220 km alejí za 22 let. Pod Blaníkem sází stromy kolem cest a soutěží v ekologické ceně

8. září 2021

Na Podblanicku vysadili za posledních dvacet let přes dvě stě kilometrů alejí. Aleje jsou výrazným krajinotvorným prvkem, který k české kulturní krajině odedávna patří. Se socialistickou kolektivizací část z nich padla za oběť scelování polí, podobně jako se rozoraly meze nebo zrušily remízky a příjezdové cesty. Co je vhodné pro intenzivní hospodaření s těžkou technikou, se s klimatickou změnou stalo neudržitelné, a tak se fragmentace krajiny vrací.

„Když se podíváte na katastrální mapu ještě z 50. let, tak vidíte, že krajina byla rozdělena na mnoho menších políček. Tím, že byla krajina pestrá, nabízela velkou škálu úkrytů pro různé druhy rostlin a živočichů,“ vypráví vedoucí střediska Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi Karel Kříž.

Jednou z nejviditelnějších aktivit vlašimského ČSOP je výsadba alejí, která znamená obnovování starých cest a navracení stromů do krajiny, s níž soutěží Podblanicko v letošním ročníku Adapterra Awards.

Jednou z nejviditelnějších aktivit vlašimské ČSOP je výsadba alejí, která znamená obnování starých cest a navracení stromů do krajiny

„V soutěži Adapterra Awards ukazujeme řešení, která nám umožní připravit se na projevy klimatické změny, jako je velké sucho, přívalové srážky nebo jiné extrémy,“ popisuje smysl ocenění David Kopecký z Nadace Partnerství. Mezi taková opatření patří tvorba mokřadů a zvyšování retence půdy, protipovodňová a protierozní opatření, zeleň v urbánních prostorách nebo právě výsadba alejí.

Aleje se v minulosti nepochybně sázely z jiných důvodů než dnes. „Za Marie Terezie a Josefa II. se sázely aleje kolem císařských cest. Podél menších cest se zase sázely ovocné stromy k užitku,“ říká Karel Kříž. Cesta roubená stromy je z dálky dobře vidět, vytváří stín i ochranu před nepřízní a má svou estetickou funkci.

V současném kontextu můžeme alejím připočítat i adaptační funkce na změnu klimatu. „Každý už ví, že strom je něco jako klimatizace. Brzdí větrnou erozi, pomáhá zadržovat vodu v krajině a tvoří úkryt pro nejrůznější živočichy,“ uzavírá Karel Kříž.

Jak začít s obnovou alejí v postsocialistické krajině? Jakou roli hrají aleje v krajině s intenzivní hospodářskou produkcí? V čem spočívá přínos sázení alejí při adaptaci na změnu klimatu? Pusťte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.