Bára Kafková chodí po horách i po amputaci: Není těžké mě nadchnout. Stačí dát budíka na tři ráno!

Učitelka, sportovkyně a cestovatelka Barbora Kafková se narodila s vrozenou vadou nohou pes equinoraus obou nohou. Absolvovala v dětství řadu operací, aby mohla chodit. Její stav se ale zhoršil, a tak vloni podstoupila amputaci nohy. Nezastavilo ji to ale v tom, aby se věnovala tomu, co miluje. Vrátila se k jachtingu, basketbalu, snowboardingu, boulderování a dalším sportům. Nepřestávají ji lákat hory.

Vnitřní síla

Z cest Barbory Kafkové|foto:archiv Barbory Kafkové

„Nahoru mě táhne prostě to, že miluju hory, výhledy a klid. Deru se vzhůru a v tu chvíli své potíže moc nevnímám,“ říká v cestovatelském podcastu Radia Wave Casablanca. „Při přechodu GR 221 na Mallorce jsem už cítila, že to s nohou není ono. Ale byl to jeden z nejhlubších, nádherných zážitků. Sáhla jsem si na dno a pustila jsem slzu. Zažila jsem sníh, bouřku, déšť, moře, slunce. Ale fakt, že holka s oboustrannou vadou nohou tohle ujde, ve mně vyvolal vnitřní sílu. Čerpala jsem z toho strašně dlouho.“

Těsně před amputací o berlích vystoupala na Sněžku. „Bylo to koncem roku. Chumelilo, moje kamarádka si dovezla omrzliny. Měly jsme tam ale v tom počasí klid, pro který jsme si tam šly.“ Na nejvyšší vrchol Česka se po loňské amputaci vrátila. S berlemi přešla Jizerské hory, České středohoří anebo Orlické hory.

Nejsem robot, mám slabé chvilky, ale pořád hledám cestu

10 fotografií

„Když si při přespávání v přírodě sundávám protézu, ztratím trochu pocit bezpečí. Ale říkám si, že to je případně taky dobrá zbraň,“ usmívá se. Hory má ráda snad všechny. „Jak říká můj partner, není těžké mě nadchnout. Stačí dát budíka na tři ráno s tím, že půjdeme na kopec na východ slunce!“

„Nejsem robot a mám slabé chvilky. Ale když to přijde nebo když mi handicap v něčem brání, připomenu si, co už jsem dokázala. Snažím se v té situaci najít příležitost. A dál hledám cestu, jak to zvládnout,“ dodává v upřímném rozhovoru v Casablance.