Apolena Rychlíková: Ende Gelände představuje naději

5. prosinec 2019

Na záběrech z dronu je vidět stovky lidí v bílých overalech. Běží nejdřív v jednom sevřeném útvaru, potom se organicky rozdělující a jejich tvar se podle potřeby mění.

Rozdělují se a spojují, dokud nevniknou až do uhelného dolu. Zelenou trávu mezitím střídá černá hlína, potom už jen vypleněná krajina, která se zdá být nekonečná. Aktivisté a aktivistky z tzv. zlatého prstu běží až k rypadlu, usazují se pod něj a v jeho blízkosti roztahují obří transparent s nápisem „END COAL, ENTER FUTURE“.

Budoucnost je teď?

Čtěte také

Pravidelná německá akce občanské klimatické neposlušnosti se letos odehrála na východě Německa. Večer před událostí vyšlo do ulic na šest set tisíc lidí. O takovém počtu protestujících si v České republice mohou klimatičtí aktivisté nechat jenom zdát.

Zázemí jim poskytly univerzity – v Lipsku, Drážďanech a Berlíně. Den před blokádou dolů se tam odehrávala důležitá pléna a diskutovaly otázky, které se změnou klimatu souvisí. V sobotu ráno potom skupiny tisíců lidí vyrazily na blokádu. Cestou se několikrát střetly s policií. Ta mimochodem před nedávnem vyvolala vlnu nespokojenosti – část policejního sboru se vyfotila před obřím graffiti s nápisem „Zastavte Ende Gelände“, což pobouřilo celou řadu lidí, kteří upozorňovali i na provázanost německé policie s neonacistickou scénou. Bavorská policie tyto konkrétní příslušníky nakonec stáhla z akce. I tak ale panovala před sobotní blokádou nejistota, jestli nebude německá policie příliš agresivní.

Čtěte také

Akce se zúčastnila i česká skupina Limity jsme my, která pravidelně pořádá českou obdobu akce – Klimakemp. Lidé kolem Limity jsme my mluví v intencích termínu „klimatické spravedlnosti“ a upozorňují na to, že klimatická změna nedopadne na všechny stejně. Budoucnost, která k nám už dnes probublává, totiž vypadá spíše jako z dystopického sci-fi filmu, kde jsou to chudší a vyloučenější obyvatelé a lidé ze strukturálně nebo geograficky znevýhodněných oblastí, kdo na drancování a vykořisťování Země doplatí.

Proti Křetínskému, za planetu

Společnými silami se skupinám aktivistů a aktivistek nakonec podařilo obsadit hned tři doly – dva v Lužici a třetí u Lipska. Právě doly u Lipska patří českému miliardáři, uhlobaronovi Danielu Křetínskému a firmě Milbrag, která spadá pod „jeho“ EPH. Tato firma v okolí údajně skupuje domy a chce prý docílit zbourání vesnice a rozšíření hnědouhelného dolu. Mluvčí Limity jsme my Marika Volfová uvedla, že se k protestům připojili proto, že klimatický aktivismus nezná hranic. „Společně chceme rychlejší konec uhlí v Německu, v České republice i po celém světě a spravedlivou transformaci, ze které nebudou profitovat uhlobaroni jako Daniel Křetínský,“ dodávala Volfová.

Blokády dolů doprovázely další akce – zastavení vlakové trati pro dopravu uhlí nebo vniknutí do povrchového dolu – a celkově mířily proti firmě LEAG, vlastněné Křetínským a PPF Investments, což – jak uvádí A2larm – je kapitálová společnost sídlící v daňovém ráji na ostrově Jersey.

Apolena Rychlíková

Podařený klimatický víkend a hnutí za klimatickou spravedlnost jsou důležitými projevy občanské společnosti. Lidé kolem Ende Gelände trvale upozorňují na to, jak si mocní privatizují zisky drancováním naší planety i budoucnosti, a skrz přímé akce chtějí ukázat na podstatu dnešního klimatického sporu. I proto je jejich nasazení pro pochopení komplexnosti problému s názvem „klimatické změna“ důležité.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.