200 tisíc Čechů v bytové nouzi. „Vláda musí udělat konkrétní kroky proti byznysu s chudobou,” myslí si Ripka

10. leden 2017

INTERVIEW. Zákon o sociálním bydlení měl podle původních plánů platit od ledna, jenže politici se na jeho podobě stále nedokázali shodnout. „71 procent občanů České republiky si myslí, že by obce měly mít bytový fond pro lidi v bytové nouzi,” říká k tomu Štěpán Ripka, předseda Platformy pro sociální bydlení, který je hostem Interview Plus.


V pondělí 9. ledna o sociálních bytech jednala i koaliční rada, jednání ale také výsledek nepřineslo. Osm desítek organizací na pomoc lidem v tísni vyzvalo vládu, aby návrh zákona schválila do konce ledna. Jinak podle nich hrozí, že se zákon do voleb nepodaří přijmout.


Lidé v bytové nouzi jsou často matky samoživitelky, senioři, oběti domácího násilí, děti z dětských domovů, lidé se zdravotním postižením. Stane se jim nějaká krize, třeba rozpad vztahu. Nebo dítě opouštějící dětský domov nemá kam jít bydlet. Dostane se tak do situace bytové nouze, ze které prakticky nevede cesta ven. Štěpán Ripka


Zákon o sociálním bydlení podle Štěpána Ripky potřebujeme, protože se v posledních letech zvyšovala finanční nedostupnost bydlení. „Roste počet lidí v bytové nouzi, za posledních šest let se jejich počet ztrojnásobil. Teď máme něco okolo 200 tisíc lidí v bytové nouzi. Když s tím opravdu rychle něco neuděláme, tak se ten počet bude dál zvyšovat. Právě proto si myslíme, že je potřeba, aby ještě tato vláda přijala zákon o sociálním bydlení. Aby něco konkrétního udělala proti byznysu s chudobou,” myslí si Ripka.

„V tuto chvíli existuje příspěvek a doplatek na bydlení. Příspěvek ale nemůžete dostávat, pokud nebydlíte v bytě, nemáte uzavřenou nájemní smlouvu,” říká Ripka, který odmítá tvrzení, že by na základě nového zákona stát statisícům lidí rozdal byty.

„Tahle interpretace se nám zdá demagogická. Žádný návrh nikdy nepočítal s tím, že by stát někomu rozdával byty. Sociální bydlení je nájmení, v nájemních bytech. Nikdo žádný byt nezíská, akorát člověk, který nyní neměl šanci bydlet v normálním bydlení, dostane šanci žít normálně. Často za to zaplatí stejnou nebo nižší částku, než musí platit byznysmenům s chudobou. Musí platit nájemné, musí respektovat podmínky smlouvy a chovat se jako řádný nájemník,” vysvětluje.

Nemá na kauci


Když existuje struktura, která například volá soukromým majitelům a chce si od nich pronajmout třeba sto bytů na pět let, to už je pro soukromníky lepší nabídka, než když jim volá matka samoživitleka. Štěpán Ripka

„Už teď naprosté většině těchto lidí náklady na bydlení, v ubytovnách nebo jiných zařízeních, hradí stát. Takto by měli reálnou nabídku bydlet v bytě, nemuset bydlet na ubytovně. Proč by měla matka samoživitelka se dvěma dětmi měla bydlet na ubytovně? Nemá žádné problémy, jen prostě nemá na zaplacení kauce a soukromý majitel ji nechce k sobě do bytu, protože nemá partnera, který by zajišťoval další příjem,” popisuje Ripka.

„Paní poslankyně Kohoutová zmiňovala systém prostupného bydlení. To je systém, který se u nás pilotuje 15 let, ve světě 30, a nefunguje. Máme pro to přesvědčivé důkazy z výzkumů. Family Options Study, která byla testovaná na 2200 rodinách v bytové nouzi v USA, ukázala, že ten systém nemá přidanou hodnotu oproti tomu, když těm lidem neposkytnete vůbec nic. Nevede k sociálnímu žačlenění,” říká.

Poslechněte si celé Interview Plus o sociálním bydlení.

autoři: Michael Rozsypal , vis
Spustit audio