Analytička Kalhousová: Pařížská konference byla pro Trumpa jako červený hadr

Hostem Interview Plus je analytička z London School of Economics Irena Kalhousová.

V neděli se v Paříži konala Mírová konference o konfliktu mezi Izraelí a Palestinou, ani jedna ze stran se ale akce nezúčastnila. Přinesla tedy konference něco konkrétního?

Spolupráce mezi USA a Izraelem je tak neuvěřitelně komplexní, mezi tajnými službami, mezi armádami, mezi občanskou společností, vládními organizacemi, že mluvit o tom, že Barack Obama oslabil vztahy k Izraeli, to mi přijde až absurdní.Irena Kalhousová

„Nic až tak nového nepřinesla, asi ani neměla přinést. V zásadě mělo jít o to, aby 70+ států řeklo světu a především Izraelcům, Palestincům a nastupujícímu prezidentu Trumpovi, že svět stále podporuje dvoustátní řešení. A že izraelsko-palestinský mírový proces, který je již několik let zaseklý, je tím velkým problémem Blízkého východu. Větší problém je, že se té konference neúčastnila nová americká administrativa, která se dokonce proti ní dokonce poměrně otevřeně postavila,” odpovídá analytička.

Podle Kalhousové je už samotný název konference zavádějící. „Je paradoxní, že se konference, která se má zabývat mírem na Blízkém východě, zabývá Izraelem a Palestinou, kde je v posledních letech relativní klid. Nezabýval se Sýrií a Irákem, kde probíhá válečný konflikt,” říká.

Červený hadr pro Trumpa

„Pařížská konference byla v zásadě připravená pro Hillary Clintonovou, která měla jaksi připravit cestu k obnovení jednání o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Americké volby dopadly tak, jak dopadly, načasování konference ale zůstalo a americká strana se nezúčastnila. Načasování také mělo varovat Donalda Trumpa, aby výrazně neměnil americkou politiku vůči tomuto konfliktu,” vysvětluje analytička.

Příští americký prezident podle ní nemá jasně definovanou politiku na Blízkém východě. „Pro Trumpa je konference červený hadr. On si nechce nechat mluvit do toho, co teprve chystá. Nechce se nechat nikým omezovat. Máme určitě náznaky, co by si přál, jako například přesunutí americké ambasády do západního Jeruzaléma,” myslí si Kalhousová.

Zděděné konflikty

Odkudkoliv se Spojené státy stáhnou, tak to vakuum vyplní někdo jiný. To je pro USA velmi těžká situace. Za politiky Baracka Obamy se diplomatický vliv Spojených států částečně oslabil, což nahrálo jiným aktérům, především Rusku, ale i Íránů nebo Turecku.Irena Kalhousová

Selhala na Blízkém východě politika Baracka Obamy?

„Je pravda, že Blízký východ je v horším stavu, než byl před osmi lety. Na druhou stranu je třeba říci, že když Barack Obama přebíral úřad prezidenta, zdědil dva velké blízkovýchodní konflikty. On prostě věděl, že atmosféra v USA je taková, že je třeba americkou přítomnost na Blízkém východě zmenšovat. Přišel do doby, což už nemohl ovlivnit, kdy to na Blízkém východě začalo vřít, přišlo Arabské jaro a tak dále. To znamená, že se ta situace dramatickým způsobem zkomplikovala. On byl v situaci, kdy by byl kritizován, i kdyby byl více aktivní, i kdyby byl aktivní méně,” odpovídá Kalhousová.

Analytička vidí jako problematické několik kroků, na první místo dává Obamovo přivítání pádu egyptského prezidenta Husní Mubáraka. „Uznal Muslimské bratrstvo jako politickou sílu, která vzešla z demokratické revoluce. My víme, že to bylo mnohem komplikovanější, a to oslabení tradičního spojence nevydalo dobrý signál na Blízký východ. Další problém, který bych zmínila, je Sýrie. Barack Obama nejprve zmínil, že v momentě, kdy budou v Sýrii chemické zbraně, Spojené státy zasáhnou. Pak to nedodržel. Našel velmi sofistikovaný důvod, proč tak neučinil, ale víme, co potom následovalo,” říká.

Jaké jsou další chyby politiky končícího prezidenta USA? Poslechněte si celý půlhodinový rozhovor s analytičkou Irenou Kalhousovou.