The Beach Bum: Jak Bukowski pozdního kapitalismu pořádal příliš protahovanou plážovou party

10. duben 2019

Poživačný Moondog byl kdysi opěvovaný básník, ale dnes je z něj profesionální povaleč a ochlasta. Po tragické smrti movité manželky ovšem penězovody vyschly a znovu se otevřou, až napíše novou knihu. Jeho dcera ho chce vidět na odvykačce, on ale vyráží na opojnou cestu za inspirací. Na tripu po floridském Key Westu potkává skvadru podivných existencí, počínaje slepým jamajským pilotem pašujícím marihuanu a konče kapitánem delfíního safari, který delfína nerozezná od žraloka.

Harmony Korine se netradičně rozhodl natočit komedii a Moondog je tak trochu jeho nepřiznané alter ego. Když mu předloni pařížské Centre Pompidou jako jednomu z nejmladších umělců vůbec uspořádalo rozsáhlou retrospektivu, která kromě filmů obsáhla básně, videa, malbu i reklamní práce, přiznal časopisu Numéro, že musel před lety vědomě usměrnit svůj excentrický životní styl, aby vůbec přežil.

Z filmu The Beach Bum

Intuitivní tvůrce bez formálního uměleckého vzdělání začínal v polovině 90. let mapováním newyorských subkultur a sociálně vyloučených skupin. V poslední pětiletce je pro něj ale hlavním inspiračním zdrojem Florida, kam proudí umělci, zločinci, dovolenkáři toužící po klidu i rozdivočelá mládež. Kontrast jejího ostrého slunce a dlouhých stínů tvoří perspektivu, z níž se vydává na průzkum temných stránek amerického snu. Se stejným zaujetím pozoruje a dokumentuje krásu i hnus, z undergroundu se ale odrazil k ohledávání popkulturních povrchů.

Miluju tě, nenávidím tě

K popkultuře si vytvořil láskyplně nenávistný vztah. Upozorňuje na její mechaničnost a pocity odcizení, které v konzumentech vyvolává, zároveň s gustem natáčí videa pro módní značku Proenza Schouler, reklamy na parfémy od Diora nebo videoklipy Rihanně. Pracuje s estetikou amatérských filmů i naleštěných hudebních videí. Udržuje si auru nezávislého experimentátora, který se suverénně pohybuje po povrchu a opájí se nejrůznějšími fetiši, aby ze záplavy statusových předmětů, zbraní, drog a bankovek snášejících se ve zpomalených záběrech na ženská těla nečekaně vyhmátl cosi živého a niterně bolestného.

Nejautentičtěji se mu to povedlo ve Spring Breakers. Čtveřice kamarádek na tahu za svobodou se  zaplete s lokálním gangsterem s tváří Jamese Franca. Ve filmu, který vypadal, jako by Sofia Coppola natočila remake Sedmikrásek, se promísily prvky heist filmu a letní road movie s prvky galerijní videoinstalace. Jeho tempo se ustálilo kdesi na úrovni bdělého snění. Korinovi se podařilo vyvolat rozjíveně posmutnělou atmosféru věčných prázdnin. Podíl na tom měl kameraman Gaspara Noého Benoit Debie. Jeho akvarelové obrazy pulzujícího světa neonů i střídmé kompozice opuštěných školních kampusů posilovaly napětí mezi blyštivým povrchem a příležitostí k existenciálnímu usebrání.

Z filmu The Beach Bum

Všechny pláže světa i ta má

Debie s Korinem sice spolupracoval i na The Beach Bum, snovou logiku Spring Breakers ale nahradilo chaotické pásmo bizarních historek, jak by se asi udály v Moondogově zhuleném mozku. To vše Korine mechanicky prokládá svými trademarky, jako je třeba podvratný casting. Feťáka, s nímž Moondog prchá z odvykačky, ztvárnila Disneyho hvězdička Zac Efron, rapper Snoop Dog se objeví v roli filozofujícího inženýra lidských duší a Jonah Hill hraje sucharského literárního agenta. Matthew McConaughey alias Moondog zase znovuobjevil, co se v mládí naučil. Opět je tu hercem úsporného slovníku a jediného zhuleného výrazu jako ve svých začátcích a jeho kariéra tím trochu začíná připomínat kreativní sinusoidu Nicholase Cage.

Korine chtěl zachytit lesk a bídu plážových povalečů bezcílně se poflakujících pod přístavními moly floridských pláží. The Beach Bum tak v něčem připomíná jeho dvacet let starý režijní debut Gummo o městečku plném ztracených existencí v čele s povedenou dvojkou mladistvých vrahů koček. Tohle figurkaření mu zůstalo, Moondog ale není dost excentrický nebo radikální, aby byl přitažlivým antihrdinou, se kterým chcete mít cokoliv společného, a eskapády Bukowského pozdního kapitalismu nejsou fascinující, šokantní ani kdovíjak vtipné. Z filmu jako by bylo cítit, že Korinův hlavní tvůrčí zájem je momentálně jinde. Jen za poslední půlrok dvakrát samostatně vystavoval v newyorských galeriích a opakovaně zdůrazňuje, že zatímco vznik každého filmu podléhá složitým rozhodovacím procesům, malba se pro něj stala prostředkem opravdu svobodného vyjádření.

Z filmu The Beach Bum

Po úspěchu Spring Breakers se psalo, jak se nezávislý experimentátor etabloval v mainstreamu. Podle Korina ale v rychlém a fragmentarizovaném světě internetu pojmy underground nebo mainstream ztratily význam a ve změti podnětů rozhoduje hlavně to, co právě upoutá pozornost. V The Beach Bum si utahuje z literárního establishmentu, který bez ohledu na obsah tyje z hypu kolem nových i staronových objevů. Moondog tak příznačně za báseň o ranní masturbaci, která stačí možná tak na Magnesii Literu, dostane rovnou Pulitzera, ergo i balík peněz, který mu manželka přislíbila v závěti. Banální storka končí triumfálním ohňostrojem a rituálním pálením peněz. Měla to být grandiózní oslava výstřednosti a bonvivánství. Vyšel z toho ale jen zbytečně protahovaný večírek, po kterém zůstala otravná kocovina, ve které se zavrtal ušní červ odrhovaček jižanského Goťáka Jimmyho Buffeta.

Poslechněte si recenzi nového filmu Harmonyho Korina The Beach Bum od Jarmily Křenkové.

autor: Jarmila Křenková
Spustit audio