„Balkánské jaro se nekoná, ale Rumuni v ulicích brání demokracii,“ říká historik Kocián

16. únor 2017

Rumunsko se špatně se vyrovnává s komunistickou minulostí, mocenské struktury, které se vytvořily za Ceaușescova režimu, ovládají zemi do velké míry dodnes. V zemi nedošlo k pádu komunismu sametově, rumunský převrat byl ve střední a východní Evropě v době pádu železné opony ten nejdrastičtější, zemřely stovky lidí. Rumunští komunisté se reformovali a velká část z nich zůstala u moci. V dnešním Rumunsku není neobvyklé, že vlády padají pod tlakem z ulice, a Evropská unie má k vedení země mnoho výhrad.

„Ceaușescu se po návštěvě Kim Ir-senovy Severní Koreje v roce 1971 v tamním režimu zhlédl, snažil se ho napodobit. Budoval totalitu, která stavěla na piedestal jeho osobu, manželku a jeho nejbližší. Po jeho pádu vládl zemi jeho korunní princ Ion Iliescu a opozičním stranám se podařilo vyhrát volby až v roce 1996, to byl pro Rumuny druhý nejvýznamnější bod po roce 1989. Opozici se podařilo zvolit prezidenta a to byl počátek demokratické tranzice jako takové,“ vysvětluje složitou cestu k rumunské demokracii historik Jiří Kocián z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Demonstrace, které probíhají nyní, jsou i na Rumunsko výjimečné. V městech protestují třetí týden v ulicích stovky tisíc lidí. Nesouhlasí se sociálnědemokratickou vládou, která takzvaným urgentním nařízením prosadila amnestii pro zkorumpované politiky a úředníky a také prominutí zneužití pravomocí veřejného činitele, pokud škoda nepřesáhne 200 000 rumunských lei (kolem 1,2 milionu korun). Porušení zákona by se nesčítala, korupce by se tak dala rozmělnit do menších, nepostihnutelných prohřešků. Vláda tvrdí, že usiluje o to, aby ulevila přeplněným věznicím. Dekret však po čtyřech dnech intenzivních protestů zrušila. Jeho autor, ministr spravedlnosti, se vzdal funkce. Rumuni ale protestují dál a požadují demisi vlády, která podle nich ztratila důvěryhodnost.

5 feb 2017 - Bucharest Protest - Lights On At 9 O'Clock from Snufls on Vimeo.

Pozoruhodné je, že Rumuni v roce 2017 řeší jako hlavní politické téma korupci a vládní dekrety a politikou nehýbe téma imigrace, islámu a xenofobie. „V Rumunsku se od roku 2012 nedostala do parlamentu žádná otevřeně extrémně pravicová strana. Na rozdíl od naprosté většiny evropských zemí. Souvisí to s tendencí k populismu. Rumunsko s tím má dlouhodobou zkušenost. V roce 2004 se stal prezidentem Traian Băsescu, který používal všeobecný populismus pouze proti zavedeným stranám a odčerpal tak témata menším populistickým subjektům,“ vysvětluje pozoruhodnou absenci pravicového populismu v Rumunsku Jiří Kocián.
Může se zdát, že Rumunsko nastartuje nebo je součástí jakéhosi balkánského jara. Tedy obdoby arabského jara, vlny posílení demokracie a občanské společnosti. Ozvěny demonstrací totiž rezonují v Bulharsku, nedávno se podobně protestovalo v Makedonii a Bosna a Hercegovina je v neustálé společenské a politické tenzi.

Jiří Kocián ale v balkánské jaro nevěří a rumunský vývoj považuje za zajímavý, ale výjimečný. S děním v ostatních zemích se to prý srovnávat nedá. Podle něj Rumunsko jako inspirace Evropě a regionu sloužit nebude. „Bosna a Hercegovina se stále potýká s následky války v 90. letech, do tohoto spektra nezapadá. Dění v Rumunsku není de facto nic nového z hlediska posledních osmi, případně celých postkomunistických pětadvaceti let. Analogie možná funguje s Bulharskem. Rozdíl je ve velikosti demonstrací, ale poslední tři vlády i v Bulharsku byly svrženy v ulicích. Přímý důsledek třeba pro českou společnost to mít nebude. Rumunský případ je ojedinělý a podmíněný vnitropolitickou situací a vývojem posledních 25 let,“ uzavírá analýzu historik Kocián.

03803365.jpeg

V rozhovoru si můžete poslechnout podrobný popis současné situace a vývoj rumunské politiky po roce 1989.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.