Africa Hitech: Unaveni sluncem v globální vesnici

Cesty těchto dvou samorostů se poprvé zkřížily někdy v roce 2007 a od té doby manévrují kormidlem v moři zvuků pod oxymórem zavánějícím názvem Africa Hitech. Po dvou EPčkách na značce Warp, která patřila k nejšílenější pozemské podobě beatového afrofuturismu, se nyní jejich sonická pouť stočila směrem ke slunci – a deska 93 Million Miles je solární odyssea, která si s eklektickými průlety nad hudebními planetami rozhodně neláme hlavu.

Samotný název Africa Hitech napovídá leccos o kontrastním přístupu pánů Pritcharda a Spaceka – archetypální rytmy z buše černého kontinentu se zde prolínají s vrstevnatými výboji umělé inteligence. Snoubení civilizace a divočiny stojí v pozadí roztodivně, ale rozhodně ne nesourodě znějícího alba – 93 Million Miles není jen výlet ke slunci, ale také úlet z nám dobře známé hudební galaxie. Nečekejte jednoduché a jednoznačné žánrové zarámování – ve skladbách Out In The Streets a Footstep si Pritchard a Spacek si po svém vykládají urbánní fenomén chicagského stylu „juke“, dubovou horečkou nakažená epopej Do U Wanna Fight zase evokuje grimeovou špínu londýnských sídlišť. 8bitové seance Future Moves a Glangslap načrtávají na zvukové mapě trasu z futuristické minulosti do retro budoucnosti a hypnotické techno beaty ve většině skladeb působí jako jediné hudební vodítko. Nejblíže rozpálenému slunci jsou paradoxně harmonicky nejukázněnější skladby Spirit a Cyclic Sun – syntetické kontemplace na meziplanetární notu s galaktickými pianovými akordy místy navozují pocit nevýslovného smutku.

Zdá se, že Africa Hitech již od teď nejsou z této planety. Kazajka stylových harcovníků v globální vesnici jim byla zřejmě moc těsná a knoflíky jejich iPhonů, na kterých prý většinu skladeb složili, se s přibývajícím horkem roztavily v amorfní fluidum – stejně jako celá deska, která při celistvém poslechu působí skoro jako skvěle smíchaný DJ set. Z maniakálního dancehallu se stalo kosmické hitech blues bez kosmetických úprav a přes nesporné taneční kvality má album blíže k sofistikované koláži ghetto rytmů a abstraktní elektroniky.

Africa Hitech - 93 Million Miles|foto: Warp Records

„There is no day, there’s only darkness,“ pronáší posmutněle vědoucím hlasem Steve Spacek ve skladbě Light The Way – a jedním z poselství desky budiž, že cestou ke světlu potkáte nejspíše jen tmu. Karel Veselý zde před rokem psal, že pokud Africa Hitech „někdy vydají regulérní album, bude se muset prodávat s uklidňujícími sedativy.“ A to je nyní nad slunce jasnější.