Basquiat se dočká své první významné výstavy v Británii 29 let po smrti

Už před zavedením předpisu provedl zpravodajský web Wirtualna Polska průzkum, který ukázal, že téma je silně kontroverzní. 51 % Poláků bylo proti, 44 % pak pro. Mezi polskými učiteli bylo procento odpůrců dokonce ještě vyšší, 82 % považovalo domácích úkoly za potřebné.

Hlavním argumentem pro zrušení domácích úkolů podle serveru Notes from Poland bylo, že školáci budou vystaveni menšímu stresu a budou mít více času rozvíjet své zájmy, nebo si po vyučování hrát. Zejména od pandemie covid-19 se duševní zdraví dětí stalo v Polsku velkým tématem. Četné výzkumy ukazují, že se zde stále více dětí potýká s psychickými problémy.

Před zavedením zákazu zadávali někteří učitelé dětem velké množství úkolů, které měly splnit doma. Kromě úkolů z polštiny či matematiky žáci často dostávali i úkoly z výtvarné a hudební výchovy. Museli například cvičit hru na flétnu, čemuž doma věnovali hodiny času, přestože nechodili do hudební školy.

Podle některých expertů na vzdělávání však problémem nejsou přímo samotné domácí úkoly. Ty podle nich mohou podněcovat kreativitu dětí a pomoci jim upevnit probíranou látku, pokud jsou správně zadány. Předpis podle nich nebyl dobře připraven a prodiskutován s učiteli, kteří pak nabyli dojmu, že omezuje jejich autonomii.

I někteří učitelé a rodiče souhlasí s tím, že by se domácí úkoly měly vrátit, aby se posílila výkonost žáků a jejich schopnost samostatné práce, jiní však oponují, že v dobře fungujících školách domácí úkoly nejsou nutností a poukazují i na studie, podle kterých mají domácí úkoly zejména na vývoj mladších dětí minimální vliv.

Zatím neexistují žádné přesné analýzy toho, jak se nová pravidla osvědčují. Nedávné zprávy však naznačují, že ministerstvo školství by mohlo od zákazu domácích úkolů upustit. Polská ministryně školství na dotaz ohledně předpisu odpověděla, že nic nevylučuje a nejprve počká na výsledky průzkumů zaslaných školám.

Několik nedávných studií publikovaných v časopisech Pain a Scientific Reports naznačuje, že poslech hudby může buď snížit vnímání bolesti, nebo zvýšit schopnost člověka ji snášet. Agentura AP cituje psychologa Adama Hanleyho z Florida State University, podle kterého je bolest komplexním zážitkem. Kromě fyzického vjemu je při jejím vnímání důležitá i emocionální a rozumová reakce, dva lidé se stejným onemocněním nebo zraněním proto mohou pociťovat velmi odlišnou úroveň bolesti.

Zvukové vjemy nás podle vědců dokáží od vnímání bolesti rozptýlit, ale hudba, především ta, kterou máme rádi, zřejmě dělá ještě více než to. Studie totiž ukazují, že poslech oblíbených písní tlumí bolest účinněji, než například poslech podcastů. Stále není jisté, proč tomu tak je, ale jedním z důvodů může být, že známé písně aktivují u pacientů vzpomínky a s nimi spojené emoce.

Deník The Guardian cituje Brendana Rooneyho z University College v Dublinu, podle kterého je důležitý také samotný akt výběru hudby. Ten totiž bývá zejména pro chronické pacienty jednou z mála věcí, nad kterou mají kontrolu.

Pozitivní účinky hudby potvrzují i lidé z praxe. Například zdravotní bratr Rod Salaysay z nemocnice v San Diegu, který svým pacientům na požádání hraje a někdy i zpívá, agentuře AP řekl, že u nich pozoruje například snížení srdeční frekvence a krevního tlaku. Všímá si také toho, že někteří pacienti pak žádají méně léků proti bolesti.

Podle serveru Vice si nikdo není jistý, zda je členkou gangu vyder opět Otter 841, nebo se jedná o mladší jedince, kterým jejich slavná příbuzná předala své zkušenosti. Vydry se totiž učí jedna od druhé, takže její chování zřejmě dokázaly odpozorovat.

Kalifornské mořské vydry jsou ohrožený druh, který se vyskytuje pouze podél centrálního pobřeží Kalifornie. Kdysi jich tu žily stovky tisíc, po příjezdu kolonistů však byly téměř vyhubeny. V současné době jejich populace roste. Obývají stále větší území, což znamená, že se čím dál častěji dostávají do kontaktu s lidmi.

Deník The New York Times cituje ekologa Tima Tinklera, podle kterého jsou mořské vydry přirozeně plaché a k lidem se přibližují zpravidla v obdobích hormonálních výkyvů. Podle ředitelky organizace Sea Otter Savvy Geny Bentall jsou však v obydlených oblastech v kontaktu s lidmi v průměru až šestkrát denně, což míru jejich plachosti snižuje.

Bentall také upozorňuje, že jak pro lidi, tak pro mořské vydry je vzájemný kontakt extrémně nebezpečný. Vydry mají velmi ostré zuby a jejich čelisti jsou tak silné, že jimi dokážou rozdrtit i mušle. Pokud vydra někoho pokouše, nemají úřady jinou možnost, než ji utratit, což populaci vyder ohrožuje.

Odborníci proto prosí návštěvníky pláže v Santa Cruz, aby se ke zvířatům zbytečně nepřibližovali a místo pořizování roztomilých fotek raději v případě problému informovali odpovědné osoby.

Aplikace Text With Jesus (Chatuj s Ježíšem), která umožňovala chatovat s umělou inteligencí v podobě Ježíše a dalších biblických postav, vyvolala po svém uvedení v roce 2023 vlnu pobouření. Ve stejném roce byla spuštěna také aplikace QuranGPT odpovídající na otázky a udílející rady na základě Koránu, která v první den svého provozu zaznamenala tak velký zájem, že zkolabovala. Chatovat v současné době lze i s AI verzemi Konfucia, Martina Luthera či hinduistických božstev.

Server BBC cituje antropoložku Holly Walters, podle které se lidé často cítí odtrženi od své komunity a náboženských představitelů. Proto jsou pro ně tyto chatovací aplikace nejen způsobem, jak dosáhnout spirituálního zážitku, ale také pocitu přináležitosti. Walters je také přesvědčena, že pronikání umělé inteligence do náboženského života je nezvratný proces.

Někteří náboženští představitelé propojování umělé inteligence s náboženstvím vítají a považují jej za ideální prostředek popularizace, jiní jsou k jejímu využívání skeptičtější. Ani náboženským chatbotům se totiž nevyhýbá halucinování. V minulém roce například byla evangelizační skupina Catholic Answers nucena odstavit z provozu svého chatbota poté, co uživatelům tvrdil, že je skutečný kněz a že je v pořádku své dítě pokřtít iontovým nápojem.

Server TechCrunch také cituje profesorku Heidi Campbell, která varuje, že jsou tyto chatboty založeny na modelech umělé inteligence navržených tak, aby potvrzovaly názory svých uživatelů, což může vést k potvrzování konspiračních teorií či radikalizaci, a to především u lidí s menší mírou mediální gramotnosti.

Deník The Guardian před časem upozornil na rozmach svépomocných terapeutických skupin žen, které se setkávají, aby společně křičely – a to od amerického Bostonu až po indické Nové Dillí. Podle psycholožky a výzkumné pracovnice queenslandské univerzity Miriam Yates se všeobecně očekává, že ženy budou přes veškerý tlak a nároky na ně kladené vždy laskavé a starostlivé, a hněv, či vztek, jsou u nich z tohoto důvodu vnímány jako nežádoucí, nebo dokonce nepřirozené. Svépomocné terapeutické skupiny jim tedy mohou poskytnout možnost, aby tyto své emoce vyjádřily v bezpečném a podporujícím prostředí.

Myšlenka křiku jako terapeutického uvolnění emocí není nijak nová. Takzvaná primární terapie začala získávat na popularitě na počátku 70. let 20. století poté, co psychoterapeut Arthur Janov vydal knihu Prvotní výkřik, která se záhy stala bestsellerem. V základu Janovovy teorie stojí přesvědčení, že potlačené emoce způsobují psychické problémy, a proto by se jich lidé měli pokoušet zbavit – ať už mluvením, pláčem nebo právě křikem.

Server Dazed Digital cituje i docentku psychologie Rebeccu Semmens-Wheeler, která přirovnává tento typ zpracovávání emocí k rozbíjení ořechu kladivem – přičemž by sama doporučovala tento ořech spíše opatrně otevřít a prozkoumat, co je uvnitř, tedy řešit problémy cestou standardní terapie. Dodává však, že pokud jsou jiné způsoby nedostupné, terapie křikem může být účinným krátkodobým řešením.

Problém ale začal už před covidem: děti čtou méně, hůř se soustředí a tráví víc času u obrazovek. Některé americké státy proto mění výuku a přijímají zákony na podporu gramotnosti. AI teď přináší novou možnost – výuku personalizovat. Píše o tom server CNN.

Ve školách v Denveru používají podle webu PR Newswire software Amira Learning, který poslouchá nahlas čtené slovo a při chybách okamžitě zasahuje. Funguje v angličtině i španělštině a používají ho miliony dětí. „Učitel nemůže reagovat individuálně na desítky žáků najednou. AI to zvládne,“ uvádí vedení škol.

AI testují i komunitní organizace podporující znevýhodněné děti. V Texasu pomáhá podle serveru Big Country Homepage dětem vybírat knihy podle čtenářské úrovně a dává zpětnou vazbu při čtení tam, kde rodiče nemají čas nebo doma nemluví anglicky. „Rozdíly mezi žáky jsou tu obrovské – některé děti v první třídě píšou psacím písmem, jiné neznají první písmeno svého jména,“ říká pedagožka Andra Jones.

Některé studie ukazují, že čtení s AI může být účinné podobně jako práce s dospělým, pokud technologie doplňuje klasickou výuku. Jiní odborníci ale varují, že AI nenahradí intonaci, sdílení emocí ani interakce s učitelem nebo rodičem. Navíc přináší rizika – víc času u obrazovek, sběr dětských dat nebo prohlubování sociálních rozdílů. „Za deset let možná budou chudé děti učit AI roboti, zatímco bohaté budou číst s učitelem,“ říká Alex Kotran z organizace AiEdu.

Americké školy tak řeší dilema: má AI jen pomáhat, nebo učit místo lidí? Umělá inteligence může být účinný nástroj, pokud zůstane pomocníkem učitele a ne jeho náhradou. Protože děti se s AI nejspíš naučí ovládat aplikace – ale porozumění a zážitek z textu je pořád důležitější.

Během projevu před vojenskými veliteli minulý měsíc americký prezident Donald Trump prohlásil, že gangy, údajně složené z nezletilých z Tren de Aragua, se střetly s příslušníky Národní gardy, což vedlo k tomu, co popsal jako fyzickou potyčku, při které vojáci tyto údajné členy gangu „zbili, zatkli a odvezli zpátky do jejich země“.

Toto tvrzení bylo přijato se skepsí. Jeden nejmenovaný představitel ministerstva obrany jej odmítl jako „zjevnou hloupost“ a další dva představitelé jej shledali směšným, jak píše americký web The Intercept.

Podle webu The Intercept je Trumpovo tvrzení součástí širší strategie zveličování městské kriminality, která má ospravedlnit nasazení armády v některých amerických městech, která prezident popisuje jako zločinem prolezlá a chaotická. Hina Shamsi z Americké unie pro občanské svobody zdůraznila, že neexistuje žádná faktická mimořádná situace, která by vyžadovala nasazení federálních agentů do městských oblastí, včetně Washingtonu, D.C.

Trump kromě toho také popisuje dramatický pokles kriminality v hlavním městě, což je v rozporu s oficiálními zprávami o kriminalitě od metropolitní policie. 

Trump nasadil, nebo se pokouší nasadit vojáky v dalších velkých městech. Navzdory klesajícímu počtu trestných činů a odporu místních úředníků také pohrozil vysláním armády do dalších měst, aby potlačil údajné povstání.

Donald Trump v úterý také oznámil, že Spojené státy ve vodách u pobřeží Venezuely zasáhly malou loď, kterou obvinil z přepravy drog. Na palubě zahynulo šest lidí. Trump napsal, že „zpravodajské služby potvrdily, že loď přepravovala narkotika“. Důkazy ale nepředložil.

Podle agentury Associated Press se jedná o pátý smrtelný útok USA v Karibiku od začátku září a přichází jen několik týdnů poté, co představitelé Trumpovy administrativy prohlásili, že USA se nyní nacházejí v „ozbrojeném konfliktu s drogovými kartely“.

Někteří zákonodárci a lidskoprávní organizace však zpochybňují legálnost těchto útoků, jak píše web The Guardian. V září odborníci OSN americké útoky na malé lodě, které podle nich pašují drogy, odsoudili.

Policejní oddělení v Ocean City, které leží v americkém Marylandu, zaplavilo množství dobrovolníků, kteří byli ochotni kouřit konopí v rámci připravovaného školení zaměřeného na snahu policistů lépe rozpoznat příznaky intoxikace. Informoval o tom lokální web Fox5DC.

„Hledáme dobrovolníky… a potřebujeme vaši pomoc! Potřebujeme 12 až 14 dobrovolníků ochotných kouřit konopí pro vzdělávací účely, zatímco se policisté budou učit rozpoznávat intoxikaci… a to vše v bezpečném a kontrolovaném prostředí. Přineste si vlastní konopí. Oběd je na nás. Odvoz máme k dispozici,“ stojí na Facebooku policie Ocean City.

„Obdrželi jsme obrovské množství přihlášek účastníků a v tuto chvíli již nepřijímáme další dobrovolníky. Pokud jste se již přihlásili, ozveme se vám do konce středy. Děkujeme za váš zájem a podporu,” objevilo se na Facebooku jen o několik hodin později.

Akce, která je součástí každoroční konference Maryland Highway Safety Office o řízení pod vlivem alkoholu, se bude konat v neděli 26. října od 12:00 do 16:00. Program umožňuje policistům pozorovat v reálném čase účinky konopí. Účastníci konference mají podle prohlášení policie konzumovat konopí, které si sami přinesou. Organizátoři uvádějí, že se programu zúčastní 40 studentů policejní akademie, a dodávají, že se jedná o skvělý způsob, jak bezpečně a zodpovědně vycvičit budoucí generaci strážců zákona.

Konopí pro rekreační užití dosud legalizovalo 24 států USA a Washington, D.C. Léčebné konopí je legální v přibližně 40 státech.

Obraz, který byl namalován v roce 1919 a měří 12,7 cm x 9,8 cm nikdy na výstavu Zátiší: Věčnost nehybnosti nedorazil. Obraz patří soukromému sběrateli ve španělském hlavním městě a měl být součástí zásilky zapůjčených exponátů, která dorazila v pátek 3. října z Madridu.

Nadace uvedla, že když dodávka dorazila, její obsah byl vyložen a zkontrolován. Navzdory skutečnosti, že některá pečlivě zabalená díla nebyla správně očíslována, což znemožnilo „důkladnou kontrolu”, byla dodávka schválena a mohla bez potíží pokračovat v cestě. Následující pondělí byly kusy, které byly celý víkend pod kamerovým dohledem, vybaleny. Až tehdy došlo k nepříjemnému zjištění.

„Jakmile zaměstnanci nadace CajaGranada dokončili vybalování, byla díla přemístěna do různých částí výstavní síně,“ uvedla nadace ve svém prohlášení. „V dopoledních hodinách toho dne si kurátor výstavy a vedoucí výstav nadace všimli, že jedno dílo chybí. Jedná se o malou kvašovou malbu Pabla Picassa s názvem Zátiší s kytarou.“

Nadace uvedla, že nahlásila zmizení obrazu národní policii (Policía Nacional) a dodala: „Jsme také k dispozici vyšetřovatelům a věříme, že případ bude řádně vyřešen.“ Španělská média jako El País také informovala, že dodávka možná zastavila na noc poblíž Granady a že se v hlídání cenného nákladu zřejmě střídali dva lidé.

Picassova sláva – a obrovské částky, za které se jeho díla prodávají – již dlouho činí jeho umění terčem zlodějů po celém světě. V únoru 2007 byly z pařížského domu vnučky umělce odcizeny dva Picassovy obrazy v celkové hodnotě 50 milionů eur. O dva roky později byl z pařížského muzea věnovaného umělci odcizen Picassův skicář v hodnotě více než 8 milionů eur. V roce 1989 bylo z vily dalšího z jeho vnoučat, Mariny Picasso, na Francouzské riviéře odcizeno dvanáct Picassových obrazů v hodnotě přibližně 9 milionů liber.