Adam Gebrian: Kvalita staveb za veřejné peníze je často velmi nízká

28. červenec 2015

„Myslím, že jsem toho tak moc nepostavil, abych si mohl říkat architekt. Nevytvořil jsem žádnou teorii, abych mohl být teoretik. Architektura mě zajímá a baví, takže jsem v první řadě fanoušek architektury. A protože si myslím, že architektura je pro náš život důležitá a že u nás nemá takovou prestiž, jakou by měla mít, snažím se o ní ostatním lidem zprostředkovat co nejvíc informací,“ odpovídá Adam Gebrian na otázku, co považuje za hlavní náplň své práce. Do vysílání na sesterské Vltavě jsme si Adama pozvali u příležitosti 200. dílu jeho pořadu Bourání.

Jedním z největších a dlouhodobě zakořeněných předsudků o architektkách a architektech je podle Adama následující domněnka – architekti jsou arogantní, drazí, věci komplikují, dělají je zbytečně složitě a dávají jim nějakou zbytečnou přidanou hodnotu, která ale vůbec není potřeba, protože si přece vystačíme s praktickým a jednoduchým řešením. Tenhle předsudek se podle něj daří odbourávat jen velice pomalu.

Jedním z důvodů je podle Adama i fakt, že s aktivním přístupem k architektuře ze strany zadavatele se setkáváme poměrně zřídka: „Zejména stavby financované z veřejných zdrojů by v tomto ohledu měly být vlajkovou lodí, ke které by mohly vzhlížet soukromé projekty. Z veřejných peněz si někdy můžete dovolit udělat věc, která třeba nemá okamžitou ekonomickou návratnost a která má jiný účel než vydělávat peníze. Jedná se třeba o různé kulturní stavby. Kolik takových projektů u nás v porovnání třeba s koncem 19. století vzniklo? Nehledě na to, že dle mého názoru je kvalita toho, co se za veřejné peníze vyprodukuje, velmi slabá a dochází tam k neuvěřitelnému mrhání a neefektivnímu zacházení s penězi.“

Poslouchejte pravidelně pořad Adama Gebriana Bourání, ve kterém každé pondělí od 18 hodin bourá klišé o architektuře. Starší díly najdete v iRadiu.

Co naopak Adama v poslední době na poli architektury potěšilo? Ve většině případů to prý jsou rekonstrukce objektů, které na první pohled vypadaly naprosto nehodnotně a nezajímavě. Je to třeba Pavilon skla v Klatovech, pivovar v Lobči nebo agroturistický areál v Honěticích.

Poslechněte si celý rozhovor s Adamem Gebrianem, kde uslyšíte i jeho názor na to, proč jsou v Česku tak oblíbené domy na klíč a proč je to podle něj špatné řešení, jak si zařídit ideální bydlení.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.