Aukční síně v Česku hlásí rekordy
Trh s uměním v České republice kvete. Za posledních deset let utratili sběratelé na českých aukcích skoro 5,5 miliardy korun. Poslední rok byl v tomto ohledu rekordní. Problém však nastává ve chvíli, kdy kupec s uměním narazí na státní omezení týkající se vývozu děl a předmětů kulturní hodnoty.
V tomto směru Česko za západními státy hodně zaostává, jak dokazuje třeba případ zatím nejdráž prodaného českého uměleckého díla Tvar modré od Františka Kupky.
Peníze v živé kultuře sice chybí a chybět budou, zato české aukční síně zažívají nebývalé žně. Sběratelé a investoři v nich vloni utratili rekordních 881 milionů korun. Podle odborníků tomu nahrává hned několik faktorů. Sběratelé jsou vzdělanější, galeristé více spolupracují s veřejnými institucemi a velký rozvoj zažívá v oblasti výtvarného umění poradenství. Pozitivním trendem je také vznik nových soukromých galerií.
Velký zájem je v poslední době především o moderní umění z Asie. „Díky kulturním vazbám mezi Československou socialistickou republikou a lidovou Čínou v 50. letech proběhlo několik oficiálních delegací spisovatelů a malířů v Asii. Řada z těchto účastníků si přivezla díla umělců, se kterými se tam tehdy setkali. Tito autoři jsou dnes v Číně velice vyhledávaní,“ říká historik umění Jan Skřivánek, který je spoluautorem loňské ročenky mapující dění na trhu s uměním ART+. Jedním z nejdražších čínských autorů se tak v loňském roce stal Čchi Paj-š´, jehož tušové malby Glycína a včelky a Lotos byly prodány za více než 18 milionů korun. „Celkem bylo od tohoto autora vloni draženo 12 děl za víc jak milion korun, což je po Emilu Fillovi druhý nejprodávanější autor v tomto segmentu,“ dodává Jan Skřivánek.
Nejdražším dílem českých aukcí zůstává abstraktní Tvar modré od Františka Kupky z roku 1913, který loni vydražil zahraniční kupec za 57,4 milionu korun. Stal se tak nejdražším dílem českého umění prodaným kdy v aukci, nejen české, ale i celosvětově. Celá aukce však může být zmařena, protože Ministerstvo kultury ČR koncem roku rozhodlo, že z díla nesejme status kulturní památky. Co to tedy pro kupce znamená?
„Českému státu z toho nevzniká žádná povinnost. On vám řekne, že tato věc je kulturní památka a vy ji nesmíte natrvalo vyvézt. Ale není to tak, že by se stát snažil dílo vykoupit. Pouze konstatuje, že se jedná o výjimečné dílo. V případě Kupky byla situace jiná. Nešlo tam o to žádat vývozní povolení. Ale ukázalo se, že ta věc už je kulturní památkou, což se předtím přehlédlo, a ten obraz šel do aukce s tím, že to není kulturní památka, což se později ukázalo jako chybné,“ říká historik umění Jan Skřivánek. Zahraniční kupec tak žádal stát o zrušení prohlášení Kupkova obrazu za kulturní památku. Ministerstvo kultury však nakonec rozhodlo, že Tvar modré kulturní památkou zůstane, takže celá aukce může být zpochybněna nebo kupce čekají nepříjemné restrikce ze strany státu.
„Mohl by si ho vyvézt do zahraničí, ale zpravidla dávají povolení na pět let. Po této době by ho musel minimálně někdo z ambasády zkontrolovat nebo ho přivézt do ČR a ukázat ho Ministerstvu kultury, že je v pořádku,“ dodává Jan Skřivánek.
V případě vývozu uměleckých děl do zahraničí tak zastává Česko velmi restriktivní a autoritativní přístup. Západní státy už dávno pochopily důležitost liberalizace exportu umění. Sběratelé proto mají právem z české legislativy strach a raději sem svá díla nevozí. Riskují totiž, že pokud si přivezou významný obraz nebo starožitnost, tak jim může stát zabránit v opětovném vývozu a znemožní jim tak jejich prodej za tržní cenu. Tato praxe může být pro českou kulturu do budoucna velmi ochuzující.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.