7. listopadu vyjde nový román Eleny Ferrante. Zatím jenom v italštině

Elena Ferrante – Geniální přítelkyně, první díl tetralogie

„Je nám ctí oznámit vám, že nový román Eleny Ferrante najdete na pultech knihkupectví 7. listopadu 2019.“ Tímto stručným tweetem oznámilo italské nakladatelství Edizioni E/O vydání nové knížky oblíbené spisovatelky Eleny Ferrante, která napsala mimo jiné tetralogii Geniální přítelkyně. Dostupný bude zatím pouze italsky mluvícímu čtenářstvu, nicméně minimálně na anglický překlad se můžou milovníci této autorky pravděpodobně těšit už brzy.

Newyorské nakladatelství Europa Editions v reakci na tweet upozornilo, že nechce nechat anglicky mluvící čtenáře dlouho čekat. Nový román vyjde pravděpodobně ještě dříve než očekávaná druhá řada televizního seriálu, který vznikl na motivy autorčina bestselleru Geniální přítelkyně. O čem nová knížka bude, se zatím neví, je ovšem jisté, že jednu z hlavních rolí bude opět hrát Neapol. Dá se tak usoudit z krátkého úryvku, který italské nakladatelství vydalo místo tiskové zprávy.

Pokud by vás zajímalo, čím Ferrante okouzlila čtenáře po celém světě, poslechněte si díl magazínu Liberatura věnovaný autorce a jejímu stěžejnímu románu – Proč je z Ferrante senzace? Píše o ženském přátelství i poválečné Itálii tak, že nemůžete přestat číst.

Spustit audio
autor: Jana Patočková
  • Polské samosprávy přijímají rezoluce proti „LGBT propagandě“. Prý tím brání křesťanské hodnoty

    26. únor 2020
    Trnem v oku byla Prostredníkova deklarovaná podpora LGBT komunitě a jeho vystoupení na bratislavském Duhovém pochodu

    Místní samosprávy napříč Polskem přijaly rezoluce „proti LGBT propagandě“. Tím podle neziskových organizací vytvořily nepřátelské prostředí pro kohokoli, kdo není heterosexuál nebo se vymyká samozvané definici „tradiční rodiny“. Celková oblast, kde nejsou LGBT lidé vítání, je už větší než rozloha Maďarska.

    Jak píše magazín The Balkan Insight, opatření zmíněných samospráv odsoudily nejen neziskovky, ale také samotný Evropský parlament. Podle nich jsou tyto rezoluce diskriminační a podkopávají LGBT práva. Téměř stovka regionů a obcí, které rezoluci přijaly, zahrnuje i pět vojvodství (největší administrativní jednotka v Polsku) na jihovýchodě země. Mezi ně patří například Lodžské vojvodství nebo město Kobylka. Všechny oblasti jsou detailně vidět na Mapě nenávisti. Nedávno se k nim mohlo připojit i šesté vojvodství, ale hlasování bylo odloženo. Nezávazné rezoluce, které se začaly přijímat na začátku loňského roku, se kryjí s rostoucí rétorikou vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) namířenou právě proti sexuálním menšinám. Strana veřejně odsuzuje „LGBT ideologii“, kterou považuje za údajný cizí import ohrožující polský národ a jeho prastaré křesťanské hodnoty. Kroky namířené proti LGBT komunitě se vyhrotily poté, co před rokem nově zvolený starosta Varšavy přijal „LGBT chartu“, která slibovala podporu pro ohrožené lesby, gaye a transsexuály. Nedlouho potom pak první samosprávy začaly přijímat rezoluce proti „LGBT propagandě“.

  • Mariňák v důchodu zdolal světový rekord v planku, vydržel osm a čtvrt hodiny

    25. únor 2020
    George Hood v planku při tréninku

    Osm hodin, patnáct minut a patnáct vteřin vydržel v planku bývalý americký mariňák a agent Úřadu pro potírání drog (DEA) George Hood. Při svém více než osmihodinovém boji s výdrží poslouchal Rammsteiny.

    „Celou dobu jsem se cítil jako rocková hvězda,“ řekl zpravodajskému serveru BBC. Svým výkonem, který ještě zakončil 75 kliky, překonal Hood předchozí rekord osmi hodin a jedné minuty, který od roku 2016 držel Číňan Mao Weidong. Poloha v planku, které se česky taky říká prkno, má jediný cíl vydržet co nejdéle v jedné poloze. Jde vlastně o statický, nehybný klik, který je ale fyzicky velice náročný. Těm, kteří si chtějí zlepšit fyzickou kondici a stabilizovat svalovou soustavu, doporučují fyzioterapeuti vydržet „v prkně“ asi 20 vteřin v několika opakováních. Bývalý mariňák Hood, který už jednou rekord v planku držel, se podle svých slov připravoval celkově víc než dvěma tisíci hodinami v planku. Pro případné zájemce Hood odtajnil svůj recept na prolomení rekordu: rok a půl trénovat 7 hodin denně, zhruba 4 až 5 hodin planku a k tomu 700 kliků, 2000 sklapovaček a 500 dřepů.

  • Pařížská starostka v kampani slibuje zřídit „město krátkých vzdáleností“

    25. únor 2020
    Cyklistka - Paříž

    Pařížané musejí všechny důležité věci najít do čtvrthodiny vzdálenosti od svého prahu. Každý obyvatel francouzské metropole bude mít během krátké procházky nebo jízdy na kole na dosah všechny základní věci potřebné k životu – tedy školu, obchod, lékaře, restauraci, kulturní vyžití i park s čerstvým vzduchem. 

    S konceptem, který bude znamenat přehodnocení současného rozložení pařížských čtvrtí, přichází do volebního klání starostka Anne Hidalgo. O jejím plánu, se kterým se bude v březnu znovu ucházet o post starostky hlavního města, informuje server CityLab. Hidalgo od svého nástupu do úřadu v roce 2014 radikálně mění mobilitu města. Zakázala vjezd nejvíc znečišťujícím vozidlům, z nábřeží Seiny vykázala automobilovou dopravu a otevřela více prostoru chodcům i městské zeleni. Teď říká, že Paříž musí jít ještě dál a změnit se na to, aby obyvatelé mohli uspokojit všechny svoje potřeby ať už jde o práci, nákupy, zdraví, nebo kulturu do 15 minut vzdálenosti od svého domova. To je i na Paříž s její velkou hustotou obyvatel i služeb docela odvážný plán. V celém městě to bude vyžadovat nový druh zónování, takzvanou „dekonstrukci města“, jak říká starostčin poradce Carlos Moreno, profesor na pařížské Sorbonně. „Je to několik základních věcí důstojné bydlení, práce v dobrých podmínkách, dostupnost zásob, vzdělání a možnost trávení volného času. Pro zlepšení kvality života je potřeba snížit poloměr přístupnosti těchto věcí,“ vysvětlil Moreno deníku Libération. „Závazek přivést do každého sousedství tohle všechno znamená vytvořit propojenou městskou strukturu, ve které se obchody mísí s domy, bary se zdravotními středisky a školy s kancelářskými budovami,“ dodal.

    Nový je podle odborníků hlavně způsob myšlení. Urbanismus minulého století se nesl v duchu oddělování obytných oblastí od obchodních, zábavních, výrobních a kancelářských čtvrtí. Tohle dělení dávalo smysl od průmyslové éry, kdy městské továrny představovaly zdravotní riziko pro lidi žijící v jejich stínu, a později vedlo k éře konsolidovaných školních areálů, obchodních čtvrtí nebo masivních průmyslových a kancelářských zón, které byly vzájemně izolovány a propojeny sítěmi silnic a parkovišť. Francouzi teď operují s pojmem „přiblížení“ a snaží se jednotlivé složky lidského života znovu propojit. Paříž teď podle deníku Libération představuje jeden z nejambicióznějších projektů komunitního plánování na světě.

  • Blíží se hudba na lékařský předpis. Odplaví smutek, zlepší spánek nebo zvýší výkon

    25. únor 2020
    Dívka poslouchá hudbu - sluchátka

    Hudba prokazatelně léčí a doktoři ji začnou předepisovat, aby se pacienti mohli líp soustředit, cítili se šťastnější nebo lépe překonali smutek. Tvrdí to nový výzkum British Academy of Sound Therapy (BAST), o kterém informuje hudební server Classic FM.

    Autoři studie taky spočítali, jak dlouho je potřeba poslouchat hudbu, aby se léčivé účinky projevily. Studie Hudba jako lék se podrobně dotazovala sedmi a půl tisíc lidí. 89 % z nich řeklo, že hudba je nezbytná pro jejich zdraví i pohodu, není tedy podle serveru Classic FM pochyb, že hraje důležitou roli v lidském každodenním životě. 90 % účastníků používá hudbu k relaxaci, osm z deseti lidí dělá hudba šťastnými, skoro polovina s její pomocí zpracovává nebo zahání smutek, třetina dotázaných se při hudbě líp soustředí.

    Podle studie je ideální muzikou pro relax ta pomalejší s jednoduchou melodií a bez textu. Optimální doba jejího poslechu je třináct minut. Zkoumaní respondenti po téhle době jmenovali spoustu výhod pociťovali menší svalové napětí, zbavili se negativních myšlenek a kvalitněji spali. Aby se dotazovaní cítili veseleji a celkově líp, stačilo jen devět minut rychlé rytmické hudby s pozitivním textem. Už po necelých deseti minutách mělo 89 % posluchačů vyšší energetickou hladinu v těle, 65 % se víc smálo a uvádělo, že mají pocit, že „zvládnou cokoli“, což by mohl být podle autorů průlom pro lékaře, kteří hledají zbraně pro boj s úzkostmi a depresí. Studie Veronské univerzity v Itálii zase přišla na to, že rychlá hudba prokazatelně zvyšuje výkon v průběhu cvičení, a to hlavně během vytrvalostních disciplín, jako je běh nebo jízda na kole.

  • Vchod do muzea v Minneapolisu je pokrytý 2 400 záchrannými vestami, které kdysi nosili uprchlíci

    24. únor 2020
    Minneapolis Institute of Art (Minneapoliský institut umění, Mia)

    První věcí, které si všimnou návštěvníci při vstupu do Minneapoliského institutu umění, jsou mohutné vysoké neoklasicistní sloupy. Ty jsou dnes pokryté vyřazenými záchrannými vestami, které kdysi nosili uprchlíci cestující z Turecka do Řecka. Čínský umělec Aj Wej-wej z nich vytvořil instalaci nazvanou Bezpečný přechod.

    Umělec získal 2 400 záchranných vest darem od řeckých úřadů na ostrově Lesbos. Instalace je součástí výstavy zkoumající migraci, imigraci a nucené vysídlení. Ta byla prvně uvedena v Berlíně roku 2016, na americkém kontinentě se výstava poprvé představuje právě v Minneapolisu. Minnesota, kde se město nachází, má totiž ze všech států USA nejvyšší počet uprchlíků na jednoho obyvatele. Instalace z bezpečnostních vest uprchlíků se navíc objevila jen v tomto americkém městě. Podle kurátora a vedoucího sekce současného umění v muzeu Gabriela Rittera na sebe strhává pozornost. „Doufám, že instalace přinutí lidi zastavit se a přemýšlet,“ říká Ritter.

    Výstava přichází podle CNN ve chvíli rostoucího napětí v USA namířeného proti uprchlíkům. Minulý měsíc federální soudce zablokoval příkaz prezidenta Donalda Trumpa, který guvernérům umožnil zastavit přijímání uprchlíků v jejich státech, i když jen dočasně. A koncem minulého roku Trumpova správa oznámila plány na snížení počtu uprchlíků až na 18 000, což je historické minimum. Současně několik států uvedlo, že navzdory postoji federální vlády budou uprchlíky přijímat i nadále.

  • Rezidenční čtvrť s parky a školou i Národní filmový archiv zabydlí areál Nákladového nádraží Žižkov

    24. únor 2020
    Nákladové nádraží Žižkov

    Sedm subjektů zahrnutých do přestavby nepoužívaného terminálu Nákladového nádraží Žižkov na Praze 3 podepsalo memorandum o vzájemné spolupráci. Podle primátora Zdeňka Hřiba by měla industriální kulturní památka sloužit lidem a stát se centrem nově vznikající městské čtvrti. Ve vnitrobloku mezi nádražními budovami má vzniknout veřejný prostor celoměstského významu.

    Areál nákladového nádraží na Žižkově přestal plnit svou původní funkci v roce 2002 a od té doby se vedly o využití prostoru debaty, které vyústily v protesty občanů i odborné veřejnosti. Původně zamýšlenou demolici a výstavbu nového developerského projektu zabrzdil odpor veřejnosti a petice sdružení Tady není developerovo v roce 2011. V roce 2013 byla tři křídla technické budovy ve tvaru písmene U prohlášena ministryní Alenou Hanákovou kulturní památkou. Z rozlehlého prostoru v širším centru města se stalo oblíbené letní zázemí různých kulturních událostí.

    Memorandum zavazuje k přestavbě v komplexní novou městskou čtvrť s občanskou vybaveností, tramvajovou linkou, byty, kancelářemi, ale i kulturním centrem spojeným se sídlem významné státní kulturní instituce, kterou je Národní filmový archiv. Do čelní budovy nádraží přesune archiv administrativu, odborná pracoviště, knihovnu, badatelnu, ale i kino Ponrepo. Memorandum podepsali pražský primátor Zdeněk Hřib, ministr kultury Lubomír Zaorálek, ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant, starosta Prahy 3 Jiří Ptáček, zástupci Sekyra Group, Českých drah a Žižkov Station Development. „Národní filmový archiv je instituce národního významu, ale dosah našich činností je mezinárodní. Tak jako má naše instituce mezinárodní význam, věřím, že ho bude mít i Nákladové nádraží Žižkov,“ řekl k podpisu závazku Michal Bregant. „Úpravy povedou ke vzniku zřejmě největšího uzavřeného veřejného prostoru s přiléhajícím náměstím a parkem v Praze,“ uvedl předseda představenstva developerské firmy Luděk Sekyra.

  • Odhalení: čtvrtinu všech tweetů o klimatické krizi píší roboti

    21. únor 2020
    Twitter

    Konverzaci o klimatické krizi na Twitteru přetváří armáda automatizovaných robotů. Nová analýza zjistila, že čtvrtinu všech tweetů o klimatu produkují právě oni.

    Míra aktivity Twitter robotů související s tématy globálního oteplování a klimatické krize zkresluje online diskurs. Analýza několika milionů tweetů z doby, kdy Donald Trump oznámil, že USA odstoupí od Pařížské dohody, zjistila, že roboti mají tendenci chválit prezidentovo jednání a šířit vědecké dezinformace.

    Studie týkající se Twitter robotů a klimatu byla prováděna na Brownově univerzitě a bude teprve publikována. Roboti jsou druh softwaru, který může autonomně tweetovat, retweetovat, dávat like a psát soukromé zprávy. Vše přitom působí, jako by byly příspěvky produkovány účty skutečných lidí. „Tato zjištění naznačují, že roboti mají podstatný vliv na zvýšení počtu zpráv popírajících změnu klimatu a také zpráv podporujících Trumpův odstup od Pařížské dohody,“ uvádí dosud nepublikovaná studie, kterou měl deník The Guardian možnost pročíst.

    Během běžného dne ve sledovaném období vytvořili 25 % tweetů o klimatické krizi roboti. Tento podíl byl u určitých témat dokonce vyšší – například 38 % tweetů o falešné vědě. Naopak tweetů, které by mohly být zařazeny do kategorie online aktivismus na podporu protestních akcí v souvislosti s klimatickou krizí, bylo jen pět procent. Objevy tedy naznačují, že příspěvky robotů nejen tvoří značný podíl, ale také jsou obsahově nevyvážené. Studie Brownovy univerzity však nebyla schopna identifikovat žádné konkrétní jedince nebo skupiny stojící za fungováním robotů na Twitteru. Nezjistila zatím ani přesnou míru vlivu, kterou mají uměle generované příspěvky v rámci intenzivní klimatické debaty. Je ale jisté, že příspěvky znevažující zkoumání klimatu a aktivismus mají mnoho následovníků.

  • Motoambulance: rodina zdarma odvezla do nemocnice na motorce více než 5000 lidí

    21. únor 2020
    Karimul Haque

    Některé indické vesnice v Západním Bengálsku jsou od nejbližší nemocnice vzdálené desítky kilometrů, nejsou zde asfaltové silnice, signál ani elektřina. Mají ale dobrovolníka Karimula Haque – muže, který začal provozovat svou vlastní bezplatnou záchrannou službu.

    Za posledních 19 let odvezl Karimul Haque s pomocí příbuzných do nemocnice více než 5000 lidí, a to za použití provizorního ambulančního vozu – motorky. Impulzem pro zahájení mise byla smrt jeho matky před téměř dvaceti lety. Byl nešťastný a zavázal se, že nedovolí, aby další matky v regionu trpěly nedostatkem lékařské péče a ztíženým přístupem k ní. Nápad využít jako přepravní ambulanční prostředek právě motorku přišel před 14 lety, kdy na čajové plantáži, kde Haque pracuje, zkolaboval jeho kolega. Záchranná služba se k nim nemohla dostat, a tak si Karimul přivázal pacienta na záda a jel s ním jako se spolujezdcem do nemocnice Jalpaiguri Sadar. Kolega díky němu přežil. Po tomto incidentu se Karimulova motorka stala plnohodnotnou službou.

    Postupně se k této dobročinné činnosti přidala celá jeho rodina, dobrovolně nabídli svůj čas a služby komukoliv, kdo je bude potřebovat. Kromě ambulance dnes poskytují také základní péči a první pomoc, tyto úkony se Haque naučil od místních lékařů. Ve svém zaměstnání na čajových plantážích si příliš nevydělá, přesto vždy pacienta, který to potřebuje, odveze do nemocnice. Více než polovinu platu utratí za benzin a léky pro chudé. On to však bere jako poslání. Jeho snem je jednoho dne přivést do své vesnice moderní kompletně vybavenou sanitku. V roce 2017 získal Haque od své vlasti ocenění pro opomíjené hrdiny.

  • Na antarktickém ostrově byl zaznamenán nebývale vysoký počet kriticky ohrožených plejtváků obrovských

    21. únor 2020
    Ocasní ploutev plejtváka obrovského

    Vědci zaznamenali nebývale vysoký počet plejtváků obrovských plujících v pobřežních vodách subantarktického ostrova Jižní Georgie. Přitom během průzkumu v roce 2018 byly v oblasti zaznamenány pouze dva jedinci tohoto kriticky ohroženého druhu a zároveň největšího zvířete, jaké kdy na naší planetě žilo. Tento rok však při rozsáhlejším průzkumu spatřili vědci modrých velryb 55.

    „U takto vzácného druhu jde o opravdu neobvyklý počet a můžeme se domnívat, že vody Jižní Georgie zůstávají důležitým zdrojem potravy tohoto nepříliš známého ohroženého druhu,“ uvedl výzkumný tým vedený organizací British Antarctic Survey. Populace plejtváků obrovských byla takřka zničena v průběhu 19. století a na počátku století 20., kdy se jejich populace zmenšila o 97 procent, převážně kvůli masivnímu lovu. Dnes se však díky přijetí přísnějších mezinárodních předpisů týkajících se lovu velryb populace vzpamatovávají a vědci tvrdí, že moře mají stále kapacitu velký počet velryb uživit.

    Vedoucí projektu Dr. Jennifer Jackson, ekoložka specializující se na velryby v organizaci British Antarctic Survey, řekla deníku The Independent, že průzkum umožnil vědcům lépe porozumět zotavení populace velryb po staletích lovu. „Výsledky značí, že se velryby vrací do svých dávných krmných zón v Jižní Georgii, to znamená, že oblast stále oplývá dostatkem živin. A je pravda, že ve srovnání s ostatními oceány na planetě je Jižní oceán stále ještě relativně nedotčený. Takže je schopen uživit velké množství velryb,“ řekla Jackson. Příští rok bude provedeno další pozorování Mezinárodní velrybářskou komisí, které zjistí, jak zotavování populace plejtváků obrovských pokračuje.