„Bavit se s dětmi o vztahu s Romy je důležitější než memorovat názvy indických řek,“ říká výzkumnice

Šokující data nedávno zveřejnil server iRozhlas. Přes 20 procent lidí od 18 do 30 let tvrdí, že jsou jim Židé nesympatičtí. „První výzkum, který se věnuje antisemitismu, byl pořízen v roce 1946 a už tam byli mladí lidé v porovnání se starší generací k Židům nepřátelštější,“ říká Hoření. „Tento názor popisuje spíše distanci mladých lidí vůči světu obecně. Jejich radikální postoje často souvisí s osobními problémy žáků, kteří hledají své místo ve světě a jsou na společnost, do které mají vstoupit, naštvaní. S jejich skutečným vztahem k židovské kultuře to má společného jen málo. Může jít o způsob, jak vyjádřit své rebelství. Tuto tezi potvrzují i učitelé.“

Karina Hoření|foto: Barbora Linková

Co se týče negativního postoje k Romům, je rozšířen naprosto masivně. Víc než 60 procent lidí, kteří pracují ve školství, říká, že nemá rádo Romy. „Problém vidím v nastavení vzdělávacího procesu,“ říká Hoření. „Od roku 2004, kdy byly v Česku zavedeny rámcové vzdělávací programy, prošlo naše školství sice významnou změnou, učitelé už dnes nemají za úkol pouze předat žákům učivo, je kladen důraz také na komunikační dovednosti. Objem učiva však nebyl nijak zredukován. To znamená, že veškerý čas, který učitel věnuje třeba diskuzi o vztahu s romskou komunitou, mu automaticky chybí v probírání další látky. Mělo by být jasně deklarováno, že důležitější než umět vyjmenovat řeky v Indii je strávit dvě hodiny diskuzí o tom, jaký máme vztah s romskou komunitou v okolí naší školy.“

Může něco změnit jednorázový vzdělávací program například na téma druhé světové války a holokaustu? A pořádají se podobné programy? Poslechněte si celý rozhovor.