Anorexie u dětí může mít počátek i ve vegetariánství, říká odbornice na poruchy příjmu potravy

8. červenec 2020

„Stále více dětí a dospívajících si buduje poruchy příjmu potravy tím, že se snaží vyhnout všemu nezdravému a toxickému,“ varuje profesorka psychiatrie na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Hana Papežová. Nebezpečné jídelní chování se podle ní často dědí a anorexie může mít svůj počátek i ve vegetariánství.

„U menších dětí pozorujeme často něco, čemu říkáme vybíravost, kdy dítě odmítá nějakou potravinu, která je z pohledu rodičů pro jeho vývoj důležitá. Doporučujeme jídlo nabízet, ale netlačit na pilu,“ radí psychiatrička. Vybíravost podle ní často sama ustoupí.

Čtěte také

Přesto dětí a dospívajících s poruchami příjmu potravy, nejčastěji s anorexií, přibývá a jejich léčba je během na dlouhou trať. „I když dobře spolupracuje celá rodina, léčí se anorexie průměrně pět až šest let,“ říká Papežová a dodává taky, že nemoc se často vrací a rodinu může provázet i dekády. Karlova univerzita proto vydala pod jejím vedením online dostupnou příručku pro učitele, rodiče i přátele nemocných dětí.

Psychiatrička varuje před přílišnou pozorností věnovanou tomu, co a kdy jíme, a před váhovými a výkonnostními mobilními aplikacemi. „Dospívající si tam často nastaví váhu nebo energetický výdej, které jsou pro ně nezdravé, a tabulkami aplikace se pak týrají,“ popisuje. Upozorňuje, že u většiny aplikací neexistuje žádná „záchranná brzda“, a připouští, že jim budou muset odborníci na poruchy příjmu potravy věnovat v budoucnu větší pozornost.

Které děti jsou k poruchám příjmu potravy nejnáchylnější? Je poruchou i obezita? A jaká prevence je pro děti dostupná online? Dozvíte se v Houpačkách s profesorkou psychiatrie Hanou Papežovou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.