Antropologové a lidé z Prahy 7 začali plánovat lepší Letnou
Pointou prvního setkání bylo zjistit, jaké jsou podle Letenských silné stránky, problémy, příležitosti a hrozby jejich čtvrti. Ani v této části Prahy nemá místní radnice ve zvyku pořádat diskuse s obyvateli. Naposledy si místní absenci veřejné debaty uvědomili, když v Letenských sadech díky výjimce pro cirkusy vyrostl zničehonic Olympijský park Soči.
„Prostor, volný prostor.“ Na to, co je na Letné nejlepší, měli všichni stejný názor. Ani názory na to, co je na Praze 7 největší potíž, se příliš neliší. Oplocení areálu olympijského parku zůstalo na místě ještě dlouho poté, co dočasný park, se kterým řada místních nesouhlasila, na Letné skončil. Vzal tak na nějakou dobu místním přesně to, co na své čtvrti oceňují: prostupnost, rozsáhlé volné prostory a pocit svobody. „Mě potěšilo, že jsme byli schopní definovat tak abstraktní věc, jako je bezbariérovost. Ve chvíli, kdy jsme to diskutovali na příkladu Soči, tak se to ukázalo jako podstatné, že prostupnost je jedním z nejkvalitnějších rysů veřejného parkového prostoru,“ řekl autor projektu nazvaného Plánuj Letnou Lukáš Hanus.
Diskutující se shodli na tom, že komerční projekty Letenským sadům škodí a jediné, co místo potřebuje, je doplnit jej drobným příslušenstvím, jako jsou pítka, altány a toalety. Kromě očekávatelných témat jako budoucnost Letenských sadů a tunel Blanka diskutující rozebírali, co jim vadí v prostoru jednotlivých ulic v okolí stadionu Sparty. Zvláštní roli měla v debatě stará vodárenská věž, stavba, kterou všichni diskutující obdivují. Shodli se ale na tom, že k ní není proč chodit, ulice ji z obou stran uzavírají do bloku, který je mrtvý.
„To se pořád omílá dokola, Letná má pořád stejné problémy, dlouholeté. Nejsilnější stránka jsou Letenské sady a Stromovka, jsou to nádherné prostory, které by se mohly využívat a podle mě se nevyužívají, spíš zneužívají,“ řekla Martina Tůmová, jedna z diskutujících. Sociální antropologové ze studia výzkumu Anthropictures svým seriálem debat reagují právě na to, že pro preference a názory zatím není prokopaná cesta směrem k místním zastupitelům. Radnice názory svých obyvatel nijak nereflektuje. O projektu Plánuj Letnou ví, zastupitelé slíbili, že dají brzy vědět, zda a jakým způsobem ho podpoří. Antropologové, kteří o sobě tvrdí, že se snaží dělat neaktivistický aktivismus, chtějí být především prostředníky, posly a mediátory mezi lidmi a politiky.
Středeční debata o okolí stadionu Sparty byla první, ostatním částem Letné se bude věnovat dalších osm debat. Po každé z nich bude následovat výroba zvláštního časopisu, který budou šířit komunitní ambasadoři. „Jsou to lidi, kteří tady mají podniky, nebo mají jinou možnost šířit ten bulletin dál. Jeho smyslem je to, aby si ho komunitní ambasadoři přečetli, šířili to a aby se to dostalo do společenské diskuse,“ řekl Hanus. „Časopis se nebude prodávat, Letenští ho budou nacházet po kavárnách, čekárnách u doktora, kadeřnictvích (která jsou prý klíčová) nebo v hospodách. Letenskými ambasadory jsou podle antropologů lidé od místních umělců po majitele pekáren. Termíny dalších setkání projektu, který poběží až do 25. června, a všechny ostatní informace najdete tady. Na setkání, které Anthropictures nazývají sousedskými debatami, je zvaný každý.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
