60 milionů Evropanů lyžuje. Bude na čem? Klimatické závazky razí i závodníci Schiffrinová nebo Kilde
Profesionální lyžaři a lyžařky využili letošní špatnou zimu k sepsání dopisu Mezinárodní lyžařské federaci FIS s požadavky na snížení emisí skleníkových plynů z provozu závodů o 50 % do roku 2030. Chtějí také zprůhlednění klimatické politiky a klimatickou neutralitu federace do roku 2035. Dopis sjezdaře Juliana Schüttera podepsalo přes 160 závodníků včetně Mikaely Schiffrin, Aleksandera Aamodt Kildeho nebo českých Elese a Celine Sommerových.
„Sezóna je nevyzpytatelná. Má velké výkyvy. Bylo extrémně horké léto a ledovce v Alpách utrpěly velké ztráty. Ani podzim nebyl sněhově dostatečný, takže ty rány se nezacelily. V Evropě nikde nenapadlo extrémně velké množství sněhu,“ říká redaktor časopisu SNOW Radek Holub. Itálie a Francie se už teď obává prohloubení sucha, které nezacelila dostatečná pokrývka sněhu v jižní části Alp, což je navíc dlouhodobý trend.
Podle ředitele evropské frakce organizace Protect Our Winters Sörena Ronge je letošní zima výjimečně špatná. Některé závody se musely zrušit už v říjnu v Söldenu, kde začíná závodní kalendář, a pokračovalo to přes Zermatt a Cervinii po Crans Montanu. Často byl vidět jen bílý pruh sjezdovky na zelené louce, jako třeba v Garmisch-Partenkirchenu.
Lyžování je oblíbeným způsobem trávení zimních dovolených pro 60 milionů Evropanů. Na ně se zaměřuje organizace Protect Our Winters, která podpořila i dopis Juliana Schüttera.
„Vášeň je skvělým nástrojem pro jakoukoli akci, i tu klimatickou. Pokud nebude sníh k lyžování, tak to znamená, že máme mnohem větší problém. Horské ledovce jsou zdrojem vody pro téměř miliardu lidí, pokud zmizí, bude to mít dopad na zemědělství i výrobu elektrické energie,“ uzavírá Sören Ronge.
Je lyžování zbytečná environmentální zátěž? Jak se ke změně klimatu staví Mezinárodní lyžařská federace FIS a kde mohou být zimní olympijské hry v roce 2029? Poslechněte si celý příspěvek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
