„2017 byl pro základní příjem zlomový rok, v určitých formách už se využívá,“ říká sociální vědec

23. únor 2018

Loni po světě odstartovaly testy fungování základního příjmu na mnoha místech, mluvili o něm američtí byznysmeni a pronikl i na jednání europoslanců. Výrazný posun potvrzuje i Marek Hrubec z Akademie věd, který se myšlence dlouhodobě věnuje. „Na lokální úrovni vzniklo hned několik iniciativ, které se snaží základní nepodmíněný příjem zavést,“ říká v rozhovoru.

Experimenty s „penězi zadarmo a pro všechny“ zkouší v Kanadě, Finsku nebo Keni. Základní příjem je formou sociálního zabezpečení, stát by všem vyplácel stejnou částku automaticky a bez jakýchkoliv dalších podmínek. Nahradit by měl dnešní složitou a drahou sociální podporu. Podle propagátorů myšlenky by lidem přinesl větší možnost věnovat se tomu, co je opravdu naplňuje, a také jistotu v rychle měnícím se světě. Univerzální příjem chápou i jako možnou odpověď na robotizaci průmyslu a mizející pracovní místa.

Holandské spolky i Elon Musk a Mark Zuckerberg

Třeba v Nizozemsku se o jeho zavedení snaží lidé nezávisle na vládě, například za pomoci crowdfundingových kampaní. „Velkou výhodou nizozemských experimentů je to, že jdou zezdola. Vychází ze zájmu občanů, a tudíž je tam větší motivace pro jejich šíření a větší propracovanost,“ vysvětluje filozof a sociální vědec. Téma proniklo i na plénum europoslanců. Ti se k němu ale postavili skepticky. Hrubec už dříve v rozhovoru pro Radio Wave upozorňoval, že v Evropě má smysl základní příjem zavádět na úrovni celé EU. Jinak by mohlo dojít k ekonomické migraci mezi jednotlivými státy. „Mohlo by to posloužit efektivněji než složité přerozdělování různých eurofondů do střední a východní Evropy, aby se vyrovnaly sociální a ekonomické nerovnosti v EU,“ zmiňuje pozitiva univerzálního příjmu.

Myšlenku ale nemusí propagovat jen státy. Čím dál více o ní mluví také byznysmeni jako Elon Musk nebo Mark Zuckerberg. „Nemusí to být jen vláda, to je pravda. Aktivity různých dalších subjektů mohou být vítány, mohou vnést finance. Nepodmíněný příjem ale nemůže být dlouhodobě placen z peněz nějakého oligarchy,“ dodává Hrubec. Třeba projekt Give Directly, který odstartoval v Keni, má ale podle něj šanci na úspěch.

Piráti a Vlastimil Tlustý

Větší pozornost by myšlenka mohla získat i v Česku. Do svého předvolebního programu ji zahrnuli například Piráti. „Je třeba rozlišit mezi tím, když politická strana chce přímo zavést nepodmíněný základní příjem a když chce zavést diskusi s občany. Já vlastně vítám to druhé jako demokratické,“ říká Hrubec. O koncept se ale zajímají také Zelení nebo sociální demokraté.

03451687.jpeg

Konkrétně Pirátské straně pomáhal s formulací myšlenky ohledně základního příjmu Vlastimil Tlustý. Politik se jí zabýval už před více než deseti lety, tenkrát ještě v rámci ODS. Úspěchu se ale tenkrát nedočkal. A stejně tak by tomu mohlo být i dnes. „Jeho názory na základní nepodmíněný příjem jsou marginální. Myslím si, že Piráti si zvolili poradce nešťastně. Naštěstí mají řadu jiných expertů, kteří jim s myšlenkou radí a jsou kompetentnější. Je třeba uvažovat o reálnějších variantách, které jsou prospěšné občanům. Ty uvažují o citlivějším zavádění základního příjmu,“ míní Hrubec.

Podmínky základního příjmu totiž mohou být nastaveny různě. Myšlenky se proto chopili politici napříč spektrem. Levice v ní vidí spravedlivější přerozdělování zdrojů a vytvoření potřebného sociálního polštáře pro znevýhodněné občany. V nejchudších oblastech by také mohl mít pozitivní vliv na rozvoj. Pravicoví politici vnímají univerzální příjem jako ekonomickou pobídku, konec sociálního státu a nadbytečné byrokracie.

Nebudou se lidi „flákat“?

Hlavní výtky k univerzálnímu příjmu směřují dvě: kde na něj vzít a neodradí lidi od práce? Politici i vědci, kteří myšlenku podporují, tak přichází s koncepty, které navrhují různou výši distribuované částky: od té, která by pokryla jen základní potřeby, až po finance umožňující i nadstavbu. Vysokopříjmové skupiny by se ze svých dalších příjmů podle všeho dočkaly výraznějšího zdanění. Podle Hrubce by zdrojem mohlo být i zamezení odchodu firem do daňových rájů. Co týče „lenosti“, existuje dle odborníků ve společnosti skupina, která pracovat nebude. Není ale nijak výrazná.

I samotní Češi vědí o konceptu čím dál více. „V roce 2013 jsem měl dojem, že o něm u nás ví tak každý stý nebo tisící,“ vzpomíná vědec. Dnes už by to měla být nadpoloviční většina. Podle Hrubce by ale bylo potřeba přijít v současnosti s novým a obsáhlejším průzkumem. „Co se týče průzkumu veřejného mínění, tak jsou velmi rozdílné. Asi bychom potřebovali nějaký lepší, než byl dosud,“ domnívá se filozof.

Během následující dekády by mohl být základní příjem zaváděn v jednotlivých státech, ale i větších blocích, jako například v jádru Evropské unie. „Základní příjem je něco jako všeobecné hlasovací právo. Je to trend, který souvisí s demokratizací. Měl by být jedním z lidských práv,“ tvrdí Hrubec. 

Jaké výsledky přináší finské testování základního příjmu, proč právě experiment nikdy nedokáže napodobit univerzální příjem v celém rozsahu a co brzdí české politické strany? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Markéta Žižková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.