Američtí mileniálové silně tíhnou doleva, ukázal výzkum

20. říjen 2016

V průzkumu agentury YouGo, která se tázala celkového vzorku 2 300 Američanů, téměř polovina těch ve věku od 16 do 20 let říká, že by volili socialistu, přičemž 21 % z nich komunistu. Na kapitalismus pozitivně nahlíží pouze 42 % mileniálů (na rozdíl od 64 % Američanů ve věku nad 65 let). Více než polovina milieniálů si myslí, že současný ekonomický systém nepracuje v jejich prospěch, a čtyři z deset volají po „kompletní zmeně“, která by zajistila, že ti, kteří vydělávající nejvíc, budou také platit nejvíc daní.80 % baby boomerů a 91 % starších ročníků souhlasilo s tvrzením „komunismus byl a pořád je v současném světě problém“. U mileniálů to bylo pouze 55 %. „Nastupující generace Američanů má minimální znalosti o kolektivistickém systému a jeho temné historii,“ tvrdí Marion Smith z Nadace pomínku obětí komunismu. Podle nadace je ale výzkum zajímavý především proto, že ukazuje, jak malou historickou perspektivu mladší generace má. Například třetina mileniálů uvedla, že dle jejich názorů zemřelo více lidí za vlády George W. Bushe než Josefa Stalina.

autor: Dominik Čech
Spustit audio
  • Jak pomoci tělu i hlavě? Norové mají další hygge, tentokrát pro koronavirovou dobu

    23. září 2020
    friluftsliv - fjord

    Hlavně v Evropě se opět utahují šrouby kvůli koronaviru. Řešením, jak utéct před starostmi i nákazou, je být co nejvíc venku. Mnoho přeborníků v této disciplíně žije v Norsku.

    V nejzápadněji položené skandinávské zemi mají na takovou činnost i speciální slovo friluftsliv, což doslova znamená „život pod širým nebem“. Mezi typické činnosti, které pod to spadají, patří rybaření, výšlapy, odpočinek, přespávání v hamace a sbírání ostružiníku, píše britský deník The Guardian. Symbolem friluftslivu je ohýnek a jeho mantra je, že lidé mají právo na toulání se. Nikoho tedy nepřekvapilo, že se mu Norové začali s nástupem koronaviru věnovat ještě víc než kdy dřív.

    Podle šéfa tamního turistického klubu Lasse Heimdala se navíc během pobytu v přírodě zatím ještě nikdo nenakazil. „Nechceme o těch korona věcech moc přemýšlet,“ říká o sobě a svých kolezích a kolegyních Heimdal. A friluftsliv má podle něj ještě jedno pozitivum: dobře působí i na duševní zdraví.

  • Ve velšské vesnici nefungoval více než rok dobře internet. Mohla za to stará televize

    23. září 2020
    stará televize

    Stará televize byla příčinou potíží mnoha obyvatel velšského Aberhosanu. Připojení vypadlo každý den brzy ráno. Operátor kvůli tomu povolal tým elitních techniků.

    Rok a půl se každý den přesně v sedm ráno ve velšské vesnici Aberhosan přerušilo širokopásmové internetové připojení. Nikdo nevěděl proč. Operátor Openreach proto na místo vyslal tým svých nejlepších techniků. Dny testovali připojení a vyměňovali kabely, píše britský deník The Guardian. Až nakonec přišli na to, že za to může jedna stará televize.

    Majitel bazarového kousku, který si nepřál být jmenován, jej každý den zapínal právě v sedm ráno. Tím vytvořil výbuch „elektronického šumu“, který přerušil zmíněné širokopásmové připojení v celé vesnici. „Asi si dokážete představit, že když jsme na to dotyčného upozornili, byl zahanben, že celý problém způsobila jeho televize, a okamžitě souhlasil s tím, že ji vypne a už nikdy nepoužije,“ vypráví technik Openreach Michael Jones.

    „Museli jsme povolat elitní skupinu techniků z ostatních částí Spojeného království,“ dodává Jones. Od šesti ráno chodili po vesnici a hledali šum, který by potvrdil jejich teorii. Přesně v sedm, jako kdyby to byly hodinky, ho zachytili speciálním zařízením. Pak už jenom zaklepali na dveře majitele – a problém byl vyřešen.

  • Na Sibiři zatkli samozvaného Ježíše. Třicet let vedl sektu čítající tisíce lidí

    23. září 2020
    Sergej Torop (Vissarion)

    Ruské úřady zatkly vůdce sibiřské sekty Sergeje Toropa. Po tři dekády vedl několik tisíc věrných v odlehlých oblastech Krasnojarského kraje. Nyní čelí obvinění z těžkého ublížení na zdraví a dalších zločinů.

    Jak píše britský deník The Guardian, „Ježíše“ zatkli policisté, agenti ruské tajné služby FSB i příslušníci dalších bezpečnostních složek. Kromě něj byli zadrženi jeho spolupracovníci.

    Torop, který před více než třiceti lety ztratil místo u dopravní policie, tvrdí, že při kolapsu Sovětského svazu zažil „probuzení“. V roce 1991 založil hnutí zvané Církev posledního svědectví. Spolu s několika tisíci svých věrných žil v odlehlých usedlostech Krasnojarského kraje. Vissarion, jak se mu přezdívalo, nejprve tvrdil, že Ježíš pozoruje lidi z orbity Země a že Panna Marie „řídí Rusko“. Poté se však za Ježíše prohlásil sám.

    Jeho sekta používá některé z ortodoxních rituálů a míchá je spolu s environmentalismem a dalšími směry, jako je třeba striktní veganství. Následovníci nosí prosté oblečení a počítají kalendář od roku 1961, kdy se Torop narodil. Vánoce zase nahradil hod konající se každoročně dne 14. ledna, na který připadají vůdcovy narozeniny.

    Podle britské veřejnoprávní BBC je Torop spolu s dalšími podezřelý z toho, že založil náboženskou organizaci, která páchá násilí na jednotlivcích, a z těžkého ublížení na zdraví vůči minimálně dvěma lidem.

  • Thajsko posílá turistům odpadky, které nechali ležet v národním parku

    22. září 2020
    Sloni procházející se thajským národním parkem Kchao Jaj

    Správa thajského národního parku Kchao Jaj rozhodla, že bude turistům posílat zpět odpadky, které po nich na chráněném území zůstanou. Jména a osobní údaje těchto nečistotných lidí se navíc podle zpravodajství BBC objeví v registru místní policie.

    Nové opatření, které má chránit přírodu nejstaršího národního parku v Thajsku, oznámil na sociálních sítích ministr životního prostředí Varavut Silpa-arča jednoduše tím, že sdílel prvních pár krabic s odpadky a zdvořilým vzkazem „Tyhle věci jste si zapomněli v národním parku Kchao Jaj“ připravených k odeslání.

    „Vaše smetí vám pošleme zpět,“ napsal k tomu ministr na svém facebookovém profilu. Zároveň připomněl, že nechávat odpadky v národním parku je trestný čin, za který hrozí až pět let vězení a velká pokuta.

    Národní park Kchao Jaj leží severovýchodně od Bangkoku na ploše více než dvou tisíc čtverečních kilometrů a je známý svými vodopády. Jeho návštěvníci teď budou muset při vstupu uvést své jméno a adresu, což strážcům usnadní práci, budou-li je nuceni kvůli nepořádku zpětně vysledovat.

    Thajský národní park Kchao Jaj je známý mimo jiné pro své vodopády. Jeho vedení se nyní rozhodl bránit znečišťování parku tím, že bude neukázněným návštěvníkům zasílat domů jejich odhozené odpadky
  • Čeští horolezci Holeček a Hák jsou zase na vrcholu, dostali druhý Zlatý cepín

    22. září 2020
    Horolezci Zdeněk Hák (vlevo) a Marek Holeček

    Horolezecké duo Marek Holeček a Zdeněk Hák získalo Zlatý cepín 2019 a potvrdilo špičkovou kondici českého horolezectví. Prestižní mezinárodní ocenění odměňuje od roku 1992 nejvýznamnější alpinistické výkony světa.

    U výstupů porota zohledňuje několik faktorů – významnost, výkon a čistotu stylu, originalitu výběru cíle, posouvání hranic a respekt k horám a přírodě. Horolezeckého Oscara získala dvojice podruhé, tentokrát za prvovýstup na nepálský vrchol Chamlang vysoký 7321 metrů. Horolezci tak zopakovali dva roky starý úspěch, kdy jako první Češi získali ceněnou trofej za prvovýstup Satisfaction jihozápadní stěnou jedenácté nejvyšší hory světa Gašerbrum I.

    Horolezec Marek Holeček je ve skvělé formě, za rok 2019 má na kontě dva výstupy, které organizátoři Zlatého cepínu ohodnotili jako mimořádně přínosné. Kromě Chamlangu dokončil Holeček loni ještě ve společnosti Radoslava Groha výstup, kterým vytyčil novou cestu na východní stěně šestitisícové Huandoy Norte v národním parku Huascarán.

  • 350 slonů v afrických rezervacích zřejmě zabila bakterie ve vodě

    22. září 2020
    Uhynulý slon

    Záhada úhynu stovek slonů v deltě řeky Okavango zaměstnávala vědce i správce národních parků od května letošního roku. Zvířata umírala bez zjevných příčin i bez zavinění lidí. Jako smrtící se teď ukázaly sinice, které se nachází ve vodě všude kolem a které jsou zřejmě jedovaté.

    „Naše poslední testy ukazují, že příčinou smrti byly neurotoxiny produkované sinicemi. Musíme ale najít odpovědi na mnoho dalších otázek, například proč sloni uhynuli pouze v jedné lokalitě. Máme několik hypotéz a vyšetřujeme,“ řek deníku Guardian hlavní veterinář okavanžské rezervace Mmadi Reuben.

    Zaměstnanci národního parku zatím našli 330 těl uhynulých slonů, dalších dvacet zemřelo v sousedním Zimbabwe. I tam existuje podezření, že šlo o jedovaté sinice. Nikdo zatím nezná odpověď na otázku, proč neuhynula i jiná zvířata nebo proč sloni uhynuli jen v jedné lokalitě. Ochránci se domnívají, že sloní organismus může být k otravě náchylnější, mimo jiné i proto, že ve vodě tráví spoustu času a dokáže jí vypít ohromné množství.

    Podle agentury Reuters je africká Botswana domovem třetiny celé africké populace slonů. Tamní stáda se rozrůstají a žije v nich už víc než 130 tisíc jedinců.

    Přečtěte si také U delty Okavanga hromadně umírají sloni. Z neznámého důvodu jich zemřelo už víc než 350.

  • Oblíbenost ve školní třídě ovlivňuje vaši budoucnost víc než IQ nebo známky, říká studie

    21. září 2020
    teenagers

    Pokud jste to byli vždycky vy, kdo zůstával při výběrů do družstev v tělocviku jako poslední, doufáte možná, že jste po absolvování školy své neoblíbenosti unikli.

    Zpravodajská stanice CNN ale shromáždila studie, které říkají, že oblíbenost ve věku teenagerů má přímý vliv na lidské psychické i fyzické zdraví ještě dlouhá desetiletí potom. Ve Švédsku studie prokázala, že lidi, kteří nebyli ve třinácti moc oblíbení v kolektivu, mají v pozdějším věku vyšší riziko rozvoje onemocnění krevního oběhu, zúžené cévy a srdeční arytmie, a to víc než o třetinu.

    „I když si to málokdo uvědomuje, náš sociální status ve školní třídě ovlivňuje naši psychickou i zdravotní kondici na dekády dopředu,“ řekl CNN profesor psychologie a neurovědy na univerzitě v Severní Karolíně Mitch Prinstein. „Několik studií dokonce říká, že naše oblíbenost mezi spolužáky na základní škole předpovídá naše životní výsledky víc než IQ, příjem rodičů, známky ve škole nebo případný zdravotní hendikep,“ dodal Prinstein.

    CNN doplňuje, že podle výzkumů jsou pro kvalitu a délku života klíčovým ukazatelem kvalitní mezilidské vztahy, víc než třeba kouření a pití alkoholu.

  • Nejbohatší 1 % populace vyprodukuje dvakrát víc emisí než chudší polovina planety

    21. září 2020
    Nekontrolovatelná spotřeba a závislost bohatého světa na přepravě s vysokými emisemi uhlíku, mezi kterou podle studie patří třeba létání nebo řízení SUV auta, vyčerpává světový uhlíkový rozpočet (ilustrační snímek)

    Světová produkce emisí oxidu uhličitého se za posledních 25 let zvýšila o 60 %. Podle zprávy neziskové společnosti Oxfam a Stockholmského institutu pro životní prostředí bylo v letech 1990–2015 jedno procento nejbohatší populace zodpovědné za dvojnásobně větší produkci oxidu uhličitého než chudší polovina planety.

    Nekontrolovatelná spotřeba a závislost bohatého světa na přepravě s vysokými emisemi uhlíku, mezi kterou podle studie patří třeba létání nebo řízení SUV auta, vyčerpává světový uhlíkový rozpočet. Emise nejbohatšího procenta populace v uvedených letech rostly navíc třikrát rychleji než produkce emisí u méně bohatých zemí.

    „Taková koncentrace emisí uhlíku v rukou bohatých znamená, že navzdory tomu, že jsme svět dostali na pokraj klimatické katastrofy, pořád se nám nedaří zlepšit život miliard lidí,“ řekl zpravodajskému deníku The Guardian Tim Gore, vedoucí výzkumu na Oxfam International. „Globální uhlíkový rozpočet byl promrhán, aby se zvýšila spotřeba bohatých, ne aby se zlepšovaly podmínky pro chudé,“ dodal.

    Studie taky ukázala, že za polovinu celosvětové produkce CO2 bylo v posledních 25 letech odpovědných jen 10 % populace, tedy asi 630 milionů lidí s příjmy nad 35 tisíc dolarů ročně. I kdyby zbytek světa snížil okamžitě své emise na nulu, nebude to podle vědců stačit, pokud se razantně nesníží produkce právě u těchto deseti procent.

  • Ig Nobelovu cenu mají vědci za aligátora se šmoulím hlasem a za studii vztahu narcismu a obočí

    21. září 2020
    Aligátor

    Letošní, už třicátou, Ig Nobelovu cenu za nejabsurdnější vědecké pokusy a nejšílenější hypotézy získal rakousko-japonský tým vědců, který zjišťoval, jestli je hloubka aligátořího hlasu adekvátní velikosti jeho těla.

    V zájmu vědy tedy nechali aligátora nadýchat se helia a pak odposlouchávali, jak zní. Jestli byla hypotéza nějak ověřena, porotu moc nezajímalo a vědecký tým ocenila za samotnou metodu, jakou zvolili.

    Oceněn byl i experiment, který zjistil, že narcisty lze poznat podle tvaru jejich obočí. Cena míru byla porotou udělena vládám Indie a Pákistánu za to, že podle zpravodajství CNN „nechali své diplomaty uprostřed noci zvonit jeden druhému na domovní zvonek a pak utéct“, což je odkaz na incident, který se podle deníku Financial Times odehrál před dvěma lety.

    Ig Nobelovu cenu za ekonomii získal mezinárodní tým odborníků za „pokus o nalezení vztahu mezi nerovností národních příjmů a průměrnou délkou líbání na ústa v různých zemích“. Americký vědec Richard Vetter se stal laureátem ceny entomologie za „shromažďování důkazů, že mnoho entomologů se bojí pavouků, kteří nepatří do kategorie hmyzu“.

    Ceremoniál, který obvykle hostí Harvardská univerzita, se letos přenášel online. Vítěze jednotlivých kategorií vybrali už tradičně držitelé skutečných Nobelových cen.