika Souralová pro ČTK uvedla, že si za podobou soutěže stojí. „Transparentnost posuzování soutěžních prací zcela zaručuje jednak jejich anonymní prezentace, ale především mezinárodní odborná porota, která se pravidelně obměňuje,“ prohlásila ředitelka.

  • Frank Miller chystá 4. pokračování Návratu Temného rytíře. Bude o synovi Supermana

    18. září 2019
    Z obálky komiksu Návrat Temného rytíře

    Je to už 33 let, co se zestárlý a unavený Batman utrhl ze řetězu a jako psanec se pustil do boje s celým světem. Komiks Franka Millera Návrat Temného rytíře definitivně změnil náš pohled na ikonické superhrdiny a my se už brzy dočkáme jeho čtvrtého pokračování.

    Slavný komiksový autor, kterého si asi nejvíc čtenářů a diváků spojí se sérií Sin City, šel ve svých obrazoboreckých aktivitách při práci na pokračování Návratu Temného rytíře ještě dál. Vedle cynického a vlastní minulostí stíhaného Batmana postavil do pokroucené perspektivy celý panteon klíčových postav vydavatelství DC, v čele s božským komplexem stíhaným Supermanem a machiavelisticky intrikujícím Lexem Luthorem. S čtvrtým pokračováním série, nazvaným The Dark Knight Returns: The Golden Child, se pozornost přesune na nastupující generaci superhrdinů. Oním titulním „zlatým dítětem“ je totiž syn Supermana a Wonder Woman Jonathan, který se společně se svou sestrou Larou a Carrie Kelly (původně v roli sidekicka Robina, nyní Batwoman) postaví „starému zlu, které zase jednou ohrožuje Gotham“. Nic moc dalšího se o příběhu, jehož první sešit vyjde v prosinci 2019, neví. Z prohlášení samotného Franka Millera je zřejmé, že se bude detailněji věnovat právě postavě Jonathana: „Stalo se z něj něco jako vznášející se Buddha, někdo, kdo ještě ani nebyl batole, a už byl schopný mluvit v celých větách a rozuměl věcem, které přesahují vědomí kohokoli jiného. Je tím nejmagičtějším členem téhle rodiny.“ O výtvarnou stránku komiksu se (pravděpodobně opět spolu s Millerem) postará Rafael Grampa. Na zveřejněné obálce, jejímž je autorem, vyobrazil Batwoman, jak na hromadě mrtvých těl stojí připravená k dalšímu boji, ve zjevném odkazu na výchozí situaci celé série o opravdu temném Temném rytíři.

    Podívejte se taky na F**k Batman and f**k TV! Komiksový seriál Titans nabízí DC přímo přes svou streamovací platformu.

  • Nejmenší za posledních třicet let – ozonová díra se letos podle vědců dál zmenšuje

    18. září 2019
    Ozonová díra v roce 2015

    Narušení ozonové vrstvy v atmosféře nad Antarktidou by letos mohlo být nejmenší od poloviny 80. let. Podle posledních zjištění evropské služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service se totiž ozonová díra v posledních dnech stabilizovala. Zatímco loni měla touto dobou velikost přes 20 milionů kilometrů čtverečních, minulý týden to bylo jen přes 5 kilometrů čtverečních. V roce 2017 to bylo přes 10 milionů.

    Ozonová vrstva je narušována na jižní polokouli každý rok vždy v období mezi zářím a prosincem, kdy se množství tohoto plynu nad Antarktidou snižuje až o 60 %. Díra se vyskytuje také nad Arktidou. „Pozorujeme, že tento rok je ozonová díra neobvyklá. Začala se sice rozšiřovat poměrně brzy, na začátku září ale náhlé oteplení stratosféry narušilo studený polární vír, který ozonovou díru zvětšuje,“ vysvětluje Antje Inness ze služby CAMS.

    Vědci zpozorovali ozonovou díru nad Antarktidou poprvé na začátku 80. let minulého století. Vědkyně Susan Solomon v roce 1986 prokázala, že ozon ničí molekuly chloru a bromu, které vznikají z chlor-fluorovaných uhlovodíků, jejichž nejznámější podskupinou jsou freony. Ty se dříve hojně používaly v chladicích zařízeních nebo ve sprejích. V roce 2015 se po letech zvětšování začala díra zacelovat. Podle vědců je to mimo jiné díky takzvanému Montrealskému protokolu, který zavazuje k odstoupení od užívání látek, které vedou k poškození ozonové vrstvy. Připojilo se k němu 197 států. Podle zástupce vedoucího CAMSu Richarda Engelena je ale potřeba brát současné zmenšení ozonové díry s rezervou. „Myslím si, že bychom se na to teď měli dívat jako na zajímavou anomálii. Potřebujeme zjistit víc informací o tom, co jev způsobilo,“ řekl Engelen BBC.

  • Malá korejská komunita NoPlug žije v srdci Soulu bez elektřiny

    18. září 2019
    světla - lampičky - svíce

    Jižní Korea patří k těm místům, kde je do ovzduší vypouštěno nejvíce oxidu uhličitého. I z tohoto důvodu se komunita NoPlug snaží o změnu snížením uhlíkové stopy. Nevytvářet vůbec žádné emise sice možné není, skupina si ale stanovila za cíl přestat využívat elektřinu a pokusit se energii čerpat z udržitelných zdrojů.

    Název NoPlug – tedy žádná elektrická zásuvka – odkazuje také na hlavní ideu komunity, která provozuje dokonce kavárnu, je otevřená pouze od rozbřesku do setmění. Pro běžné denní fungování používají lidé z NoPlug sluneční energii nebo oheň. Díky nim funguje lednička, solární sušička potravin nebo čistička vody. Komunita přijímá každý rok několik členů. Nováčkem je třeba Chals Jin, který pracuje ve zmíněné kavárně. „Rozšířila se má perspektiva pohledu na svět. V běžné společnosti je naše kreativita velmi utlumená, cítil jsem se v tom všem uvězněný. Ale poté co jsem se přidal k této komunitě, jsem začal na věci nahlížet jinak,“ řekl Chals Jin BBC. „Když se užívá příliš mnoho energie, životní prostředí se ničí. My se chceme naučit žít spokojeně i bez využívání elektřiny,“ říká Yasuyuki Fujimura, který je zakladatelem komunity. O jeho cílech psal už v roce 2012 deník The Guardian. Fujimura přijíždí každý měsíc z Japonska a učí členy, jak nahradit každodenní spotřebiče. Snaží se o to, aby změna byla jednoduchá a nepříliš finančně náročná. Členové komunity provozují také organickou farmu. V ní se pokouší vytvořit přirozený přírodní koloběh. Chovají slepice, které kromě vajec produkují také hnojivo pro plodiny, což je zdravější než chemická hnojiva. „Chci dát naději mladým lidem, kteří ji za současné situace ztrácí. Je to naše povinnost,“ říká Fujimura.