Běh ovlivňuje psychiku. Zvyšuje pozornost, potlačuje stres a zlepšuje náladu

Běh

Většina běžců z vlastních zkušeností ví, že běh může zásadně ovlivnit psychiku. Touto myšlenkou se v posledních letech začala zabývat i neurověda a vznikla řada výzkumů, které objasňují, co se při běhu s naším mozkem vlastně děje.

Potvrzují subjektivní zkušenosti běžců – běh může ovlivnit to, jak se cítíme, zlepšovat pozornost a potlačovat stres. Běh ale samozřejmě není univerzálním lékem na všechny psychické problémy. Němečtí neurovědci, kteří zkoumali mozky závodníků účastnících se několikadenního 3 000 mil dlouhého závodu, objevili i možná negativa. Během tohoto extrémně dlouhého závodu se totiž běžcům výrazně snížil objem šedé hmoty, a to až o 6 %. Normální úbytek související se stárnutím je přitom pouze 0,2 % za rok. Po osmi měsících se ale mozek závodníků vrátil opět do normálu. Zatímco extrémně dlouhý běh může být kontraproduktivní, je prokázáno, že běh na kratší vzdálenosti má pozitivní účinky. Experiment americké univerzity z roku 2018 například prokázal, že půlhodinový běh zlepšuje procesy v mozku, které jsou podle vědců spojené se schopností zpracovávat informace. Podobné výsledky přinesla i studie litevské univerzity, která prokázala, že běh může zlepšovat naši schopnost soustředit se a řešit problémy. Tyto změny byly navíc patrné už po 10 minutách intervalového běhu. Podle výzkumu Davida Reichlena z univerzity v Arizoně totiž běh zvyšuje aktivitu v předních částech mozku, které jsou zodpovědné za kognitivní funkce a pracovní paměť. Snižuje naopak aktivitu tzv. default mode sítě, která je zdrojem vnitřního monologu a která nás například nutí přemýšlet nad minulostí. Činnost této sítě není vždy prospěšná a bývá spojována s klinickou depresí. Běh tak vlastně může být chápán i jako druh pohybové meditace a potvrzují to i výzkumy mozku. Stejně jako meditace může i běh pomáhat se zvládáním stresu a depresí.

Spustit audio
  • Finští vědci neutralizovali kraví říhání, planetě tak uleví od metanu

    17. červenec 2019
    03617157.jpeg

    Finští vědci pozorně sledovali tisíc finských, švédských, britských a italských krav a přišli s nápadem, jak snížit jejich produkci metanu. Ten se nachází v kravím říhání a neustále se uvolňuje během toho, jak přežvykují. Podle Organizace pro výživu a zemědělství, která spadá pod OSN, zodpovídá metan, který se uvolní při živočišné výrobě, za přibližně 14,5 % světových emisí skleníkových plynů.

    Společná mezinárodní studie s názvem RuminOmics teď ale došla k závěru, že metabolismus krav je možné ovlivnit. Do jejich žaludků chtějí vědci implantovat mikroby, které nejenže regulují produkci metanu, přispívají dokonce taky k větší produkci mléka. Jak upozornila finská veřejnoprávní stanice Yleisradio Oy, vědci při studii použili dvě plemena skotu, pravidlo s mikroby ale bude platit na všechen dobytek i na jiné druhy přežvýkavců, jako jsou kozy a ovce.

  • Severoamerické město Innisfil nahradilo veřejnou dopravu aplikací Uber

    17. červenec 2019
    Taxikáři po vládě žádají razantní kroky vůči Uberu a Taxify.

    Innisfil se čtyřiceti tisíci obyvateli, širokými ulicemi a domy postavenými na rozlehlých pozemcích by se dal označit za typické menší severoamerické městečko, kde efektivní veřejná doprava představuje velkou výzvu.

    Místní radní nejdřív plánovali zavést pro obyvatele autobusovou dopravu. Zřízení tří linek, které by místní přibližovaly k místům, jako jsou obchody, radnice nebo knihovna, by stálo milion dolarů. „Takže jsme se snažili přemýšlet o tom trochu kreativně. Nabízelo se propojit řidiče ve městě s těmi, kdo potřebují svézt. A přesně tohle Uber už dělal, takže jsme si řekli, že to dává smysl,“ řekl deníku Guardian Paul Pentikainen, který je v Innisfilu zodpovědný za plánování dopravy. Město v roce 2017 spustilo ambiciózní experiment – odpovědnost za veřejnou dopravu přebrala pod hlavičkou Innisfil Transit aplikace sdílených jízd Uber. Ta spojuje nejfrekventovanější místa ve městě. Místní za jednu jízdu zaplatí průměrně 5 dolarů, přičemž radnice dotuje zbytek. To vadí odpůrcům nápadu – kritizují město za to, že v podstatě dotuje taxislužbu a že kromě ekonomické neudržitelnosti používání Uberu zbytečně zatěžuje životní prostředí. Představitelé Innisfilu jsou ale se službou spokojení a jejich voliči zřejmě taky. Přes aplikaci se za rok 2018 odehrálo skoro 86 tisíc cest po městě a k dispozici je momentálně 2 203 řidičů.

  • Mladí Severoameričané kempují víc než kdy dřív, chtějí být blíž přírodě

    17. červenec 2019
    Kempování - grilování - stanování

    Kempování a pobyt v přírodě se v Severní Americe vrací na čestná místa žebříčku trávení volného času, zřejmě to prý i souvisí s návratem lidstva k přírodě.

    Podle čerstvé severoamerické zprávy o kempování, která v letech 2014–2019 v této oblasti mapovala zvyky a preference Severoameričanů, se za táborníky označilo víc mladých lidí než kdy dřív. Počet těch, kteří tráví volno kempováním aspoň třikrát ročně, se za posledních pět let zvýšil o 72 % a do kanadských a amerických kempů přibylo úctyhodných sedm milionů rodin s dětmi do 18 let. Jak píše server Inhabitat, autoři zprávy taky spočítali, že turistice a kempování přidávají nejvíc na popularitě právě mladí, kteří ho propagují mezi vrstevníky. A kromě mladých přibývají v kempech i lidé jiné barvy kůže, kterých je teď podle statistiky poprvé víc než bílých. Táboří se nejčastěji ve stanech, roste i počet chatařů, uživatelů karavanů nebo těch, které láká glamping. Studie navíc ukázala, že mladé, kteří nově do kempů vyrážejí, láká být „blíž přírodě“, což podle autorů svědčí o tom, že si lidé zdravé zeleně prostě váží víc než dřív. Mileniálové uvádějí, že dalším důvodem, který u nich probudil chuť vyrazit pod stan, bylo narození jejich dětí nebo to, že na sociálních sítích viděli, jak táboří jejich známí.

  • Malé černé už zvládne navrhnout i počítač, umělá inteligence zasahuje i do kreativních profesí

    16. červenec 2019
    Malé černé už zvládne navrhnout i počítač

    Kromě montážních dělnických profesí budou mechanizací a automatizací v budoucnu možná nahrazeny i kreativní profese. Bát by se měli především módní návrháři, na světě je totiž první kolekce vytvořená umělou inteligencí.

    Jmenuje se Glitch a její součástí je i taková klasika, jakou jsou „malé černé“ šaty. Jedná se o výsledek algoritmu navrženého dvojicí nyní již bývalých studentek Massachusettského technologického institutu Pinar Yanardag a Emily Salvador. Ty se potkaly na kurzu, v rámci kterého měli studenti umělou inteligenci využít v kreativní tvorbě – k produkci umění, bižuterie, parfémů nebo třeba právě módy. Polovina výnosů z prodeje „malých černých“ z této kolekce putuje sociálnímu podniku AnitaB.org, který podporuje ženy při vstupu do oblastí, jakými jsou věda, technologie, inženýrství a matematika. Dle nedávného výzkumu yaleských a oxfordských odborníků umělá inteligence brzy promění většinu oblastí lidského života, konkrétně výzkumníci zmiňují dopravu, zdravotnictví, vojenství nebo finance. Z výsledků dotazníkového šetření mezi výzkumníky v dané oblasti autoři studie odvozují 50% pravděpodobnost, že umělá inteligence v roce 2062 překoná lidské schopnosti ve všech oblastech jejich činnosti. Stejnou pravděpodobnost přisuzují i tomu, že do 120 let už budou všechny práce automatizované. Jak optimisticky odborníci na zavedení automatizace nahlíží, ale vysoce závisí na tom, odkud jsou – asijští jsou o poznání optimističtější než ti severoameričtí. Bližší pohled na to, jak by zavedení podobných technologií mohlo ovlivnit trh práce, nabízí zpráva Světového ekonomického fóra.

  • Kdo loni zachránil památku, může vyhrát cenu. Vítěze vybere veřejnost v soutěži Památky děkují

    16. červenec 2019
    Vodárenská věž v Praze na Letné

    Až do 16. září mohou ode dneška nadšenci do historických staveb hlasovat o vítězi ocenění Památky děkují. To je součástí každoroční soutěže o Cenu Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost).

    Odborná porota určuje vítěze každé ze čtyř kategorií, kterými jsou Obnova památky, restaurování, Objev, nález roku, Prezentace hodnot a Záchrana památky. Veřejnost vybírá pouze jednoho favorita napříč všemi kategoriemi. Z 24 nominovaných objektů mohou lidé volit na webu NPÚ. Každého z navržených kandidátů charakterizuje text doplněný fotografiemi. „Cenu Patrimonium pro futuro vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili,“ vysvětluje smysl celého dění mluvčí ústavu Jana Hartmanová. Vítěz ceny veřejnosti Památky děkují bude spolu s vítězi Patrimonium pro futuro vyhlášen na slavnostním předávání cen 2. října na zámku Lemberk na Liberecku. Loni ocenění veřejnosti získal Pavel David za záchranu renesanční tvrze Kobylků z Kobylího v Podolí.

  • Nevíte, kterým zprávám věřit? Poradí vám žebříček Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

    16. červenec 2019
    internet - sociální sítě - mobil

    Nadační fond nezávislé žurnalistiky v minulých dnech spustil nový web zaměřený na posouzení důvěryhodnosti českých zpravodajských serverů. Jeho cílem je usnadnit čtenářům orientaci v tom, co se vyplatí číst a hlavně čemu je radno důvěřovat.

    Projekt, který vznikl ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity a s programem Studia nových médií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, hodnotil transparentnost média, způsob, jakým nakládá se zdroji, a zda se sdělením pracuje „profesionálně“. Pod transparentností se skrývá především to, zda je jasné, kdo je autorem textu, a zda jsou na webu informace o členech redakce včetně kontaktů a údaje o jeho provozovateli. Dobrá práce se zdroji spočívá v tom, že server umožní čtenářům základní kontrolu původu zpráv, tedy že uvede zdroj, ze kterého čerpal. Zároveň by médium mělo ideálně fakta ověřovat z více zdrojů. A nakonec, profesionální prací se sdělením autoři projektu míní to, že součástí zveřejněného obsahu není úmyslná manipulace, tedy že se autoři vyvarují používání zavádějících fotografií či titulků a důsledně oddělují zpravodajské rubriky od těch názorových. Za transparentní médium lze dle výsledků analýzy označit například zpravodajský web Deníků, jako příklad dobré práce se zdroji zase může posloužit článek Deníku N o zvažovaném zdanění hazardních her. Podrobnosti o metodologii a hodnotících kritériích jsou na webu projektu.

  • V Číně jsou lidé nuceni třídit odpad způsobem, který někteří odborníci nazývají ekodiktátorstvím

    16. červenec 2019
    Šanghaj

    „Kam s tímto odpadem?“ tato otázka leží poslední dva týdny v hlavách obyvatel Šanghaje. Zavedení povinného třídění odpadu v tomto městě se stalo prvním krokem k naplnění čínského cíle zvýšit podíl recyklovaného odpadu. Ten v současnosti činí 20 % a je jedním z nejnižších v oblasti.

    Do roku 2020 by země ráda zvýšila podíl v necelé padesátce tamějších měst na 35 % a o 5 let později plánuje zavést celostátní třídicí systém. Podle Geoffreyho Chun-fung Chena, vyučujícího v oddělení čínských studií na Xi’an Jiaotong-Liverpool University v čínském Su-čou, se jedná o další z příkladů čínského autoritativního přístupu k ochraně životního prostředí. „Opatření nekopírují zvyšující se zájem obyvatel o prostředí, jedná se spíš o určitou formu ekologického diktátorství,“ vysvětlil Chen. „Nemůžu však popřít, že je tento přístup do jisté míry efektivní,“ přiznal. Celý systém třídění stojí pouze na hrozbě sankcí – jedinec může dostat pokutu v přepočtu asi 660 korun, firma za porušení může zaplatit v přepočtu mezi 160 tisíci a milionem a půl. Hrozí také snížení čínského sociálního kreditu. Kvůli strachu z trestu a nejasnostem ohledně toho, kam který odpad patří, se objevují známky nespokojenosti s novým systémem – někteří se pokouší odpad odvážet za město, jiní se pouští do potyček s dobrovolníky, kteří na jeho zavádění dohlížejí. Orientaci v kategoriích si ale Číňani usnadňují s využitím lidové moudrosti – pokud by odpad sežralo prase, patří do mokrého odpadu, pokud by ho prase nesežralo, patří do suchého, pokud by po jeho sežrání prase umřelo, jde o nebezpečný odpad, a pokud by šel odpad prodat a z výtěžku by se dalo pořídit nové prase, jedná se o recyklovatelný odpad. „Stačí se prostě zamyslet nad tím, jak by se cítilo prase,“ trefně shrnul jeden z uživatelů čínské sociální sítě Weibo. Další podrobnosti nabízí časopis Guardian.

  • Čtyři australské děti ukradly auto, sbalily pruty a utekly z domova. Našli je 900 kilometrů daleko

    15. červenec 2019
    teenagers - auto

    Čtyři děti z australského Queenslandu ukradly auto, sbalily rybářské náčiní a vyrazily na dobrodružnou cestu. Jedno z nich nechalo doma dopis na rozloučenou. Policie je našla 900 kilometrů od domova. 

    Školáci ve věku 10 až 14 let vyrazili na cestu v autě, které patřilo otci jednoho z nich. Z města Rockhampton, ve kterém žili, odjeli nejspíš v noci ze soboty na neděli. Po cestě podle všeho plánovali rybařit, aby ušetřili peníze za jídlo. Urazili ale pouze 140 kilometrů, než jim došlo palivo. Na čerpací stanici ve městě Banana proto doplnili nádrž a bez placení ujeli. Ve skupině byl jeden 14letý a dva 13letí chlapci. Nejmladší byla 10letá dívka. Když je zastavila policie, zamkli dveře a odmítali z auta vystoupit. Policista proto obuškem rozbil okno.

    Očekává se, že děti budou obviněny až poté, co je policie vyslechne. Může tak ale učinit až v přítomnosti jejich rodičů. Důvod jejich útěku tak zatím není známý. Podobným příběhem chlapce, který se svým kamarádem ujel z domova autem, se před pár lety nechal inspirovat slovinsko-český režisér Olmo Omerzu a na základě novinové zprávy vymyslel celovečerní film. V kinech byl uveden pod názvem Všechno bude a letos na jaře vyhrál Českého lva.

  • Francie zavede daň na mezinárodní lety, letenky ze země budou dražší

    15. červenec 2019
    Francouzské aerolinie

    Francouzská vláda oznámila, že od roku 2020 zavede daň na všechny mezinárodní lety. Daň by měla každoročně generovat příjmy ve výši 200 milionů amerických dolarů (tedy asi 4,5 miliardy korun), které chce vláda investovat do čistších dopravních technologií a infrastruktury.

    V závislosti na ceně letu by mohla daň činit v přepočtu 40 až 450 korun na letenku. Ekologická daň se nebude vztahovat na vnitrostátní lety ani na lety přilétající do Francie. Z daňové povinnosti budou vyloučeny také lety do zámořských teritorií, jež jsou stále pod francouzskou vládou.

    Mluvčí Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) Anthony Concil vyjádřil nesouhlas s daní a zpochybnil její efektivnost. „Daně nebudou mít za následek nic, co by leteckému průmyslu pomohlo v jeho úsilí o udržitelnost.“ Národní vlády by podle něj měly naopak leteckým společnostem pomoct s investicemi do čistších paliv a pokročilejších technologií. Environmentální aktivisté jsou ale s rozhodnutím spokojení a považují ho za krok správným směrem.

    Podobné ekologické daně fungují již například v Německu, Itálii nebo Velká Británii. Dlouhodobou daňovou úlevu na letecké pohonné hmoty se v současnosti snaží zvrátit i další evropské státy.

    Podívejte se taky na Jak omezit emise z letecké dopravy? Řešením mohou být dražší letenky i podpora železniční dopravy.