AI tě nesoudí, ale ani nezastaví. Proč může být digitální terapie riziková?
Umělá inteligence umí poradit, uklidnit i pochválit. Právě v tom může být problém. V nové epizodě Psycha Karolína a Pavel řeší AI terapeuty, vztahy s chatboty a chvíle, kdy digitální pomoc přestává být bezpečná.
Film Her z roku 2013 kdysi působil jako zvláštní sci‑fi o osamělém muži, který se zamiluje do svého operačního systému. Dnes podobná představa nezní tak vzdáleně. Lidé si s chatboty povídají o vztazích, samotě, úzkostech a krizích. Někteří z nich dělají partnery, jiní terapeuty.
AI je dostupná, levná a trpělivá. Nehodnotí, odpovídá hned a působí empaticky. Terapie ale není jen souhlas a uklidňování. Dobrý terapeut umí rozpoznat riziko, nastavit hranici a někdy člověka zastavit. Chatbot funguje jako interaktivní zrcadlo, které vrací to, co do něj člověk vloží. „Úkolem těch platforem je hlavně udržet člověka u produktu. V tom je to podobný příběh jako se sociálními sítěmi,“ upozorňuje Pavel.
Média někdy mluví o takzvané „AI psychóze“, ale psychiatrie takovou diagnózu nezná. Karolína s Pavlem připomínají, že psychóza je duševní porucha spojená s narušenou chemií v mozku. Interakce s chatboty může zhoršovat psychické potíže a posilovat iluzi, že má člověk v konverzacích vždy pravdu, a proto je název „AI psychóza“ zavádějící, nicméně během této interakce může dojít k rozvoji bludného procesu.
Kde končí užitečný nástroj a začíná toxický digitální vztah? Poslechněte si novou epizodu podcastu psycho.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
