Americký sen jen na povolení. Češi a Češky popisují atmosféru strachu v Trumpově Americe

Zákon není důležitý jen svým obsahem, paragrafovým zněním nebo způsobem, jakým bude vynucován. Důležitý je také duch zákona, tedy důvod, proč vznikl, a čeho má dosáhnout. Podobná opatření jsou zprávou pro veřejnost o tom, kdo je jejím domnělým nepřítelem, zpráva má vliv na nálady a postoje ve společnosti. Skryté i otevřené xenofobní nálady a projevy může podobné opatření posílit. Zeptali jsme se Čechů a Češek, kteří jsou na delších studijních nebo pracovních pobytech v USA, zda se jich nařízení dotkla, čeho si ve svém okolí všimli a jaký je jejich názor na Trumpovu imigrační politiku.

Jakub, hostující profesor na Pensylvánské státní univerzitě:

Zatím netuším, jestli se mě opatření dotkne. Ale musím jet do Calgary do Kanady na univerzitu. Jsem lehce nervózní z návratu zpět do USA. Pokud se nebudu moct vrátit, tak budu dost naštvaný, zůstanu v Kanadě a už se nevrátím nikdy. Hostuji na univerzitě uprostřed Pensylvánie. Tedy v prostředí, které je velmi proliberální a protitrumpovské už jen proto, že se jedná o univerzitu. Vládne tu čiré zděšení z toho, co nový prezident dělá. Ale univerzita je uprostřed opačně orientovaného regionu. Často můžete slyšet konverzační konfrontace mezi lidmi z univerzity a okolních městeček. Sami místní říkají, že takhle intenzivně politiku nesledovali od útoku na dvojčata.

Z protitrumpovského protestu v New Yorku|foto: mathiaswasik

Marie, umělkyně a kurátorka v New Yorku:

Přišla jsem za svým snem vystavovat ve velkých galeriích a dělat umění. Trump je úplně všude, na sociálních médiích, všichni se o něm baví a píší. Všude na vás tohle téma útočí, je to až depresivní. Musela jsem používání sociálních médií omezit. Co se mu opravdu povedlo, je, že o něm všichni mluví. Nenávistné projevy jsem nezaznamenala. Ale cestou domů z práce narážím na masivní protesty a všude je plno policistů. Atmosféra je v něčem hrozně silná. Před lety jsem si jako účastnice užívala atmosféru Occupy Wall Street, líbila se mi rebelská energie. Ale teď je to jiné. Trumpovy imigrační zákony a postoje jsou hodně agresivní. A já se jako imigrantka v centru protestů necítím dobře. Nevím, na čem jsem, nevím, co se stane.

Martin, student práv, Fulbright stipendista, University of Michigan

Osobně se mě to nedotklo vůbec. Pouze jsem dostal e-mail od amerického protějšku Fulbrightovy komise, který mi doporučuje zůstat v USA až do konce mého programu a nevycestovat ze země. Ale týká se to zejména studentů ze zemí, na které se příkaz vztahuje. Plošný zákaz imigrace v historii USA už byl. Na konci 19. století byl vydán zákaz vstupu Číňanům, asi v roce 1882. Byl zrušen až v průběhu druhé světové války. Obama v roce 2013 pozastavil žádosti o víza z Iráku nebo Íránu a v roce 2015 pozastavil Kongres žádosti o víza právě z těch sedmi zemí, na které se vztahuje Trumpův zákaz. Řekl bych, že je třeba vidět obě strany mince. V USA je přebujelý sociální stát. Milton Friedman říkal, že můžete mít volnou migraci a sociální stát, ale ne oboje najednou.

Adéla, fotografka v New Yorku

Pouliční život v New Yorku|foto: Creativ Commons Attribution-NonCommercial 2.0 Generic

New York je progresivní a liberální místo, všichni jsou hodně zasažení. Je to město plné imigrantů a spousta lidí se bojí něco říct. Umělci se bojí promluvit a pokračovat. Nejsem zastáncem této politiky, myslím si, že pochází z místa, které je naplněné strachem nebo neznalostí. Slyšela jsem názory, že Trump chce postihnout jen imigranty-kriminálníky a lidé, kteří mají zelenou kartu nebo vízum, přece žijí počestně. Ale viděla jsem, že to tak není. Byli postihnutí i lidé, kteří žádali o azyl nebo zde žijí několik generací, mají v USA celý svůj život a jinde domov nemají.