721 metrů mezi přírodou a lunaparkem. Sky Bridge na Dolní Moravě napíná turistické kapacity krajiny

20. červenec 2022

Uprostřed okurkové sezóny jsme se na chvíli stali světovými. Americký časopis Time zařadil visutou lávku u Králického Sněžníku mezi padesát nejkrásnějších míst světa, která musíte vidět. Fotka lávky dokonce zdobí i jeho obálku. Časopis tím ale místům prokazuje medvědí službu –⁠ už nyní se řada z promovaných destinací potýká s dopady overturismu a náš tzv. Králičák není výjimkou.

Pojem overturismus je nejčastěji spojován s negativními dopady na stálé obyvatele atraktivních destinací a jejich zápasem proti němu, jak jej známe například z Benátek. Oblíbená místa nemají ale jen lidské obyvatele a overturismus ohrožuje nejenom kulturní, ale také přírodní hodnoty, ze kterých by v ideálním světě mohly čerpat potěchu a poučení i příští generace. Příroda ale proti svému ničení protestovat nebude – musíme za ni promlouvat my.

Dolní Morava má světové prvenství. Tamní visutá lávka pro pěší je dlouhá skoro tři čtvrtě kilometru

Lávka je se svými 721 metry údajně nejdelší na světě a klene se ve výšce téměř sta metrů nad Mlýnickým údolím. Od svého otevření v květnu přilákala již k padesáti tisícům návštěvníků. V masivu Králického Sněžníku se ale zdaleka nejedná o jedinou masovou turistickou atrakci.

Obec Dolní Morava prezentuje v rámci svého „horského resortu“ mamutí horskou dráhu, Stezku v oblacích včetně tobogánu či kontroverzní rozhlednu přímo na vrcholu Králického Sněžníku. Zmíněnou Stezku v oblacích navštívilo v prvním roce po otevření dvakrát více lidí, než se čekalo. V prvním roce koronavirové pandemie, kdy byly cesty do zahraničí omezené, počet návštěvníků vyskočil na 300 tisíc.

Stezka v oblacích a Sky Bridge 721

Pandemie zásadně oživila domácí turismus a byť uvolnění letošního léta opět vede Čechy a Češky za hranice, zájem domácích turistů o české destinace neutichá. Je jistě pozitivní, že jsme objevili krásy vlastní země a nemusíme pálit leteckou naftu ani jiná paliva při dlouhých cestách do zahraničí.

Nároky na pobyty se také proměňují. Lidé vyhledávají dobře dostupné zážitky, nestačí už pouze ubytování, snídaně a turistické stezky. Dolní Morava se zvládla velmi dobře chytit tohoto trendu, až je sama zaskočena vlastním úspěchem – v místě chybí pro návaly turistů zázemí a parkuje se proto i na louce-sjezdovce. To však není jediný problém místního překotného turistického rozvoje.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Na vrcholu Králického Sněžníku se totiž nachází vzácný bezlesý svět, který najdeme pouze na 0,1 % našeho území (kromě Sněžníku ještě v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku). Právě proto, že zde hřebeny nepokrývá jinak typická borovice kleč, tady přežívají stopy prastarého světa, jako je mrazem zvlněná půda a jinde vzácné rostliny a zvířata, například zářivě modrý oměj šalamounek nebo rozkošný pták jeřábek lesní.

Ještě donedávna poměrně málo navštěvovaný Králický Sněžník byl oknem do přírodních procesů, které nám připomínají, jak jinak běží čas lidský a čas přírodní. A taky to, jak jsou naše snahy ovládat a řídit směšné a pomíjivé v konfrontaci se silami přírody. Výšlap na Sněžník proto dlouho skýtal téměř zenový zážitek.

Čtěte také

Aby se tyto vzácné vlastnosti uchránily pro nás všechny, včetně příštích generací, požívá oblast nejvyššího možného stupně ochrany pro menší území – jedná se o tzv. Národní přírodní rezervaci, bohužel ale jen na české straně. Na polské straně proto mohlo dojít i kvůli liknavosti českých úřadů, které se vzdaly práva na důkladné posouzení negativních dopadů stavby na přírodu, k výstavbě rozhledny otevřené v minulém roce. To umožnilo i nové propojení vrcholu „Králičáku“ s masovým turismem v horském areálu Dolní Morava, který už si vybírá svou daň – udržet davy turistů ve značených stezkách je zhola nemožné a správci přírody v této oblasti již museli přikročit k oplocení, aby zabránili jejímu úplnému zničení.

Přitom existuje řada cest, jak požadavky turismu s potřebami ochrany přírody slučovat. Lze začít společnou dohodou místních aktérů na strategii udržitelného turismu, zaměřit atrakce na objevování cenné přírody (jak to známe třeba z atraktivních šumavských návštěvnických center), nahrazovat individuální dopravu veřejnou a bezuhlíkovou nebo experimentovat s přístupy k monitoringu a omezování návštěvnosti, pokud dochází k přetěžování místa.

Poslechněte si komentář Anny Kárníkové.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.