Atletické MS slaví čtyřicítku. Co se změnilo od dob Kratochvílové a Fibingerové?
Atletičtí fanoušci se dočkali a příští týden zase alespoň na chvíli jejich sport přehluší neustálý příliv zpráv z fotbalu nebo hokeje. Začíná atletické mistrovství světa, které letos slaví 40 let existence. Jak se od roku 1983 šampionát posunul? A na co těšit letos?
Helsinky 1983 byl velkým triumfem československého sportu. Dvě zlata tehdy získala Jarmila Kratochvílová, v kouli byla nejlepší Helena Fibingerová a v disku Imrich Bugár. „Dodnes se na ten šampionát v české atletice vzpomíná a má nedotknutelný status,“ říká Vojta Jírovec. Platí to navzdory obviněním z organizovaného dopingu v tehdejší atletice.
„Nelíbí se mi takové hlasy, že ti sportovci jen leželi na gauči a brali prášky a injekce. Oni trénovali neobyčejně tvrdě, k čemuž mám velký obdiv a respekt. Na druhou stranu, nelze být slepý na obě oči a nevidět, že existují vcelku jasné indicie, že tady nějaký program organizované fungoval,“ dodává Vojta.
Sport se od té doby v mnohém posunul: dnes slavíme čtyřicet let atletického šampionátu, a to v Budapešti v novém Národním atletickém centru, které pro potřeby mistrovství dokáže pojmout až pětatřicet tisíc lidí. „Je to velký stadion s údajně hodně rychlým povrchem,“ dodává Vojta s tím, že nová aréna může být i součástí maďarského pokusu o organizaci OH.
A kdo budou největší hvězdy mistrovství? „Může to být asi největší současný showman a určitý nástupce Usaina Bolta. Američan Noah Lyles už oznámil, že by chtěl na MS běžet časy 9,65 na stovku a 19,10 na dvoustovku. Tím druhým by překonal současný světový rekord,“ líčí Vojta.
Před čtyřiceti lety v Helsinkách na mistrovství světa triumfovaly atletické hvězdy Jarmila Kratochvílová či Helena Fibingerová. Co se od jejich dob změnilo? A jak se na ně v atletickém prostředí vzpomíná? Více v nové Tribuně.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.