71letá Britka necítí kvůli vzácné mutaci genů bolest ani paniku

Učitelku v důchodu Jo Cameron nikdy nenapadlo, že s ní je něco v nepořádku. Ani když si v osmi letech zlomila ruku a úraz řadu dnů neřešila, dokud jí končetina nevisela „v divném úhlu“, ani když celý život pojídala extra pálivé chilli papričky a cítila v ústech jen „příjemné teplo“. Ani když za svůj život jen za pomoci pár tabletek proti bolesti přestála zlomeniny, spáleniny, porody i operace, nepřišlo jí na tom nic podivného.

„Myslela jsem, že mám prostě štěstí,“ vysvětlila deníku The Guardian. „Nevěděla jsem, že jde o něco zvláštního, dokud mi nebylo 65 let,“ pokračuje. To začala Jo zlobit kyčel, kloub se jí podlamoval a zhoršoval chůzi. Protože si ale nestěžovala na žádnou bolest, Joina lékařka si toho nijak zvlášť nevšímala, a když po čtyřech nebo pěti letech skončila paní Cameron na rentgenu, lékaři nevěřili svým očím – kloub byl masivně poškozen a Jo musela hned podstoupit operaci a dostat novou kyčel. Rekonvalescenci odbyla dvěma paracetamoly. Během jejího pobytu v nemocnici ale přišli lékaři i na to, že má obě ruce postižené vysokým stupněm osteoartrózy. To je další onemocnění, které velmi bolí, a Jo si zase na nic nestěžovala. Její ošetřující lékař byl tak ohromen, že kontaktoval specialisty na bolest v Londýně. Ti se doslova ponořili do Joiny DNA a našli dvě neobvyklé mutace. Zjistili, že hrají významnou roli v signalizaci bolesti, ale ovlivňují i náladu a paměť. Mutace genu v těle Jo potlačují bolest a úzkost a zároveň zvyšují pocit štěstí, zhoršují zapomětlivost a zrychlují hojení ran. Objev paní Cameron dovysvětlil spoustu převážně úsměvných historek z jejího života, především ale přináší velkou naději vědcům, kteří vyvíjí léky na chronickou bolest. Ta postihuje miliony lidí na celém světě. James Cox, který se případu Jo Cameron věnuje a o její genetické anomálii vypracoval celou studii, říká: „Je toho spousta, co se od Jo můžeme naučit. Jakmile pochopíme, jak nový gen funguje, můžeme přemýšlet o terapiích, které tyhle účinky dovedou napodobit. Existují miliony lidí, kteří žijí v bolesti, a my určitě potřebujeme nové cesty, jak jejich utrpení mírnit,“ dodává.

Spustit audio
  • Posiluje ovoce a zelenina naši imunitu? Vědci v nich nacházejí mikroplasty

    1. červenec 2020
    ovoce a zelenina

    Mezinárodní studie publikovaná v časopise Environmental Research našla vysoké hladiny plastových mikročástic v těch nejběžnějších druzích ovoce a zeleniny, jako jsou jablka, mrkev, ananas, kapusta nebo zelí, přičemž právě jablka a mrkev byly nejkontaminovanější. Podle vědců je to skutečný důvod ke znepokojení, doteď platilo, že právě pojídání ovoce a zeleniny posiluje lidský imunitní systém.

    Jak píše server Inhabitat, zjištěné hodnoty mikroplastů jsou podle autorů studie „důvodem k obavám, u dětí i u dospělých“. Mikroplasty v ovoci a zelenině by mohly významně narušit jejich prospěšnost a vést ke zdravotním komplikacím. Jiná studie, zveřejněná v časopise Nature Sustainability, zjištění potvrdila, mikroplasty ze země absorbuje svými kořeny například salát. Po dalších informacích teď volají různé organizace, které přítomnost plastových mikročástic v přírodě dlouhodobě sledují.

    Podle zakladatelky Plastic Soup Foundation Marie Westerbos je tu důvod ke znepokojení už dávno, od té doby, kdy se látka objevila v rybách a mořských živočiších. „Léta už víme o plastech v korýších a rybách, teď poprvé slyšíme o tom, že se dostávají do zeleniny. Pokud jsou ale v zelenině, znamená to, že se dostanou i dál – do živočichů, kteří zeleninu jedí. Takže jsou taky v mase a mléku,“ říká Westerbos. Další studie, které by dokázaly říct, co je vlastně nebezpečně velká dávka pro lidské tělo, teď podle serveru Inhabitat probíhají.

    Přečtěte si také 90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum.

  • Fyzické hraní je pro děti v útlém věku velmi důležité. Lépe pak kontrolují své emoce, tvrdí vědci

    30. červen 2020
    Táta a syn

    U dětí, s nimiž si v rané fázi života hrají otcové, existuje větší pravděpodobnost, že budou později lépe ovládat své emoce a chování. Hra na honěnou se proto více než doporučuje. To aspoň zjistili vědci z Cambridge.

    Jak píše britský deník The Guardian, schopnost ovládat například vztek se dětem pak hodí, když začnou chodit do školky nebo školy. Vědci z Univerzity v Cambridgi se ve svém výzkumu zaměřili jak na matky, tak na tatínky. A zatímco oba rodiče mají, co se týče hraní si s dětmi, mnoho společného, otcové tíhnou více k fyzickému hraní, jako je lechtání nebo hra na babu.

    Výzkum, dostupný na webu ScienceDirect, je založen na datech ze 78 studií realizovaných mezi lety 1977 a 2017, a to hlavně v Evropě a Spojených státech. Výzkumníci v nich našli významné souvislosti mezi dětmi, s nimiž si hráli otcové, a schopností ovládat své pocity. Zároveň je podle nich méně pravděpodobné, že se u takových dětí projeví hyperaktivita nebo poruchy chování. Také prý lépe zvládají agresivitu, díky čemuž se méně perou nebo hádají s vrstevníky. „Je to bezpečné prostředí, v němž si děti mohou natrénovat, jak reagovat. Pokud se zachovají špatně, může jim rodič vyhubovat, ale není to konec světa a příště se třeba zachovají jinak,“ vysvětluje jeden z autorů studie Paul Ramchandani. Děti, které vyrůstají pouze se svými matkami, však nutně nemusí být v nevýhodě. Všechny chvíle, kdy si rodič hraje se svým malým potomkem, na něj mají pozitivní vliv.

  • „V Hongkongu ode dneška začíná období teroru.“ Demokratická opozice kritizuje rozhodnutí Pekingu

    30. červen 2020
    Hongkong se svobody nehodlá vzdát

    Čína schválila kontroverzní bezpečnostní zákon, který podle jeho kritiků omezí svobodu v Hongkongu. Ten je sice součástí Číny, ale má zároveň částečnou autonomii a lidé zde mají více práv než ve zbytku země. Teď ale údajně hrozí, že o ně místní obyvatelé přijdou.

    Zákon kriminalizuje jakýkoli projev separatismu, terorismu, spolčení nebo další „podvratnou činnost“, píše server veřejnoprávní BBC. Už pár desítek minut poté, co se zpráva o schválení zákona dostala na veřejnost, začali hongkongští politici a aktivisté s protiopatřeními. „Zákon je tečkou za starým Hongkongem. Ode dneška v Hongkongu začíná období teroru…,“ myslí si jedna z klíčových postav zdejší demokratické opozice Joshua Wong. Podle něj se z města stane policejní stát plný donucených přiznání, tajných vězení a omezování tisku. Hongkongští protestující se prý mají obávat toho, že je tamní orgány vydají úřadům na pevninské Číně, kde mohou dostat až doživotní tresty.

    Sám Wong oznámil, že odchází z prodemokratické skupiny Demosisto, kterou spoluzaložil. Zákon kritizují i tchajwanská vláda či Amnesty International. „Fakt, že čínské úřady tento zákon schválily bez toho, aniž by jej prezentovaly lidem v Hongkongu, napovídá hodně o jejich záměrech. Chtějí vládnout Hongkongu pomocí strachu,“ říká šéf čínské pobočky této organizace Joshua Rosenzweig. Podle správkyně Hongkongu Carrie Lam se ale není čeho bát. „Kdykoli měli za uplynulých 23 let lidé strach, že Hongkong přijde o svobodu slova a právo na protest, Hongkong si vždy tyto hodnoty uchoval,“ tvrdí Lam a dodává, že o právní stát, nezávislou justici a rozličná lidská práva obyvatele města nikdo nepřipraví.

  • NASA zveřejnila časosběrné video Slunce. Do hodinového filmu se vešla celá jeho poslední dekáda

    30. červen 2020
    Slunce na snímku pořízeném NASA Solar Dynamics Observatory 11. června 2014

    Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) představil veřejnosti časosběrné video, které vzniklo výběrem ze 425 milionů fotek. Každý použitý snímek reprezentuje jednu hodinu v desetiletí pozorování Slunce.

    Na videu a fotografiích je vidět koróna, vnější vrstva hvězdy (pro dnešní dobu příznačně pojmenovaná). Jak píše magazín Dezeen, NASA více jak hodinový film vytvořila kompilací 87 tisíc snímků ve vysokém rozlišení. Záběry pořídila družice Solar Dynamics Observatory, která právě slaví desetileté výročí od svého vypuštění na oběžnou dráhu Země.

    Každou hodinu pozorování v časosběrném módu reprezentuje jeden snímek. Autoři videa přitom stáli před nelehkou volbou – vybrat reprezentativní obrazy z celkového počtu 425 milionů fotografií. Ačkoli je fotoaparát družice zaměřen na Slunce nepřetržitě, občas mu do záběru vleze Země nebo Měsíc. V jednu chvíli navíc není vidět vůbec nic – před čtyřmi lety totiž týden kamera nefungovala. Hvězda se rovněž párkrát pohne kvůli kalibraci fotoaparátu.

    Přečtěte si také Pentagon oficiálně zveřejnil tři videa s UFO, která už dříve unikla na veřejnost.

  • V Austrálii vznikne nový národní park. Bude domovem více než dvacítky druhů ohrožených zvířat

    29. červen 2020
    Trávníček bělobrvý

    Australský spolkový stát Nový Jižní Wales zakládá nový přírodní park. Vznikne na ploše 1534 kilometrů čtverečních. Tamní mokřady jsou zásadní pro vodní ptactvo.

    Jak píše server BBC, vláda musela pozemky vykoupit od rodiny O’Connorů. Pokud jde o rozlohu i cenu, která nebyla zveřejněna, jedná se o největší nákup půdy pro ochranu přírody v historii Nového Jižního Walesu. V novém národním parku budou k vidění hlavně mokřady, které jsou domovem pro mnoho zvířat i rostlin. Mimo jiné pro 25 ohrožených zvířecích druhů. Podle webu australského veřejnoprávního rozhlasu a televize ABC jsou tamní biotopy důležité hlavně pro vodní ptáky, zvláště pro trávníčka bělobrvého.

    „Je to neuvěřitelná krajina… a odteď už bude navždy patřit veřejnosti,“ okomentoval nákup tamní ministr životního prostředí a energetiky Matthew Kean. Rozhodnutí vlády ocenili i ochranáři přírody. „Nový národní park je příkladem odvážného kroku, potřebného ke zpomalení a následnému zvrácení krize biodiverzity a vymírání druhů,“ uvedl Stuart Blanch ze Světového fondu na ochranu přírody.

  • Tchajwanský důchodce hraje Pokémon GO na 64 mobilech naráz. Všechny si je vozí na kole

    29. červen 2020
    Pokémon GO Grandpa

    Po tchajwanské metropoli Tchaj-peji jezdí sedmdesátník na kole, tu a tam se zastaví a zahraje si pokémony. Ne jenom na jednom mobilu, ale hned na 64. Všechny má navíc připevněné k řídítkům.

    Penzionovaný mistr feng-šuej Čen San-jüan si pro svou zálibu v hraní Pokémon GO vysloužil přezdívku Pokémon GO Grandpa. Jak píše tamní server Taiwan News, 72letý důchodce si hry poprvé všiml u svého vnoučete. Rychle se mu zalíbila a začal u ní trávit většinu svého času. Údajně až 20 hodin denně pětkrát až šestkrát do týdne. Měl ale problém s tím, že se mu po nějakém čase vybil mobil. Proto si koupil další, další a další a začal si je připevňovat na své kolo. Postupně se dostal až na počet 72 držáků, na kterých je podle nejnovějších fotek připevněno 64 telefonů. „Páv roztáhl svá křídla,“ oglosoval snímky jeden z komentujících na sociálních sítích. „Co se stane, když příliš prudce zabrzdí?“ zeptal se další. Někteří se zase divili, jak dosáhne na mobily, které jsou umístěné úplně nejvýš.

  • Těžaři na Sibiři vypouštěli do přírody nebezpečné látky. Přestali s tím, až když se na věc upozornilo

    29. červen 2020
    Pohled na Norilsk ze siousedního města Talnach

    Ruská těžařská společnost Norilsk Nickel potrestala zaměstnance, kteří vypouštěli kontaminovanou odpadní vodu do přírody. Incident se odehrál v sibiřském Talnachu. Věc řeší policie.

    Na případ upozornil ruský nezávislý deník Novaja Gazeta, který zveřejnil videa, na nichž je vidět, jak odpad proudí přímo do arktické tundry. Agentura Interfax navíc uvedla, že podle jejího zdroje bylo takto do přírody vypuštěno šest tisíc krychlových metrů znečištěné vody. Obsahovala totiž látky, které se používají ke zpracování nerostů. Vypouštění prý trvalo několik hodin. Zároveň je údajně nemožné zjistit, jak daleko se tekutina dostala. Společnost Norilsk Nickel to následně označila za „flagrantní porušení provozních pravidel“ a suspendovala dotyčné pracovníky. Sama firma je ale pod tlakem kvůli tomu, že s vypouštěním přestala až ve chvíli, kdy na místo dorazili vyšetřovatelé. Někdo navíc zničil inspektorům auto. Naštěstí se to ale obešlo bez úrazu.

    Jak připomíná britský deník The Guardian, není to v poslední době jediný problém, který se týká Sibiře a firmy Norilsk Nickel. Před měsícem se při havárii vylilo více než 21 tisíc tun dieselového paliva do okolních vod, které se tím zbarvily do ruda. Prezident Vladimir Putin kvůli této havárii vyhlásil stav nouze. A aby toho nebylo málo, aktuálně v oblasti zuří i velké lesní požáry, jak informuje iRozhlas. Úřady je však nehasí.

  • Největší světový výrobce nábytku podle ochránců přírody kupuje dřevo nelegálně vytěžené na Ukrajině

    29. červen 2020
    Stromy - les - prales

    Ze zprávy britské nevládní organizace Earthsight vyplývá, že společnost IKEA vyrábí nábytek ze dřeva nelegálně vytěženého v ukrajinských Karpatech.

    V úvodu zprávy se píše: „18měsíční pátrání organizace Earthisght ukázalo, že společnost IKEA prodává bukové židle vyrobené ze dřeva, které bylo nezákonným způsobem vytěženo v lesích ukrajinských Karpat na místech, kde žijí ohrožení rysi a medvědi.“ Podle tvrzení Earthsight se z nezákonně vytěženého dřeva zhotovují různé známé výrobky, například skládací židle Terje nebo jídelní židle Ingolf. IKEA každý rok prodá po celém světě desítky tisíc židlí. Dřevo z Ukrajiny navíc prý používá i v podobě dřevotřísky. Zástupci Earthsight tvrdí, že nezákonnou těžbu umožňuje zkorumpovanost státních lesnických podniků, které většinu ukrajinských lesů spravují. Konkrétně zpráva britské nevládní organizace popisuje kácení v okolí městečka Velykyj Byčkiv (česky také Velký Bočkov) na Zakarpatí, které leží nedaleko Rachovských hor, hojně navštěvovaných i českými turisty.

    IKEA obvinění popírá. Britskému listu Guardian společnost sdělila: „Žádné nezákonně vytěžené dřevo nepoužíváme. Jakmile se setkáme s informací, která napovídá, že se do našeho zásobovacího řetězce mohlo dostat dřevo, které neodpovídá našim požadavkům, okamžitě reagujeme.“ Nábytkářská firma také uvádí, že její lesničtí specialisté provedli během minulého roku na Ukrajině a v Rumunsku několik auditů, a žádné nezákonně vytěžené dřevo neobjevili. Poslední audit týkající se zmiňovaného dodavatelského řetězce proběhl v dubnu 2020. Ani ten prý nenaznačil, že by docházelo k používání nelegálně získaného dřeva. Přesto chce nyní IKEA podrobit ukrajinskou společnost VGSM, o které Earthsight ve své zprávě hovoří jako o dodavateli dřeva pochybného původu, dalšímu auditu. „Problémy, kterými se organizace Earthsight zabývá, bereme velice vážně a všechny partnerské společnosti, které v této souvislosti zmiňuje, okamžitě prošetříme.“

  • Ropákem roku 2019 je ministryně Dostálová, nejhorší ekologický výrok pronesl podle Dětí Země Babiš

    26. červen 2020
    Klára Dostálová

    Antiekologickou cenu Ropák dostala za rok 2019 ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová za hnutí ANO. Spolek Děti Země, který anketu pořádá, prvenství Dostálové udělil za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona.

    Ta proběhla na základě memoranda o spolupráci mezi jejím resortem a Hospodářskou komorou. Podle mluvčího spolku Děti Země Miroslava Patrika byla spolupráce neprůhledná a návrh zákona mimo jiné snižuje efektivní účast veřejnosti. Druhé místo v anketě patří ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi za ČSSD. Anticenu získal mimo jiné za to, že podporuje výstavbu sporného jezu u Děčína na Labi. Proti jeho stavbě dlouhodobě protestují ekologové, kteří zdůrazňují, že by šlo o výrazný zásah do přírody na spodním úseku řeky. Na třetím místě skončil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za ANO, a to za prosazování výstavby pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

    Zelenou perlu za antiekologický výrok udělil spolek premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Předseda vlády anticenu dostal za svůj výrok o motýlech a řepce: „Ale my v Čechách máme rádi přírodu. Máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle. A ty včely mají rády tu řepku. Můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají. Je to pravda. Jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě.“

    O vítězích letos rozhodovalo 86 členů nezávislé komise. Najdeme mezi nimi například sociologa Jana Kellera, ekologickou ekonomku Naďu Johanisovou nebo publicistu Vladimíra Justa.