Anketa: Projekt Penty pro okolí Masarykova nádraží je největší průšvih za posledních 25 let

17. květen 2016
03629852.jpeg

O hodnocení projektu navrženého architektonickou kanceláří Zahy Hadid pro rozsáhlý brownfield v centru Prahy jsme požádali několik odborníků. Podkladem byly nedávno zveřejněné vizualizace nové miničtvrti Central Business District, která má vzniknout v oblasti Masarykova nádraží, na dnešním území nikoho, kde se setkává střed Prahy současně s Karlínem a Žižkovem.

Oslovení se jednomyslně shodovali na klíčové výhradě vůči projektu: podobu, funkci a rozčlenění oblasti mělo předurčit město samo. Charakter významné části centra Prahy bude v tomto případě místo městské strategie formovat soukromý investor. „V Německu nebo v Rakousku, kde mají podobné plánování jako my, je obvyklé, že takové projekty iniciuje veřejná správa,“ říká Petr Klápště z Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT. „Vznikají buď ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, nebo vznikne přímo v gesci veřejné správy regulační plán. Dá se dohromady to, co je potřeba z pohledu města, potom teprve přichází soukromý investor a realizuje komerční záležitosti.“

Klápště uvádí jako příklad rekonstrukci hlavního nádraží ve Vídni, se kterou souběžně vzniká nová městská čtvrť: „Je smíšená, jsou tam služby, kanceláře, bydlení, škola, skutečně veřejná prostranství, bloková zástavba – vypadá jako běžné město. Vídeň v tom projektu hraje naprosto zásadní roli, v případě projektu Penty je veškerá aktivita na soukromém investorovi, který se logicky bude chovat tak, aby to bylo výhodné pro něj.“

Dokonalé PR„Podle mě je to hlavně skvěle zvládnutá PR studie, se vším, co k tomu patří. Se jménem nedávno zemřelé architektky, slavné Zahy Hadid, perfektními nadhledovými vizualizacemi se spoustou zeleně, téměř bez aut, se spokojenými lidmi a obrovskými baráky s rozsvícenou prosklenou fasádou, která na nočních fotkách nemůže vypadat jinak než dobře,“ říká kritik architektury Arch Vader ze známého facebookového profilu Archwars. Na důležitou úlohu, kterou při představování nových projektů hrávají nápady PR oddělení, upozorňuje dlouhodobě. „Projekt Penty ještě nemá žádné povolení a už se rozjíždí debata o tom, jak je to skvělý. Je to ale spíš takový sen o zářícím městě. Bohužel se opravdu obávám, že si developer tuhle věc přes naše divně fungující úřady skutečně prosadí.“

03629853.jpeg

I Vader zdůrazňuje, že základní chybou je pasivita města. „Penta udělala první tah a ukázala, kdo je tady opravdu silný hráč. A že tato společnost umí hrát, to víme – každý slyšel o kauze Gorila na Slovensku. Reakce Prahy a Českých drah jsou zatím nulové. Místo toho, aby Praha táhla první a veřejnosti předložila, že chce v téhle oblasti udělat fungující čtvrť jak pro občany, tak pro investory, nastoupila Penta a vytáhla kartu Zahy Hadid. Teď už se Praha bude jenom bránit. Jak před investorem, tak před veřejností, která očekává, že projekt Hadid bude v Praze. Město prostě zaspalo, Penta si nechala vypracovat návrhy od známých architektů už kolem roku 2010.“

Hra na město

Pro ředitele Ústavu pro dějiny umění Karlovy univerzity, teoretika architektury Richarda Biegela je projekt Penty mementem. Praha 7, kde je zastupitelem, teď vyjednává o budoucí podobě dalšího velkého pražského brownfieldu v oblasti Bubenského nádraží s developerskou společností Orco. Biegel doufá, že se městu při jednání s investorem podaří zásadní požadavky prosadit a vznikne tak zcela jiná koncepce nové čtvrti než v případě Central Business Districtu. „Okolí Masarykova nádraží, což je klíčové území v centru města, se tu neřeší, jak by mělo – s urbanistickou rozvahou, regulací a rozumnou parcelací, která by zajistila, že na místě vznikne skutečná struktura, a ne solitér. Vizualizace ukazují sestavu solitérů, občas náznak ulice, ale ve skutečnosti to nemá být město – je to jenom hra na něj. Má to být obchodní a administrativní centrum.“

Biegel i další odborníci považují za problém monofunkčnost výstavby, městská čtvrť by měla zajišťovat plejádu různých funkcí. „Za 10 let se možná ukáže, že nepotřebujeme tolik kancelářských budov – jakmile ta funkce pomine, tak místo začne chátrat a vytratí se z něj život,“ vysvětluje pražský aktivista Petr Zeman z iniciativy, které se podařilo zachránit před demolicí Libeňský most. „Nazval bych to celé urbanistickou nudou. Je to postavené na jednom pojetí jednoho autorského týmu. Přitom nám mnoho cenných zkušeností ukazuje, že velké kusy města nemá kreslit jeden člověk a nemá prosazovat monofunkci,“ říká Biegel. S ostatními se shoduje i v tom, že design administrativních budov připomíná nedávno vzniklá obchodní centra, jako je Palladium nebo Pentou postavené Florentinum. „Je to jedna z nejbanálnějších staveb, která tady vznikla. Nový projekt hrozí být obdobně banální, až na to, že je to lehce vydesignováno.“

03629856.jpeg

Tramvaj Porsche

„Budovy na vizualizaci jsou obalené nějakým designem, je tam vidět věž se zlatými tyčemi, ale de facto je to devítipatrová administrativa, která je ještě vyšší než Florentinum,“ upozorňuje Petr Klápště i na obrovský objem budov. Arch Vader zpochybňuje také návaznost projektu na slavné budovy britsko-irácké architektky. „Zahu Hadid návrh vůbec nepřipomíná, Hadid dělala bombastické solitérní stavby, ne urbanismus. Návrh ukazuje typizované ‚administračky‘, velmi typické pro naše ateliéry, nedivil bych se, kdyby projekt převzal natrvalo nějaký český ateliér, například Jakub Cigler Architekti, autoři předchozího Florentina. Je to jenom zaštítění se značkou. Reálný architekt nesedí v ateliéru Zahy Hadid, ale spíš někde v ČR, je to něco jako tramvaj Porsche, tuhle tramvaj pro Prahu také nenavrhlo Porsche, jezdíme tady v tramvajích Patrika Kotase,“ přirovnává Vader. „Zaha Hadid je prostě marketingové heslo, na které nesmíme moc dát,“ dodává Biegel.

03621955.jpeg

Architektky Bára Šimonová a Markéta Mráčková upozorňují na rozpor v obecném vnímání funkcí veřejného prostoru a skutečnou podobou veřejně přístupných prostorů staveb, jako je už zmiňované Florentinum. „Není to veřejný prostor typu náměstí, je to místo kontrolované přes den ostrahou, v noci často uzavřené, v podstatě soukromé. Nemůže nabízet všechny ty kvality jako městský veřejný prostor,“ vysvětluje Mráčková. „Těžko si na takovém místě uděláte piknik,“ souhlasí Petr Klápště. „Na vizualizacích je vidět spoustu malých náměstíček, šikmých cestiček, pak různé zbytkové trávníky. Je otázka, jak to využívat, na takovém prostranství neuděláte větší akci, víc lidí se tam nesejde. Spíš by si to zasloužilo větší prostory, které by tvořily normální náměstí. Když zeleň, tak menší a dekorativní, anebo rovnou čistý park, ty prostory na vizualizaci nejsou park ani náměstí.“

Veřejný prostor, veřejný zájemDvojice architektek si všímá zvláštního akcentu Penty na aspekt veřejného prostoru. „Popis veřejného zájmu staví autoři anotace do popředí. Sděluje se, jaké nové veřejné prostory vzniknou, co se pro město udělá. Naopak se nemluví o podstatě toho projektu, o velké hmotě osmi budov s kancelářemi určenými k vydělávání peněz. Myslíme si, že kdyby to říkali na rovinu, tak by to lidi víc akceptovali, ocenili by, kdyby se o tom mluvilo pravdivě.“ Šimonová a Mráčková poukazují na bohorovnost, se kterou se v prezentaci mluví o plánovaném vzniku náměstí, veřejných zelených ploch, restaurací, parků nebo kaváren. „Bylo by velmi divné, kdyby něco takového nevzniklo, tohle není žádný bonus. Pokud jde o centrum Prahy, mělo by jít o víc než o to, co je nasnadě a vzniknout by mělo v každém případě. S náměstíčky, bulváry a zelenými plochami by přišel každý, kdo by pro tuhle oblast navrhoval. Projekt Penty to zdůrazňuje tak intenzivně, až se zdá, že tak chce zastřít skutečný účel budov.“

03629854.jpeg

„Vadí mně, že je to všechno stejný. Je tam jeden zajímavý dům postavený u nádraží, který by měl být něco jako vlajková loď, a to ostatní je tuctová architektura,“ vrací se Petr Zeman k podobě budov a připomíná klid v karlínských ulicích, které lemují pobřeží. „Neříkám, že je tamější vysoká zástavba vyloženě špatná, ale ty domy měly být jinde. Když tam člověk prochází, je to prázdný, není tam život.“ I podle Klápštěho zástavba vesměs připomíná dnešní administrativní budovy, které lemují silnice podél výpadovky z Prahy. „Je možný, že když se všechny ty ulice kolem Masarykova nádraží propojí, že to bude fungovat, ale moc se to z těch vizualizací nedá poznat. Zatím jsme to viděli hlavně z výšky a z výšky je všechno krásný, byly by třeba vizualizace z pohledu chodce,“ myslí si Petr Zeman.

Pravidla hry

Základním problémem je podle všech odborníků nevypočitatelnost Prahy, která investorům a developerům nedává mantinely. „Město se mohlo dohodnout s Českými drahami, mohly se dát dohromady vstupy od veřejnosti, mohlo se s lidmi chodit na plánovací procházky. Mohla se vypsat soutěž o nejlepší návrh pro to místo a až potom se mohli hledat investoři. Pro všechny strany by to bylo výhodné. Teď, když je to všechno téměř soukromé, je diskuze o úpravách mnohem těžší,“ říká Klápště. „Praha i České dráhy by se měly rozkoukat, s hrůzou utíkat na IPR a prosit tam o pomoc s nějakým stanovením podmínek a mantinelů pro silného developera,“ souhlasí Arch Vader. „Měly by začít logicky argumentovat a vysvětlovat lidem, o co se tam jedná, čas běží a developer to potřebuje udělat rychle, využije všech prostředků, aby to zrealizoval na maximální výtěžnost.“

Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské, která má nově na starost pražský územní rozvoj, Penta „umisťuje projekt do míst, která určitě potřebují revitalizaci a nové budovy“. Kolínská považuje za velmi šťastné, že se do přípravy projektu zapojila světoznámá architektonická kancelář. „Ráda bych, aby Penta Pražanům nabídla funkčně pestrou výstavbu, aby to nebyly jenom kanceláře, aby tam byly prostory k bydlení, dostatek zeleně,“ souhlasí s námitkami vůči monofunkčnosti objektů. „Všechny tyto náměty a další připomínky Pražanů, kteří v lokalitě bydlí nebo ji užívají jinak, by měly být investorem včas projednány.“

03629958.jpeg

Podle Kolínské bude stále ještě čas a prostor připomínky zapracovat. Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy vybídla Pentu k účasti na debatách s veřejností v připravovaném prostoru, pracovně nazývaném Kemp, kde se podle Kolínské v budoucnu mají pravidelně setkávat Pražané s developery. „Čeká nás ještě hodně posuzování, investor nemá žádné povolení. Podrobný harmonogram zapojení veřejnosti a třeba městské části zatím na stole nemáme, každopádně ode mě odešla Pentě nabídka na setkání na podzim na IPRu, věřím, že i investor přijde se svým návrhem, jak by i v měřítkách Prahy velký projekt chtěl se všemi projednat.“ Odborníci z IPRu podle mluvčího Adama Švejdy považují za důležité zaštítit tyto debaty. Kvality projektu ale hodnotit nechtějí.

Architektuře se věnuje pořad Bourání Adama Gebriana, proměnám měst Distrikt Táni Zabloudilové.

Na výtky o nevypočitatelnosti hlavního města reaguje Kolínská připomínkou dosud nehotového Metropolitního plánu a pražských stavebních předpisů. „Ano, Praha by se měla chovat předvídatelně – aby investoři neztráceli čas. Zároveň čekáme od investorů projekty, které jsou projednatelné a akceptovatelné. První dluh Praha splatí tím, že budou konečně nové stavební předpisy, během jednoho roku se změnily třikrát, to byla pro investory skutečně nevýhodná situace. V tuto chvíli probíhá změna územního plánu, až bude hotový, tak teprve můžeme přistoupit k podrobnější územně plánovací dokumentaci.“

„Jsme připravení s veřejností o projektu diskutovat, pozvánku jsme dostali a pozvání přijali,“ říká vedoucí projektu Pavel Streblov z Penty. „I s odborníky z IPRu jsme o tomto projektu intenzivně jednali asi dva a půl roku, měli jsme setkání, kde jsme řešili jejich jednotlivé připomínky. Verze, která byla představena veřejnosti, je výsledkem těchto jednání.“ Podle Streblova bude skutečně dominantní funkcí projektu administrativa, budovy vyplní kanceláře, s bytovými prostory se zatím nepočítá. Projekt bude opravdu dopracovávat pražský ateliér Jakuba Ciglera. V telefonickém rozhovoru popisuje také charakter veřejného prostoru, jehož podoba má podle Streblova částečně vycházet z dobré zkušenosti s nádvořím Florentina. Charakter spolupráce a vyjednávání s městskými institucemi by rád hodnotil až po dvou letech, kdy se ukáže, zda Penta bude moct zahájit výstavbu nebo se bude stále ještě nacházet uprostřed schvalovacích procesů.

Celý rozhovor s Pavlem Streblovem si poslechněte tady.

Skleněné peklo

„Praha je dlouhodobě pasivní zčásti kvůli polistopadové neoliberální ideologii, podle které je jakékoliv plánování špatně, driverem má být trh a soukromé subjekty, nikoliv město. Soukromé subjekty jsou pak nuceny převzít roli tvůrce vizí. Nevědí ale, jak s nimi uspějí, protože pravidla jsou nejasná,“ říká Petr Klápště. Čekání města, s čím budou soukromí investoři přicházet, je podle něj rizikové i pro ně samotné. Pohybují se v prostředí, kde nikdy nevědí, co může zabrat a co jak dopadne. I Vader je podobně skeptický. „Vypadá to jako největší fail za posledních 25 let. Pokud bych měl pojmenovat skleněný peklo, tak to není barák na Želivského, ale tohle.“

Spustit audio
autor: Táňa Zabloudilová