Autoři Ilustrované Ústavy České republiky: „Když jsme ji prvně četli, nadchla nás“

31. říjen 2018
Adam Berka a Jindřich Janíček

V neděli byla v rámci letošního Designbloku pokřtěna Ilustrovaná Ústava České republiky, v těchto dnech ji najdete v knihkupectvích. Kniha je vlastně světovým unikátem, v zahraničí bychom podobné projekty, které spojují základní státní dokument a umění, hledali stěží. „Hlavně si ji přečtěte,“ vyzývají čtenáře autoři v úvodu knihy. 

Text české Ústavy, ke kterému patří také Listina základních práv a svobod, vás možná zaujme víc, než byste čekali. Je totiž perfektně promyšlený, stručný a srozumitelný prakticky každému. Zároveň podle autorů dává překvapivě přesné odpovědi na otázky, o nichž v současnosti vedeme dlouhé diskuze.

Architekt a knihkupec Adam Berka je autorem projektu Ilustrované ústavy Slovenské republiky, dostalo se mu velkého úspěchu, a proto se rozhodl realizovat totéž v Česku. „Ústava formuluje základní hodnoty, na kterých je naše demokratická společnost postavena. Její součástí je Listina základních práv a svobod. O věcech, které se zde píší, mezi sebou vedeme hodinové diskuze, vyjadřují se k tomu politici,“ říká Berka. „Často však zapomínáme na to, že tato diskuze probíhá přinejmenším 100 let a na mnoho otázek jsme už odpovědi našli. A najdeme je skvěle formulované právě v naší Ústavě.“

To potvrzuje i Jindřich Janíček, který je autorem ilustrací. Přiznává, že text Ústavy si sám přečetl až v době, kdy dostal nabídku vytvořit ilustrace. „Většinou ji najdeme někde v rohu knihkupectví, její vydání nevypadají atraktivně,“ říká. „A právě to jsme se tímto projektem pokusili změnit.“ V publikaci najdeme dva sety ilustrací, první za textem samotné Ústavy, druhý pak za Listinou základních práv a svobod. „Klíč k tomu, jak k ilustrování přistoupit, jsem hledal dlouho,“ říká Janíček. „Mé obrázky jsou jakýmisi atmosférickými pohledy na současnost. Často jde o výjevy, které jsem pozoroval na cestách českou krajinou z autobusu. V nich jsou obsaženy určité kontrasty a paradoxy, kterých si na první pohled nemusíte všimnout, můžete vidět vlastně jen hezké obrázky české krajiny.“ Je zajímavé pozorovat, jak člověk obrázky vnímá před čtením samotného textu a jak se případně změní bezprostředně poté, co si ho přečetl.

Jsou podobné knižní projekty k vidění i v zahraničí? Kde autoři hledali inspiraci? Co by na naší Ústavě změnili, kdyby mohli? Poslechněte si rozhovor!