Aleš Bojanovský hraje s kapelou F. T. Prim už přes třicet let, některé písničky mají i v hantecu
Trampská kapela F. T. Prim hraje od roku 1992 v nezměněné sestavě. Její zakladatel Aleš Bojanovský zavzpomíná v rozhovoru s Jarkou Vykoupilovou na začátky a představí i současnou tvorbu hudebního tělesa.
Pár písniček má tahle brněnská kapela i v hantecu. „Rodný jazyk je určitě jednodušší. Než se najde to správné slovíčko, dá to dost práce,“ myslí si Bojanovský.
Cítí se F. T. Prim stále jako trampská kapela? „Ty hudební žánry se hodně promíchaly. Ze začátku jsme byli čistě trampská kapela. Zakládali jsme si na tom, že hrajeme písničky věnované přírodě, na klasickou sestavu: dvě kytary, kontrabas nebo basa, všechno založeno na vokálech.
Ale během té doby, co hrajeme, se podle mého určitě styl změnil. Používáme elektrické kytary a bicí, klávesové nástroje, ale důraz na ty zpěvy a na takovou tu trampskou romantiku a poetiku držíme.“
Jaké bylo setkání s Jiřím Helánem? Jak vznikaly přezdívky spoluhráčů z kapely? Proměnilo se publikum, které potkávají na koncertech? A jak Aleš Bojanovský skládá písně? O tom všem si poslechněte v záznamu pořadu Apetýt.
Související
-
O nové generaci ještě modernější trampské písně
Hudební pořad Folkový antikvariát připravil a slovem provází Pavel Zajíc ze skupiny Nezmaři. Tentokrát bude řeč o nové generaci ještě modernější trampské písně.
-
Roman Horký: Že moje písničky zlidověly? Z toho mám větší radost, než kdybych vyhrával hitparády
„Písně, které zůstávají mezi lidmi, to je nejvíc,“ říká zpěvák, kytarista, skladatel a frontman folkové skupiny Kamelot Roman Horký.
-
Les je náš domov. Trampské hnutí neslábne. Osad je spoustu, jen se o nich neví
Co stojí v jádru trampingu? Jaký je jeho duch, podstata? V posledním Čundru se podařilo zachytit vyprávění člověka, jehož identita je s trampingem neoddělitelně spjatá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.