Alternativní kyberpunk či manažer vesmírné lodi. Které hry z 2020 neminout mimo střední proud?

Ačkoliv to moderátorské trojici nedá a v úvodu se opět vrátí k prosincovému Cyberpunku 2077 a k výkonu Keanu Reevese, nabízí také alternativu všem milovníkům kyberpunku, které mainstreamové RPG nezvládlo tak docela uspokojit.

V dystopické budoucnosti vedené ozbrojenými megakorporacemi a ohrožované plejádou přírodních katastrof se odehrává melancholický simulátor fotografa Umurangi Generation, který jeho autor označuje za kritiku neoliberalismu. Ve hře odráží velmi aktuální dění, od loňských požárů v Austrálii přes všudypřítomnou pandemii, a zasazením tak ani není od současnosti příliš daleko – časově je ohraničená slovy: „mizerná budoucnost“.  

Loňské hry ale nabídly i vizi budoucnosti poněkud optimističtější. Jarda přes svátky zasedl k manažerskému simulátoru Space Crew, který mu propůjčil možnost řídit a vést posádku vesmírné lodi, která má zachránit Zemi před tajemnou mimozemskou hrozbou. Potěší zejména ty hráče, které už otravuje koronavirus či potenciální americká občanská válka a raději by se chtěli bránit něčemu realitě vzdálenějšímu. Pro ně se Space Crew svým odpočinkovým jádrem může stát dalším Animal Crossing či Stardew Valley, ale s trochou více adrenalinu.

A že je adrenalin i v ryze odpočinkových hrách občas potřeba. Šárka v minulých týdnech hrála The Pathless, mytickou adventuru od tvůrců podmořského ABZÛ, která filozofií následuje třeba i slavnou oddechovku Journey. Její hlavní hrdinka, nazývaná jen jako Lovkyně, nemůže umřít, přestože k tomu povaha jejích úkolů vysloveně vybízí. Výzvu nepředstavují ani logické hádanky, které mozkové závity příliš nenastartují, a The Pathless je ve výsledku možná relaxační, ale hlavně nudná.

Proč se Šárka bojí Bloodborne a proč Lukáš ještě nehrál Spelunky 2? Má smysl vrátit se ke starší tvorbě opěvovaných Supergiant Games? Proč se Jardovi nelíbí polský přízvuk v Iron Harvest, ale v Earth 2140 si zapnul polský dabing?Poslechněte si Quest rekapitulující rok 2020.