Audioport Radia Wave a Rádia_FM ve vile Tugendhat: Mečiarovy slzy a čeština ve slovenské televizi
„Sedl si vedle mě do auta a tekly mu slzy. Říkal mi, že jsme všechno prohráli. Že bude konec federace. Prohlásil, že se vrátí a že nebude sám,“ prohlásil v debatě jarního Audioportu novinář, politolog a politik, který byl při tom, když se rozdělovalo Československo – Petr Pithart. Mluvil o Vladimíru Mečiarovi, který měl spolu s Václavem Klausem na rozpadu ČSFR zásadní podíl. Tématem dalšího společného vysílání Radia Wave a slovenského Rádia_FM bylo 25 let od rozdělení společného státu. V debatách jsme ho probírali s politiky, novináři a mladými umělci.
Audioport bývá uvolněný. Na letošním jarním setkání ale obvyklé mikiny s kapucí nahradily košile a místo otrhaných džínů se nosily šaty od předních návrhářek. Vysílali jsme totiž z vily Tugendhat, světoznámé brněnské funkcionalistické perly. V jejích prostorách se před 25 lety rozdělení společného státu plánovalo a Klaus s Mečiarem ho stvrdili podpisem. Dopoledne provedl vilou Adam Gebrian, živý stream jste mohli sledovat na Facebooku. Večer hostil v pořadu Bourání zástupce tří ateliérů, kteří se na rekonstrukci kulturní památky podíleli – architekty Milana Raka, Marka Tichého a Ivana Wahlu. Debatní bloky prokládaly zpěvem a hraním na klavír Sára Vondrášková aka Never Sol a Katarína Máliková.
První část večerního vysílání byla věnována politice, debatu s Petrem Pithartem vedli Ivana Veselková a Fedor Blaščák. Účastnil se jí také František Mikloško, bývalý člen Verejnosti proti násiliu, hnutí, které vedlo sametovou revoluci na Slovensku. Oba hosté politiku ovlivňovali v letech, kdy se o rozpadu společného státu rozhodovalo. Rozpad ČSFR se ale přičítá tehdejším premiérům – Václavu Klausovi (tehdy předseda ODS) a Vladimíru Mečiarovi (tehdejší předseda HZDS). Oba vedli své strany v roce 1992 vítězně do voleb, v kampani ale jejich tématem plán na rozpad federace nebyl. Petr Pithart proto následující události považuje za podvod na voličích.
„S Mečiarem jsme byli odlišné povahy, ale našel jsem v něm určité zalíbení. Tedy do té doby, než začal hrát s kartou samostatného Slovenska,“ vzpomíná Pithart, který si myslí, že pro Mečiara byl zlomovým momentem odchod z Verejnosti proti násiliu. Odchod neunesl a založil vlastní hnutí. Podle Mikloška neodhadl situaci ani tehdejší prezident. „Klíčovou postavou byl Václav Havel. Prezident, humanista, chtěl nový začátek pro všechny a budovat společný stát odspoda. Havel to bral idealisticky, ale nefungovalo to, politické strany nebyly jednotné a zvítězil Klausův pragmatismus,“ říká František Mikloško.
Debata s tehdejšími politiky byla nostalgická, a i když se v nedobrém vzpomínalo na tehdejší politické lídry, skončila smířlivě, a to u vzniku společného státu v roce 1918. Ten byl vyhlášen 28. října v Praze, ale bez vědomí a přítomnosti Slováků. Společný stát přijali až Martinskou deklarací o dva dny později, tedy 30. října. „28. října nikdo na Slovensku nevěděl, že se v Praze dohodli na vyhlášení samostatného státu. Komunikace nebyla, nešlo zavolat z Prahy mobilem do Martina a zeptat se: Máme tady stát, co na to říkáte?“ vysvětluje chladný vztah Slováků k 28. říjnu Petr Pithart. Moderátorka Ivana Veselková oba politické veterány i publikum pobavila, když navrhla, aby se slavilo kompromisně 29. října.
Druhého debatního bloku se účastnili novinář Martin M. Šimečka a komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko. Oba mají silné vazby na Česko i Slovensko, rodinné i pracovní. A oba o průběhu dělení státu psali. „Rozdělení bylo o politickém egu a touze po moci Mečiara a Klause, kteří neuměli vládnout spolu. Problém byl, že neproběhlo referendum. Představte si to dnes, třeba u brexitu. Naprosto nepředstavitelné,“ přibližuje tehdejší situaci Martin M. Šimečka.
Radko i Martin očividně rozpad federace silně prožívali, bylo to znát i téměř po pětadvaceti letech. Oba byli proti rozdělení státu. „Bohužel se tehdy střetli tihle dva alfa samci, dle mého názoru mají i určitou osobnostní patologii. To se prokázalo v jejich dalším vládnutí. Byly proti nim vzpoury, i ve vlastních stranách. A jak skončili dnes? Klaus jako názorový extremista a Mečiar jako politický důchodce, ohrožený možným zrušením vlastních amnestií,“ důrazně argumentoval Radko Kubičko.
Ve třetím bloku jsme rozebírali, jak vnímají rozpad společného státu osobnosti české a slovenské kultury – slovenská novinářka a básnířka Mirka Ábelová, český producent Jakub Strach aka NobodyListen, slovenský publicista a baskytarista kapely Korben Dallas Lukáš Fila, český spisovatel Marek Šindelka, slovenský výtvarník Erik Šille a česká umělkyně Kateřina Šedá. Vzpomínali na to, co se jim v souvislosti s Československem vybavuje nejživěji. Mladá česká generace má podle nich prý problém porozumět slovenštině, zatímco na Slovensku lidé sledují české televizní stanice a rozumět česky jim nedělá potíže. Podle Jakuba Stracha to ale není problém, neřeší totiž, co bylo, ale co bude. Ve spolupráci v oblasti hudby nebo kultury obecně jim rozpad Československa prý vůbec nebrání.
Podívejte se i na záznam live streamu prohlídky vily Tugendhat s Adamem Gebrianem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
