Amazonie trpí epidemií nelegální těžby. Těžaři kácí lesy a vypouští rtuť do řek

10. prosinec 2018

Garimpo – neboli ilegální těžba zlata a jiných minerálů – ničí amazonské deštné lesy. Potýkají se s ní už několik desetiletí, teď ale nabrala na intenzitě a ochranáři mluví o epidemii. Nevládní organizace činnost nelegálních těžařů nově zmapovaly a na internetu zveřejnily nejhůře zasažená místa v celkem šesti amazonských zemích.

Na mapě je vidět 2312 míst ve 245 oblastech. Nelegální těžba je pro životní prostředí obrovská zátěž, potenciálně ničivá. Těžaři kácí lesy nebo vypouští do řek jedovatou rtuť používanou při práci, která zabíjí celé rybí populace a kontaminuje zdroje pitné vody. „Doufáme, že se nám akcemi koordinovanými s postiženými státy podaří tuto činnost zastavit,“ říká Alicia Rolla, pomocná koordinátorka projektu RAISG, který mapu zveřejnil, pro britský deník Gurdian. Zveřejnění mapy jen o několik týdnů předchází 1. lednu 2019, kdy se v Brazílii ujme prezidentského úřadu krajně pravicový Jair Bolsonaro zvolený v podzimních volbách. V minulém roce uvedl, že se v 80. letech sám těžby zlata v Amazonii účastnil během dovolené. Získal tak podporu garimpeiros (místních těžařů), kterým slíbil, že jim umožní pracovat bezpečně a důstojně. Prvním krokem má být legalizace těžby v domorodých rezervacích, která je v současnosti zakázaná. Výzkum americké Clark University v Massachusetts upozorňuje i na to, že v oblastech, kde je velký schválený důl, se pravděpodobně těží i nelegálně. Výzkum však nevaruje jen před nelegálními těžaři. Podle něj lesy nezvratně poškozuje i těžba povolená a infrastruktura s ní spojená.

autor: Vít Voltr
Spustit audio
  • Mořská tráva pomáhá čistit moře od plastů

    15. leden 2021
    Neptunova tráva

    Mořské trávy pomáhají redukovat plastové znečištění. S takovým zjištěním přichází nová vědecká studie publikovaná v časopise Scientific Reports. Výzkumníci zjistili, že mořská tráva v pobřežních oblastech zachycuje plastové částice a ty se díky ní dostávají z vody ven. Podle studie dokážou tyto rostliny bez lidské pomoci každý rok ve Středomoří zachytit téměř 900 milionů plastových částí.

    Není ale jasné, jestli sběr plastu poškozuje samotnou mořskou trávu. Hlavní autorka výzkumu Anna Sanchez-Vidal z barcelonské univerzity popsala agentuře AFP proces jako „nepřetržité čištění plastových nečistot z moře“. Mořská tráva je jeden z klíčových ekosystémů, absorbuje oxid uhličitý a vylučuje kyslík a je taky útočištěm pro stovky druhů ryb.

    Existuje asi sedmdesát druhů mořských trav. Výzkumníci zkoumali ten, který se vyskytuje ve Středozemním moři a říká se mu Neptunova tráva. Zjištěním se věnuje britský The Guardian.

    Plastový odpad v mořích je bobtnajícím problémem. The Guardian připomíná dřívější data, podle kterých se denně do Středozemního moře dostane asi 730 tun plastového odpadu, nejvíce z Turecka a Španělska.

    Uhynulá Neptunova tráva, v té se plastové částice dostávají na břeh
  • Kubánský vrátný píše básně o celém světě, nikdy ale neopustil rodnou zemi

    15. leden 2021
    Kuba - Kubánec

    Je autorem tisíců básní o městech na celém světě. Kubánec Luis Martinez popisuje vzdálená místa barvitým jazykem, jako by je dobře znal z vlastní zkušenosti. Opak je ale pravda. Martinez nikdy nepřekročil hranice své rodné země.

    Kubánské městečko Trinidad je zapsané na seznamu UNESCO. Je známé svými dlážděnými ulicemi nebo pastelově zbarvenými paláci. Na náměstí Plaza Mayor sedává s tužkou a blokem Luis Martinez. Posledních dvacet let pracuje jako vrátný na místním autobusovém nádraží. Jeho vášní je ale poezie. Baví se s turisty a po nocích studuje staré atlasy. Z toho, co se takto dozví, potom píše básně.

    „Tady mám čtrnáct sešitů a další mám doma,“ ukazuje Martinez, kam si svoje díla zaznamenává. „Napsal jsem více než tři tisíce básní o městech na všech světadílech,“ dodává kubánský básník. Jeho příběh zaujal zpravodajský web britské BBC.

    Pro obyvatele Kuby bylo po dlouhá desetiletí prakticky nemožné cestovat za hranice země. A i když se pravidla v roce 2013 uvolnila, hlavně pro starší lidi, jako je Luis Martinez, je cestování stále nedostupné. Hlavně kvůli nedostatku peněz. Kubánský poeta se tak stále za hranice ostrova dostane jen čtením knih a studiem map. A hlavně tím, že se o městech a cestování baví s lidmi, kteří se u něj na náměstí zastavují.

  • Anglický fanoušek kriketu čekal na Srí Lance deset měsíců na zápas národního týmu

    15. leden 2021
    Anglický fanoušek kriketu Rob Lewis čekal na Srí Lance deset měsíců na zápas národního týmu

    Na Srí Lanku přiletěl sedmatřicetiletý Angličan loni 13. března. V letadle se sice dozvěděl, že zápas národního kriketového týmu byl kvůli pandemii koronaviru zrušen, Rob Lewis se přesto rozhodl zůstat. A na zápas si počkal dlouhých deset měsíců.

    Zápas se nakonec ve městě Galle hrál ve čtvrtek 14. ledna, kvůli koronavirovým opatřením ale bez diváků. Rob Lewis přesto viděl alespoň jeho část, tu sledoval z hradeb historické pevnosti, která je u kriketového stadionu. Zážitek ze hry sportovní nadšenec sdílel na svém twitterovém účtu.

    „Je to tady, deset měsíců jsem o tomhle snil,“ napsal Lewis, který si stihl zazpívat hymnu anglického národního mužstva, potom ho policie vyvedla. Na hradby se Lewis vplížil ještě jednou. Tentokrát v reflexní vestě a ochranné přilbě, aby vypadal jako jeden z dělníků, i tak ho ale policisté odhalili. Příběh fanouška kriketu popisuje několik světových zpravodajských webů, včetně Belfast Telegraph.

    Měsíce čekání se oddaný fanoušek a profesí web designér na Srí Lance rozhodně nenudil. Adoptoval si toulavého psa, žil na pláži a stal se z něj DJ. Hrál pod uměleckým jménem DJ Randy Caddick, kterým chtěl připomenout odkaz bývalého anglického nadhazovače Andyho Caddicka.

  • Lidé si objednávají Japonce jako společníka. Ten nic neumí, ale může je vyslechnout

    14. leden 2021
    Shoji Morimoto

    Pětatřicetiletý Shoji Morimoto nabízí v Japonsku velmi speciální službu. Zájemci si ho mohou na určitou dobu pronajmout, aby jim udělal… A o to právě jde. Lidé si ho platí za to, že nedělá nic. Nemá žádné zvláštní schopnosti. Umí jen naslouchat a zabývat se jednoduchými věcmi, což však mnohým lidem stačí ke štěstí. Informoval o tom server The Times.

    službách tohoto podnikavého muže nejlépe vypovídá samotný popis, který si můžete přečíst na jeho profilu: „Najměte si člověka (mě), co nic nedělá. Jsem pořád k dispozici. Nebudu dělat nic jiného než jíst, pít a dávat krátké odpovědi.“

    Morimoto svou službou prosperuje už tři roky. Všechno začalo, když dal na Twitter jeden krátký, nevinný tweet: „Nabízím sám sebe jako člověka, který nic nedělá, k pronájmu. Je pro tebe těžké jít sám do obchodu? Chybí ti hráč do týmu? Potřebuješ někoho, kdo by ti držel místo? Mohu dělat pouze snadné věci.“

    Nejdříve službu poskytoval zadarmo. Poptávka ale byla tak vysoká, že ji potřeboval nějakým způsobem regulovat. Proto nakonec svoji společnost zpoplatnil. Originální pracovní zaměření muži nakonec přineslo jak skromný přivýdělek, tak slávu na sociálních sítích – například na Twitteru má už 269 tisíc sledujících.

    A k čemu všemu ho lidé využívají? Seznam všech možných aktivit je opravdu pestrý. Jednou se může jednat o úplně obyčejný oběd. Někdy jindy o něco sofistikovanějšího, třeba chytání motýlů nebo pózování pro fotky na Instagram. V jednom případě měl dokonce vyzvednout člověka, co se pokusil o sebevraždu, z nemocnice. Měl s ním pak dojet na místo, kde chtěl předtím sebevraždu spáchat. Taková práce tedy nemusí být zrovna peříčko, o čemž svědčí i zakázka pro člověka, který si Morimota pronajmul, aby mu vyprávěl, jak vykonal vraždu. Nic pro slabé žaludky!

  • Archeologové objevili v Indonésii nejstarší jeskynní malbu na světě. Jedná se o více než 45 tisíc let staré prase

    14. leden 2021
    Prase bradavičnaté z indonéského ostrova Sulawesi je nejstarší jeskynní malbou na světě. Odborníci stáří odhadují na 45 500 let, malba by však mohla být ještě starší

    Archeologové objevili na indonéském ostrově Sulawesi nejstarší dochovanou známku života člověka v tomto regionu a zároveň také nejstarší jeskynní malbu na světě. Jedná se o výjev znázorňující prase bradavičnaté, jehož stáří je archeology odhadováno na 45 500 let. Badatelé dokonce připouští, že může být ještě starší. Objevu se věnuje studie zveřejněná v časopise Science Advances.

    Spoluautor studie Maxime Aubert sdělil Francouzské tiskové agentuře, že malba byla objevena už v roce 2017, a to doktorandem Basranem Burhanem. O výsledku archeologického výzkumu tohoto artefaktu informuje server The Guardian.

    Tento významný nález nám může pomoci vyplnit některá hluchá místa, která má lidstvo ve své zdokumentované historii. Například se má za to, že do Austrálie přišli první lidé před 65 tisíci lety. Nalezené artefakty nám mohou napovědět, kudy se na nejmenší kontinent světa dostali. Pravděpodobně museli projít regionem Wallacea, jehož součástí je právě indonéský ostrov Sulawesi.

    Ale vraťme se zpět k malbě prasete bradavičnatého. Nad jeho pozadím vědci objevili ještě dva otisky rukou. Ty měly pravděpodobně symbolizovat další dvě prasata, která byla mezi sebou v určité interakci, kterou mělo velké prase pozorovat. Alespoň tak to popsal Guardianu spoluautor studie Adam Brumm.

    Indonéští předci, kteří malbu měli vytvořit, nebyli pravděpodobně žádní neandrtálci či jiní naši předchůdci z rodu homo. Náleželi ke stejnému druhu jako my, tedy k rodu homo sapiens. Měli tak i stejné schopnosti a dovednosti. Vědci se chystají v budoucnu tuto hypotézu ověřit pomocí testů DNA. Jako vzorek jim mají postačit stopy slin, které se na zeď jeskyně dostaly pliváním barvy.

  • Makakové umí ocenit hodnotu předmětů. Podle toho si pak vybírají, co ukradnout turistům

    14. leden 2021
    makak

    Možná už jste se také někdy stali oběťmi krádeže nějakého vámi vlastněného cenného předmětu. A možná i vám ho ukradla na dovolené opice. Říkali jste si, proč si vybrala zrovna mobil nebo foťák. Z jakého důvodu jdou opice zrovna po těchto drahých věcech? Odpověď na tuto otázku přináší pozorování makaků žijících kolem chrámu Uluwatu na ostrově Bali.

    Vědci podle serveru The Guardian zjistili, že místní makakové umí velmi dobře rozeznat, jaké předměty jsou pro turisty nejcennější, a ty pak vybírají pro své krádeže. Dál následuje promyšlená taktika. Nejhodnotnější úlovky mohou směnit za různé pro ně oblíbené pochutiny. Není ale lehké se na takové výměně dohodnout. Pokud ukradnou něco jako prázdný obal na foťák či sponku do vlasů, dohoda je pravděpodobnější. Jídlo ale není pro opice už tak hodnotné.

    Řešení opičích krádeží není pro zaměstnance chrámu Uluwatu něčím zvláštním. Vědci sledovali a filmovali různé podobné interakce mezi makaky, turisty a zaměstnanci po dobu 273 dní. Z pozorování vyplynulo, že za cennější předměty žádali makakové opravdu lepší jídlo.

    Toto opičí chování však vědci zaznamenali už dříve, jednalo se ale o opice pozorované v laboratorních podmínkách. Poprvé tak byla tato taktika sledována u makaků žijících ve volné přírodě. Profesor Jean-Baptiste Leca z kanadské univerzity Lethbridge pro The Guardian uvedl, že si makakové tuto dovednost předávají z generace na generaci už 30 let. Jde tak ze strany opic o výraz kulturní inteligence.

    Přečtěte si také Šest strážců národního parku v Kongu zastřelili útočníci. Zemřeli při ochraně goril horských.

  • Díky nové aplikaci vznikne hologram Davida Attenborougha, který bude zájemce provádět přírodou

    14. leden 2021
    Sir David Attenborough

    Legendární přírodovědec David Attenborough se stane tváří a hlavním tahákem nové aplikace. Ta pomocí virtuální reality a 5G technologií umožní lidem poznat přírodu Velké Británie. Fungovat by měla na podobném principu jako třeba celosvětově známá hra Pokemon Go.

    Přes display telefonu a dalších zařízení bude možné přenést slavného filantropa přímo před sebe. Bude tak přímo v místě, které si zvolíte. Stane se vaším osobním průvodcem. Pro zajištění lepšího přehledu o tom, co aplikace nabízí, vznikne na stanici BBC další série televizního pořadu The Green Planet, která bude na projekt přímo navázána. Podle The Guardian je vše stále ve vývojové fázi, myšlenka už ale zůstane stejná. 

    Jde o to mít 94letou legendu v kapse všude, kam jdete, a možnost kdykoliv ji použít. „Kolem nás je mnoho přírodních úkazů, které se průběžně mění, a lidské oko není schopno tyto změny zachytit. Jsme schopni přenést technologii do reálného světa, a to pomocí virtuální reality,“ říká John Cassy, zakladatel společnosti Factory 42. Ta je jedním z hlavních vývojářů. Státní fond 5G Create, který aplikaci z velké části financuje, si ji vybral jako jeden z 9 projektů, které veřejnosti ukážou, jakými všemi způsoby může posloužit 5G technologie Spojenému království.

  • V Manchesteru objevili více než 150 let staré lázně. Historický nález se uchová a využije

    13. leden 2021
    Viktoriánské lázně Mayfield v Manchesteru

    Při demolici parkoviště a přípravě na výstavbu zcela nové čtvrti v britském městě Manchester objevili pracovníci lázně a velkou prádelnu ve viktoriánském stylu. Celé veřejné zázemí, tehdy sloužící k rekreačním i pracovním účelům, bylo založeno před 164 lety.

    Zlikvidovalo jej spolu se zbytkem čtvrti bombardování za druhé světové války. Součástí nálezu jsou například zdobené dvacetimetrové bazény. Je až zarážející, v jak dobrém stavu byly zbytky budovy nalezeny. „Lázeňský dům Mayfield je fascinujícím příkladem pokroku v oblasti sociálního a veřejného zdraví, ke kterému došlo během průmyslové revoluce. Jedná se o velice důležité kulturní dědictví pro obyvatele Manchesteru,“ řekl vedoucí v Salford Archaeology Graham Mottershead pro The Guardian

    Plánem do budoucna je cenný nález zachovat a vymyslet pro něj vhodné využití s ohledem na jeho stáří a jedinečnost. Zabezpečit se musí hlavně unikátní zdobné dlaždice, kterými jsou lázně obloženy. Pravděpodobně nález poslouží k vytvoření podrobného záznamu lázeňského domu, a to za použití historické dokumentace a digitálních kreseb.

    Celá oblast nalézající se kolem stanice Manchester Piccadilly se zároveň chystá na rozsáhlé změny v prostorovém uspořádání. Rekonstrukce dlouho nevyužívané a opuštěné čtvrti města by měla přinést 1500 nových obydlí a obchodů. Stejně tak zde vyroste městský park o velikosti 6,5 akru. Bude prvním novým parkem v tomto městě za posledních 100 let.

  • Šest strážců národního parku v Kongu zastřelili útočníci. Zemřeli při ochraně goril horských

    13. leden 2021
    Samice gorily horské s mládětem

    Při nedávném útoku v parku Virunga bylo zabito celkem šest strážců a další byli zraněni. Zdaleka se nejedná o ojedinělý případ. Za poslední léta při ochraně parku zahynulo více než 200 lidí. Podobný incident se stal v loňském roce v dubnu, kdy bylo ve službě zabito celkem třináct strážců. Útočníci, kteří stojí za nejnovějším střetem, zůstávají neznámí.

    Podle BBC se pravděpodobně jednalo o skupinu Mai-Mai. Tu místní úředníci z útoku obvinili. V celé oblasti operuje několik dalších militantních skupin, bojujících o území a bohaté přírodní zdroje, které se v parku nalézají.

    Park Virunga se nachází na území Demokratické republiky Kongo a tvoří hranici se sousedními zeměmi Rwandou a Ugandou. Rozkládá se na ploše 7800 kilometrů, je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a zároveň jde o nejstarší africký národní park. Založen byl v roce 1925. Nejznámější je ale tím, že zde žije více než polovina světové populace kriticky ohrožených goril horských. Jejich počet se daří díky usilovné práci zdejších zaměstnanců navyšovat. Od roku 2010 stoupl výskyt jedinců ohroženého druhu v parku z přibližně 480 na 600. Celkem je na světě přes 1000 goril horských.

    Podívejte se taky na 17 dnů mučení a zavraždění synové. Mezinárodní cena se snaží chránit ekologické aktivisty.