Apple, Facebook a další společnosti začaly jednat a odstranily propagandu

Americké technologické společnosti Apple, YouTube, Spotify a Facebook ze svých internetových platforem odstranily videa a podcasty jednoho z „nejodpornějších“ propagátorů konspiračních teorií, píše britský týdeník Economist. Alex Jones provozuje svůj vlastní rozhlasový pořad a vede několik webových stránek včetně serveru InfoWars.

Jones zpochybňuje například to, že při střelbě na americké škole Sandy Hook v roce 2012 skutečně zemřelo 26 dětí a učitelů. Místo toho tvrdí, že si vše vymysleli aktivisté bojující za zpřísnění legislativy o držení zbraní.

Krůček od války

Konspirátor rovněž naznačuje, že se americká vláda podílela na bombovém atentátu v Oklahoma City v roce 1993, nebo že stojí za útoky z 11. září 2001. Tvrdí, že očkování způsobuje autismus a opakovaně varoval i před tím, že se Amerika nachází jen krůček od další občanské války.

Samotné Jonesem provozované stránky, jež, jak Economist píše, „roznášejí odpad“, zůstávají nadále v provozu. Ale tím, že největší světové mediální platformy odkazy na tento obsah blokují, Jones ztrácí přímé spojení s miliony posluchačů a čtenářů. On sám rozhodnutí firem považuje za spiknutí.

Apple v čele

Jako první se rozhodl materiál ze svých stránek odstranit Apple, a další sociální sítě a mediální giganti rychle následovaly. Takový postup přitom přesně zapadá do Jonesových konspiračních teorií o mainstreamových médiích, podotýká týdeník.

„Apple, Spotify, Facebook a YouTube zakázaly InfoWars během 12 hodin,“ napsal v pondělí Američan na svůj web. Je to podle něj důkaz, že se jednalo o „koordinované úsilí“ ovlivnit blížící se listopadové volby do Kongresu, spíše než o přísnější dodržování interních pravidel jednotlivých portálů o zákazu nenávistného projevu.

Economist konstatuje, že neexistuje jednoznačné vysvětlení, proč se společnosti rozhodly s Jonesem něco udělat právě tento týden. Jeho absurdní teorie, výhrůžky násilím i urážlivé vykreslování zranitelných lidí totiž nejsou ničím novým.

Populární internetové platformy však čelí stále většímu tlaku, aby se zbavily falešných a zavádějících zpráv včetně těch, které mají spadat do koordinovaných snah zahraničních vlád ovlivnit americké veřejné mínění před nadcházejícími volbami. Zřejmě tak není náhoda, že Apple a další giganti k akci přikročili tři měsíce před listopadovým hlasováním.

Facebook

Společnost Facebook tvrdí, že Jonesův účet odstranila kvůli nárůstu stížností ohledně „glorifikace násilí“ či „používání ponižujících výrazů pro transgenderové osoby, muslimy a migranty“. YouTube byl poněkud opatrnější. Jeho mluvčí vzkázal, že pokud uživatel poruší „zásady proti nenávistnému projevu a obtěžování“ nebo se snaží obejít pravidla užívání stránek, „ukončíme jeho účet“.

Jones se podle britského magazínu snaží celou záležitost vykreslit tak, aby vypadal jako mučedník v boji za svobodu projevu. „Svoboda slova je hlavním problémem, je to jádro celé situace,“ napsal na svůj twitterový účet, který je stále aktivní.

Konspirátor se nyní zahaluje do pláštíku někdejší solidární kampaně Je suis Charlie. „Cenzura InfoWars dává za pravdu všemu, co celou dobu říkáme…Všichni jsme teď Alex Jones,“ poukazuje Economist na další jeho tweet. Podobně se přitom vyjádřila i další reportérka InfoWars Millie Weaverová. „Potírání svobody projevu se stalo hlavním cílem demokratů. Chtějí nám vzít naše zbraně a náš hlas,“ vzkázala na internetu.

Zákaz omezování svobody

Vypuzení Jonese z klíčových sociálních platforem sice zmenšuje jeho dosah, podle týdeníku však není nijak v rozporu s právem. První dodatek americké ústavy mluví o zákazu oklešťování svobody projevu. Týká se to však vlády, která nesmí nikomu bránit ve vyjádření názoru a ani ho za to trestat.

Žádná část státní správy tak nesmí diskriminovat jakýkoliv úhel pohledu. Dokonce ani urážlivý nebo nesnášenlivý projev není zakázaný, pokud nenaplní jednu z několika málo výjimek – jednou z nich je například explicitní výzva k násilí.

Ale soukromé společnosti nejsou stát. Apple, Facebook a YouTube si do svých obchodních podmínek mohou napsat, co chtějí a mohou hlídat uživatele, jak chtějí. Pokud si nepřejí mít na svých stránkách urážlivý nebo manipulativní obsah, tak jednoduše nemusí, vysvětluje Economist.

Soudní rozhodnutí a jejich důvody

Laurence Tribe, expert na ústavní právo z Harvardovy univerzity, však poukazuje na jeden zajímavý fakt. „Velmi úzký okruh nominálně soukromých aktérů byl uznán za v podstatě vládní,“ říká Tribe.

Například ve sporu Marsh vs. Alabama z roku 1946 Nejvyšší soud USA rozhodl, že město, jež bylo vlastněné soukromou společností, nesmí zatýkat na svém území svědky Jehovovy za to, že rozdávají letáky s náboženskou tematikou.

Verdikt uváděl, že ačkoliv je toto město v soukromém vlastnictví, funguje jako klasická obec, a musí tedy respektovat příslušná ústavní práva.

Moc společností

Facebook a YouTube však zatím žádnými kvazi vládními aktéry nejsou, upozorňuje Tribe. Obává se ale, že pokud tyto „nesmírně vlivné subjekty s dalekým dosahem“ budou v prosazování svých pravidel svévolné nebo budou někomu nadržovat, mohou narušit ideál otevřené společnosti.

„Koneckonců některé z těchto ‚soukromých‘ firem jsou stejně mocné jako jednotlivé státy nebo jako většina národů,“ myslí si právník. Není ale zatím jasné, co to v době sociálních sítí znamená pro svobodu projevu. Podle Laurence Tribea tak zůstává rébusem, jak si představit právní rámec, v němž by tyto společnosti byly hnány k odpovědnosti za editorská rozhodnutí, aniž by se přitom narušila jejich autonomie, uzavírá týdeník Economist. 

autor: per
Spustit audio

Související