Básník vytvořil videohru z prostředí ruského sídliště, ve které není co dělat

Básník vytvořil videohru z prostředí ruského sídliště, ve které není co dělat

Je noc a vy se ocitnete v malém potemnělém bytě na ruském sídlišti. Venku sněží a ulice osvětlené pouličními lampami a neony nad vchody do obchodů jsou liduprázdné. V této tísnivé atmosféře začíná hra vytvořená herním vývojářem Alexandrem Ignatovem a básníkem Iljou Mazem.

Hra s názvem It’s Winter posbírala řadu pochvalných recenzí od novinářů i hráčů, a to i navzdory tomu, že nemá žádný příběh a hráč v ní nemá žádný konkrétní úkol. Ve virtuálním světě si můžete usmažit vajíčka, poslechnout rádio, vykoupat se nebo vynést odpadky. Můžete se také jít projít po zasněženém sídlišti. Obchody jsou ale zavřené a hřiště prázdné. Nikde nikdo. Hra je takzvaným sandboxem neboli hrou s otevřeným světem, ve které hráč může jít, kamkoliv chce, a interagovat s herním světem. Vývojářský tým hru označuje jako postsovětské, smutné 3D, kde „na vás nic nečeká: není zde žádná šance dostat se ven, žádné místo pro dobrodružství, ani úchvatný příběh“. Můžete si jen užít precizně vymodelovaný pochmurný mikrosvět ruského předměstí. „Jako objetí nádherné melancholie, kterou cítíte v kostech jako mrazení,“ popisuje atmosféru hry jedna z uživatelských recenzí na internetovém obchodu Steam. Řada jiných hráčů ale hře vyčítá, že vlastně není hrou v pravém slova smyslu, neboť je zde opravdu jen málo věcí, které hráč může dělat. It’s Winter byla vydána jako součást většího projektu Ilji Maza, který zahrnuje také knihu, divadelní představení, krátký film a hudební album. Vývojáři na svém Twitteru nedávno oznámili, že na cestě je také letní verze hry.

Spustit audio
autor: David Krkoška
  • Divoké kočky pronikly do výzkumného zařízení, aby tam mohly žrát lidské maso

    17. leden 2020
    Olizující se kočka

    Nový výzkum objevil (či spíše potvrdil), že vaše milovaná hravá kočka ve skutečnosti čeká, až padnete mrtví k zemi, aby vás mohla sníst. Američtí vědci to zjistili poté, co se dvě kočky vloupaly do jejich výzkumného centra a sežraly lidská těla darovaná pro forenzní výzkum.

    V nedávném článku vědci z forenzní výzkumné stanice na univerzitě Colorado Mesa popsali, jak dvě různé kočky snědly dvě lidská těla. Vědci uvedli, že obě zvířata měla chuť na tkáň z paže. Rozkládající se těla byla ponechána na pozemku zařízení o rozloze téměř jeden hektar, aby mohli studenti a vědci sledovat průběh rozkladu lidského masa. Jejich studie byla zaměřena na pomoc policii, koronerům a soudním lékařům při určování, co je u lidského těla při rozkladu přirozené a co nikoliv.

    Stanice je obklopena přes tři metry vysokým plotem s ostnatým drátem. Přes půl metru sahá i pod zem, což by mělo zamezit vniknutí velkých živočichů a také těch, kteří by se mohli podhrabat. Melissa Connor, profesorka forenzní antropologie a ředitelka výzkumné stanice, však řekla deníku The Washington Post, že kočky, skunci a hadi by mohli proklouznout dovnitř skrze mezery pod přední branou.

    Zvířata hodující na lidských tělech zachytily CCTV kamery, sežráno bylo veškeré maso až ke kosti. Dokumenty, které publikoval časopis forenzních věd, poukázaly na jedno zjištění, které potvrzuje všeobecně rozšířené povědomí o tom, že kočky jsou vybíravými jedlíky. Přestože měly na výběr z více než 40 těl, obě se vrátily vždy k tomu původnímu, přicházely opakovaně, jedna z koček dokonce 35 dní v řadě. Melissa Connor a její kolegové se však nechali slyšet, že jejich zjištění nezměnilo nic na tom, co si myslí o kočičích mazlíčcích. Zároveň dodali, že kdyby byl člověk velmi hladový, také by lidské tělo snědl.

    Čtěte také Maturant nesehnal dívčí doprovod na ples, a tak vzal s sebou kočku.

  • V Oslu za loňský rok nezemřel žádný cyklista ani chodec při dopravní nehodě. Je to díky regulacím

    17. leden 2020
    Oslo, Norsko

    V norském hlavním městě nezemřel za rok 2019 v důsledku dopravní nehody ani jeden chodec nebo cyklista. Jednoznačným důvodem jsou podle představitelů města dopravní omezení a regulace, které vykazují automobily ven z vnitřní části města. Za uplynulý rok ze zhruba 673 tisíc obyvatel města zemřel při dopravní nehodě pouze jeden automobilista.

    Tím ale ambice městské samosprávy a norské vlády nekončí. Dalším cílem politiky nazvané Vision Zero je nulová bilance zraněných v dopravě v dalších letech. V hlavním městě, ale i v celém Norsku se dramaticky snížila maximální rychlost, jakou můžou auta jezdit. Poplatek za vjezd do centra metropole se násobně zvýšil a silnice s parkovacími místy pro auta se proměnily v chodníky, cyklopruhy a malé parky s lavičkami. „Prostě tam nejsou vůbec žádná auta,“ popisuje novou podobu některých ulic v centru Axel Bentsen, který v Oslu provozuje bikesharingové služby. Město zavádí omezení, hlavně aby nezhoršovalo klimatickou krizi produkcí emisí. Mnohem bezprostřednější výsledky ale přichází právě z oblasti bezpečnosti. Přitom ještě za rok 1975 v Oslu zemřelo během přepravy 41 lidí. Stejně tak počet obětí dopravních nehod v některých velkých městech USA meziročně stále stoupá. Mezitím v celém Norsku za loňský rok nezemřelo během přepravy ani jedno dítě do 15 let. Přímo v Oslu jsou vyznačené zóny kolem škol, kde hlídky fyzicky řídí provoz při pohybu školáků ve vozovkách. Začátek zavádění podobných změn v norské metropoli sahá do 70. let a není pro politické představitele až tak složité. Většina obyvatel v centru města auto k přepravě stejně nepoužívá. Úplnému zákazu vjezdu automobilů do centra zabránily jen obavy majitelů obchodů o podobu zásobování. V další plánované zonaci se počítá s ještě větším zvýhodněním hromadné, pěší a cyklo dopravy.

  • Na sever vlakem? Noční spoje mezi Švédskem a Německem by mohly vyjet už za dva roky, říká zpráva

    16. leden 2020
    Noční vlak

    Švédská státní agentura Trafikverket, odpovídající za výstavbu, provoz a údržbu státních silnic a železnic, ve středu zveřejnila předběžný text zprávy o možnostech zřízení nočních vlakových spojů, které by umožnily cestovat ze Švédska do Německa a výhledově i do dalších evropských zemí.

    Informují o tom specializované stránky Back on Track, jež přinesly i překlad výňatků z rozsáhlého textu. Vypracováním zprávy pověřila loni v létě švédská vláda Trafikverket. Definitivní verze má být k dispozici do konce dubna. Výsledkem analýzy švédských dopravních odborníků je, že jako první by mělo vzniknout spojení mezi jihošvédským Malmö a Kolínem nad Rýnem. K tomu by mohlo dojít nejdříve během dvou až tří let. Pak by mohly noční vlaky ze Švédska zamířit i do dalších evropských měst, v první řadě do Hamburku, ale například také do Bruselu, Berlína, Frankfurtu nad Mohanem a Basileje.

    Kolín nad Rýnem byl vybrán proto, že „doba trvání cesty je příznivá a je tu k dispozici mnoho dalších navazujících spojů“, vysvětluje na stránkách TheLocal.se Anna Fällbom, která v agentuře Trafikverket odpovídá za dopravní smlouvy a sítě. Cesta vlakem z Malmö do Kolína nad Rýnem by podle propočtů měla trvat něco málo přes deset hodin. Cestující by tak mohl z jižního Švédska odjet například ve tři čtvrtě na osm večer a v šest ráno by se probudil na západě Německa, nedaleko francouzských hranic. Vlakové spojení mezi Malmö a Berlínem mimochodem už nyní s velkým úspěchem zajišťuje soukromý dopravce Snälltåget.

    K vypracování zprávy vedla mimo jiné úvaha, že mezi Švédskem a evropskou pevninou je značný cestovní ruch, který nyní do velké míry závisí na letecké přepravě. Jen ze Švédska do Německa se každoročně uskuteční čtyři miliony cest. Přímý vlak do Kolína nad Rýnem by v případě, že by jezdil každý den, umožnil při odhadovaném počtu 600 míst v jednom vlaku uskutečnit 219 000 cest. Letecké spojení by tak nemohl zdaleka nahradit, ale uspokojil by potřeby cestujících, kteří by se letadlu raději vyhnuli. Autoři zprávy ale uvažují i o tom, že „v dlouhodobém výhledu se může noční vlaková doprava v Evropě více rozšířit a nabýt na významu, obzvláště dojde-li k tomu, že dnešní rozsah letecké dopravy bude kvůli ochraně životního prostředí či pro vysoké náklady omezen“.

    Trafikverket si také objednal průzkum, který měl zjistit, zda by o využívání nočních vlaků do Evropy byl mezi švédskými pasažéry zájem. Výsledky ukazují, že poptávka by byla: 21 % procent dotázaných odpovědělo, že „koncept shledávají velmi přitažlivým“, podle 41 % je „poměrně přitažlivý“.

    Předtím než bude možné provoz nočních vlaků zahájit, je nicméně třeba vyřešit několik závažných problémů, říká zpráva. Současné švédské vlakové soupravy nelze z různých důvodů provozovat v evropských zemích, uvádí se na stránkách agentury Trafikverket. Je proto třeba nalézt provozovatele, který bude mít vhodné vlaky k dispozici. Započetí provozu se také neobejde bez podpory z veřejných prostředků. To prý může dále zkomplikovat dosažení nezbytné dohody o mezistátním provozu.

    Na závěr dodejme, že síť nočních vlaků Nightjet úspěšně provozují rakouské ÖBB. Jejich spoje míří do Německa, Itálie a prostřednictvím partnerských železnic i na Balkán či do Polska. Od 19. ledna letošního roku začne dvakrát týdně jezdit také přímý noční spoj z Vídně do Bruselu. Vlaky Českých drah dnes z Prahy jezdí do Curychu, Budapešti, Varšavy a na Slovensko. Například německý železniční dopravce Deutsche Bahn však provoz nočních vlaků ukončil v roce 2016 a jejich obnovení zatím neplánuje. Část z nich nicméně převzaly právě ÖBB. Vrátíme-li se do historie, už od konce 60. let provozovaly tehdejší Československé dráhy dálkový vlak Meridian, který po léta (trasa se v průběhu let poněkud obměňovala) jezdil z Bělehradu přes Prahu až do švédského Malmö. Jeho provoz ovšem definitivně skončil v roce 1993. 

  • Fatální úbytek mrožů. Vědci našli vysvětlení pro vymizení vikingské populace Grónska v 15. století

    16. leden 2020
    Mrož

    Grónsko nebylo dříve tím ledovým ostrovem, jak jej známe dnes. Vikingové, první evropští kolonisté, kteří sem přišli v 10. století, jej právem pojmenovali Zelená země (Greenland), protože nabízelo dost vhodné půdy pro pěstování rostlin a chov zvířat.

    V 15. století sice přišla tzv. malá doba ledová, která výrazně proměnila klima na ostrově, ale to podle zjištění vědců nebylo hlavním důvodem, proč vymizela celá populace obyvatel původem z Evropy. Jelikož nemáme žádné písemné záznamy z Grónska z této doby až do 18. století, můžeme se jen z nepřímých náznaků domýšlet, co bylo příčinou takového tristního stavu. Jedním z neoddiskutovatelných důvodů je, že pevninská Evropa přerušila na více než 200 let kontakt s ostrovem, jehož obyvatelé byli na dodávkách některých surovin do značné míry závislí. Zapříčiněno to bylo poklesem zájmu o zvířecí produkty, jako je velrybí maso, tulení kůže nebo mroží kly.

    A právě fatální úbytek počtu mrožů v kombinaci s nástupem konkurenčního materiálu, kterým byla slonovina, zapříčinil podle posledních zjištění vědců z univerzit v Cambridgi, Oslu a Trondheimu konec vikingského osídlení Grónska v 15. století. Další faktory, které mohly hrát roli, byly eroze způsobená vyčerpáváním půdy zemědělstvím, boje s původními obyvateli ostrova Inuity nebo zavlečení moru z pevniny. V řádu spekulací, opírajících se o náznaky v dochovaných písemnostech, se pak pohybují teorie, že mladší generace posledních evropských obyvatel bez jakéhokoli záznamu ostrov opustila, protože na něm „nebylo co dělat“. Smutným faktem zůstává, že vlivem klimatické změny se z ledového ostrova může v nepříliš daleké budoucnosti stát zase ostrov zelený.

  • Nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevič chce založit ženské nakladatelství

    16. leden 2020
    Světlana Alexijevič

    Běloruská rusky píšící spisovatelka Světlana Alexijevič, která v roce 2015 získala Nobelovu cenu, nedávno řekla, že má v úmyslu založit ženské nakladatelství.

    O svém plánu se zmínila 10. ledna v rozhovoru pro běloruský týdeník Naša Niva. Alexijevič prohlásila, že „muži jsou všude, kdežto díla ženských autorek se vydávají velmi málo. Založení ženského nakladatelství bude mít příznivý vliv na sebedůvěru spisovatelek, na jejich touhu psát“. Myšlenkou na ženské nakladatelství se prý nobelistka zabývá už asi půl roku. Vzniknout má v nejbližších měsících. Vyhlédnuté už má i autorky, jejichž knihy by chtěla vydat mezi prvními. Patří mezi ně běloruská básnířka Jauhenija Pfljaumbaum, prozaička Eva Viežnaviec a rusky píšící běloruská básnířka a esejistka Taňa Skarynkina. Záměr úspěšné spisovatelky vzbudil v Bělorusku i v Rusku značnou pozornost médií.

    Připomeňme, že k nejznámějším dílům Alexijevič patří prozaický debut Válka nemá ženskou tvář (česky 1986) a Modlitba za Černobyl (česky 2002). Nobelovu cenu spisovatelka získala v roce 2015 za knihu Doba z druhé ruky s podtitulem Konec rudého člověka, v níž prostřednictvím rozhovorů vytvořila alternativní podobu novodobé historie bývalého Sovětského svazu. Ocenění Alexijevič akademie zdůvodnila „polyfonním literárním stylem, který je dokumentem utrpení a odvahy naší doby“.

    Knihou Modlitba za Černobyl se inspirovali i tvůrci úspěšného loňského seriálu HBO Černobyl. Loni v červenci v Bělorusku vzbudila jistý rozruch slova Alexijevič o tom, že „sama v životě milovala i ženy, i muže“.

  • Seriálový Pán prstenů už má svou tvář. Amazon odhalil jména hlavních hereckých představitelů

    15. leden 2020
    Středozem J. R. R. Tolkiena

    O tomto projektu pořád ještě nevíme skoro nic konkrétního, přitom natáčení má začít už v únoru. Jisté je snad jen to, že americký logistický gigant z něj chce udělat pompézní seriálovou událost, na které rozhodně nebude šetřit dolary.

    V nastavených mezích stupňovaného napětí a fanouškovského očekávání proběhlo i představení těch, které bychom měli na televizní obrazovce pravidelně vídat. Dozvěděli jsme se totiž jen jména, ale už ne to, které role dotyční herci ztvární. Z dosavadních náznaků tak můžeme jen tušit, že Robert Aramayo, kterého jste mohli sledovat ve Hře o trůny nebo Mindhunterovi, se zhostí hlavní hrdinské postavy Beldora. Jeho antagonistou a největším padouchem série bude Oren v podání Josepha Mawlea, známého divákům rovněž ze Hry o trůny nebo Ripper Street. Mladou Galadriel ztvární Morfydd Clark, která má v poslední době nabitý program – mohli jste ji spatřit ve dvou stále ještě aktuálních televizních hitech britské provenience, Drákulovi a Jeho temných esencích.

    Seriálem zpracovávané události budou tedy zjevně prequelem k úspěšné filmové trilogii. Můžeme se tedy jen domýšlet a znalci Tolkienova díla doplňovat, do které postavy se vtělí Owain Arthur (Hard Sun), Nazanin Boniadi (Homeland, Jak jsem potkal vaši matku), Tom Budge (The Proposition), Ismael Cruz Córdova (The Mandalorian), Ema Horvath (The Gallows Act II), Markella Kavenagh (Romper Stomper), Sophia Nomvete, Megan Richards, Dylan Smith, Charlie Vickers, Daniel Weyman nebo Tyroe Muhafidin. Z předestřeného seznamu lze vyčíst, že tvůrci seriálu dali dohromady pozoruhodný mix hereckých osobností různých národností, mezi nimiž asi nepřekvapivě mírně převažují původem Britové.

  • Kvůli smogu je omezena doprava v některých italských městech

    15. leden 2020
    Smog ve Vatikánu

    Největší italská města byla nucena vykázat tisícovky dopravních prostředků ze silnice poté, co v nich již několik dní přetrvával smog. Abnormální znečištění vzduchu hlásí v Miláně, Římě, Turíně, Benátkách a některých částech regionu Emilia-Romagna. Tento stav trvá již 10 dní.

    Vzhledem k tomu, že se podle předpovědi neočekává zlepšení kvality vzduchu dalších několik dní, zavedla některá města omezení řízení motorových vozidel, centrálního vytápění, užívání otevřeného ohně a zcela zakázala naftová vozidla v centru Říma, což by mělo ovlivnit až 700 000 řidičů. Poplach se týká kontaminace jemnými prachovými částicemi známými jako PM10, které jsou spojovány s respiračními chorobami, alergiemi, otravou a rakovinou. Na vině je zřejmě částečně teplé a bezvětrné počasí, které znesnadnilo běžné proudění, a tak se vytvořil smog napříč velkou částí Itálie.
    Povolený limit pro výskyt PM10 je v Itálii 50 mikrogramů na metr krychlový, pokud se hodnota dostane nad tuto hranici, je kvalita ovzduší považována za zdravotně závadnou a nebezpečnou

    Zamoření ovzduší je obvykle nejhorší v severní Itálii, kde hustě osídlená města, průmysl a zemědělství vytváří emise a hory je zachycují v nížinách. Průmyslová Brescia, Monza, Milán, Turín, Benátky a další města v Pádské nížině pravidelně překračují bezpečné limity. Ale také Řím, kde mořské větry většinou rozhání výfukové plyny kontaminující vzduch, zaznamenal tento měsíc zhoršení. Nejméně čtyři z 15 monitorovacích stanic v Římě naměřily v neděli nadlimitní znečištění

  • Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    15. leden 2020
    Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    Kdyby jim byl umožněn přirozený vývoj, proměnily by se kmenové buňky odebrané z žab v kožní a srdeční tkáň uvnitř živých zvířat. Místo toho bylo z těchto buněk v konfiguracích designovaných algoritmy a konstruovaných lidmi sestaveno něco nového – první roboti, kteří se skládají čistě z živých buněk.

    Tvůrci je nazývají xenoboti. Jedná se o submilimetrové tečky obsahující pět set až tisíc buněk, které jsou schopné pohybovat se po Petriho misce. Jedná se o živý organismus nebo orgán, se kterým se dosud nikdo nesetkal. „Jsou to nové živé stroje. Nejde ani o tradiční roboty, ani o některý z dosud známých druhů zvířat,“ řekl počítačový vědec a robotik Joshua Bongard z Univerzity ve Vermontu. Vytvoření xenobotů vyžadovalo užití superpočítače a algoritmu, který by mohl virtuálně propojit několik stovek srdečních a kožních žabích buněk v různých sestavách (něco jako dílky lega) a simulovat výsledky. Kožní buňky mají funkci lešení, drží vše pohromadě, zatímco ty srdeční uvádí xenoboty do pohybu.

    Přestože jsou buňky týmem nazývány živé, záleží na tom, jak definujete živé stvoření. Organismy z nich vytvořené nejsou schopné se samy rozvíjet, nemají reprodukční orgány a nemohou se množit. Když buňkám dojdou živiny, stanou se z živých robotů malé skupiny mrtvých buněk. Jsou tedy biologicky rozložitelní, což je jejich výhodou oproti železným nebo plastovým robotům. Stadium, ve kterém se aktuálně nachází, je dělá relativně neškodnými. Je zde ale možnost v budoucnu z nich vyvinout třeba biologické zbraně. „Umíme si ale představit různé pozitivní varianty užití živých robotů, např. vyhledávání radioaktivních kontaminací, shromažďování mikroplastů v oceánech, cestování v tepnách za účelem zbavit jich plaku,“ říká biolog Michael Levin z Tuftsovy univerzity.

  • Odvážná fena zachránila během australského lesního požáru přes 220 ovcí

    15. leden 2020
    Pes

    Nebojácná fena se na začátku tohoto měsíce zasloužila o záchranu celého stáda ovcí. Všechny by bez ní pravděpodobně uhořely při jednom z australských lesních požárů.

    Prvního ledna 2020 kolem čtvrté hodiny ranní uviděl Stephen Hill, jak se oheň blíží k farmě jeho sestry v Corryongu v Austrálii. Rozhodl se proto vyrazit co nejrychleji k hospodářství a s sebou vzal i svou šestiletou fenku Patsy. Na čtyřkolce dojeli až na pole, kde ovce pobíhaly. Patsy je rychlostí blesku shromáždila a pak začala stádo nahánět do stodoly, zatímco se majitelka farmy snažila utlumit plameny traktorem a vodním čerpadlem. Díky rychlé reakci fenky byly skoro všechny ovce ze stáda o zhruba 220 kusech před požárem zachráněny. „Sám člověk si s ovcemi moc neporadí. Bez schopného psa je opravdu těžké je přesvědčit, aby se někam přemístily nebo utvořily formaci,“ řekl Hill NBC News.

    O Patsyině hrdinském činu informovaly různé mezinárodní zpravodajské servery a sociální média. Majitelé kříženky ovčáka a teriéra jí nyní založili na Instagramu profil Patsythecorryongwonderdog, kde sdílí střípky z Patsyina života. Ten za velmi krátkou dobu získal několik tisíc sledujících. Australští meteorologové zatím doufají, že předpověď pro tento týden, která slibuje srážky, přinese tolik potřebný oddech australskému venkovu od lesních požárů.