Běh ovlivňuje psychiku. Zvyšuje pozornost, potlačuje stres a zlepšuje náladu

Stovky tisíc lidí umírají na běžné – dříve léčitelné – infekce, protože jsou bakterie odolné vůči léčbě. Na analýzu na svém webu upozornil deník The Guardian. Antimikrobiální rezistence (AMR) si podle odhadů v roce 2019 vyžádala nejméně 1,2 miliony životů. Pokud bychom započítali i případy, kde rezistence hrála nějakou roli, dostali bychom se na téměř 5 milionů úmrtí.

„Nová data odhalují celosvětový dopad AMR a jsou jasným signálem, že je potřeba situaci řešit,“ říká spoluautor studie Chris Murray z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví z Washingtonské univerzity. Analýza zkoumala více než 470 milionů záznamů z literatury, nemocničních systémů a celé řady dalších institucí ve 204 zemích. Vědci tak mohli stanovit odhady i pro státy, ze kterých dřív nebyla žádná data dostupná.

Studie pak zmiňuje srovnání s AIDS a malárií, které v roce 2019 způsobily zhruba 860 tisíc úmrtí. Antimikrobiální rezistence pak ohrožuje všechny věkové skupiny, nejvíc ale děti do pěti let, které tvoří asi pětinu z celkového počtu úmrtí.

Autoři analýzy taky upozorňují, že by mělo dojít k rychlé změně v nastavení zdravotnických systémů – mělo by se více kontrolovat používání současných antibiotik a financovat vývoj nových léků a léčebných postupů. Nejvíc úmrtí způsobuje AMR v subsaharské Africe a jižní Asii, naopak nejméně v západní Evropě.

V celé provincii platí přísná pravidla proti šíření koronaviru. Všechny restaurace tak po svých zákaznících musí požadovat potvrzení o ukončeném očkování nebo negativní PCR test. Místní hygiena ale dostala několik stížností na to, že personál v restauraci The Granary Kitchen ve městě Red Deer chce vidět fotografie psů a občanský průkaz.

Na místo proto v různý čas poslala své dva zaměstnance a oba se mohli po ukázání fotky psího mazlíčka najíst. Restaurace událost potvrdila na Facebooku s tím, že šlo o pochybení personálu, který projde školením o aktuálních protiepidemických opatřeních. Restaurace navíc musela hygieně předložit podrobný plán o dodržování všech pravidel.

Provincie Alberta má podle serveru Vice ve srovnání s ostatními druhou nejnižší míru proočkovanosti proti covidu-19 v Kanadě. Alespoň jednu dávku vakcíny má k dnešnímu dni asi 78 procent obyvatel Alberty, zatímco v celé Kanadě je to zhruba 83 procent.

Archeologové zkoumají vývoj osídlení v době bronzové a železné v údolí Qumayrah na severu Ománu. Projekt vedou profesor Piotr Bieliński z polského Centra středomořské archeologie na Varšavské univerzitě a Sultan al-Bakri z ománského ministerstva památek a cestovního ruchu.

Deskovou hru našli vědci na konci loňského roku v osadě z doby bronzové, která se datuje zhruba do období 2600–2000 př. n. l., a podle serveru Nerdist šlo jednoznačně o nejpřekvapivější nález. „Je velmi vzácná, několik podobných her máme z Indie nebo Mezopotámie, tahle je ale jedna z nejstarších,“ vysvětluje Bieliński. Kromě deskovky našli archeologové taky několik věží a důkazy o obchodu s mědí, který byl v Ománu velmi rozšířený.

Objevená stolní hra ale není tou nejstarší na světě – prvenství patří deskovce s názvem Královská hra z Uru, která je stará zhruba 4 500 let. Pochází ze starověké Mezopotámie, hrací desky ale byly nalezeny na Krétě nebo Srí Lance.

Ale vraťme se zpět do současnosti – jaké byly nejzajímavější hry loňského roku? Připomeňte si je v reportáži Jardy Petříka, který zmapoval i to nejlepší, co se ve světě deskovek událo během uplynulé dekády.

Organizace Universities UK, která školy ve Spojeném království sdružuje, navrhuje hodnotit například spokojenost studentů, míru nezaměstnanosti po ukončení studia nebo přínos oboru pro kulturu. Zohlednit by se taky měly příjmy absolventů.

Vláda sice zatím oficiálně neoznámila, kterých oborů se zrušení studentských půjček bude týkat, pravděpodobně ale půjde o ty umělecké. Jejich studenti totiž mají menší šanci splatit půjčku v plné výši. Daňové poplatníky pak stojí až 35 000 liber, tedy zhruba o 30 % více než studenti technických oborů. Vyplývá to z výzkumu Institutu pro fiskální studia. Nejnákladnější jsou obory jako hudba, divadlo, výtvarné umění nebo studium designu.

Studentka produkce na londýnské College of Fashion – devatenáctiletá Aamani – ale upozorňuje, že umění je subjektivní a každý ho vnímá odlišně: „Kdo rozhodne o tom, které obory jsou špatné? To, že někdo označí práci a zájmy ostatních lidí za nekvalitní, je nespravedlivé.“

Souhlasí s ní i Isaac Roach, který nedávno dokončil studium na Leeds College of Music. „Fráze ‚mickeymousovské tituly' je zatraceně urážlivá a svědčí o útoku vlády na umělecké obory. Významnou součástí britské ekonomiky je přitom hudební průmysl,“ doplňuje Isaac s tím, že v roce 2020 byl britský hudební průmysl oceněn na 3,1 miliardy korun. Podle něj se zrušením půjček pro umělecké obory příliš nezmění. Problém zadlužených studentů je totiž dlouhodobý, a navíc podle něj taky klesá kvalita vzdělání na britských univerzitách.

Server Dazed Digital pak připomíná případ studentky, která v roce 2013 na Univerzitě Anglia Ruskin absolvovala obor Mezinárodní obchod. Vzdělání ale nebylo tak kvalitní, jak škola avizovala. Studentka proto univerzitu zažalovala za klamavou reklamu.

Zrušení studentských půjček by ale nebyl první krok britské vlády proti uměleckým oborům – loni v červenci se kabinet rozhodl snížit jejich financování o polovinu, v říjnu pak navrhl omezit počet míst na uměleckých univerzitách.

Ředitelé kulturních institucí tak reagují na kroky nizozemské vlády – podle současných pravidel totiž můžou být otevřená kadeřnictví, nehtové salony nebo posilovny. Divadla, kina nebo muzea ale musejí zůstat zavřená – jak upozorňuje server Vice.

Nizozemsko je v přísné karanténě od poloviny prosince. Země minulý týden částečně opatření uvolnila a otevřít opět mohly tělocvičny či kadeřnictví. Zástupci kultury to ale považují za nerovné zacházení - amsterdamský Královský orchestr Concertgebuow proto na svou zkoušku pozval 50 lidí, kteří se mohli nechat ostříhat třeba za doprovodu symfonie od amerického skladatele Charlese Ivese.

„Nerozumíme tomu. Za poslední dva roky jsme ukázali, že navštívit koncert nebo muzeum je velmi bezpečné,“ řekl Simon Reinink, ředitel koncertní síně Královského orchestru Concertgebouw v Amsterdamu. V nedalekém Van Goghově muzeu pak otevřeli improvizované nehtové studio.

„Návštěva muzea je bezpečná a stejně důležitá jako návštěva nehtového salonu. Doufám, že tímto protestem upozorníme na nekonzistentní vládní politiku,“ uvedla ředitelka muzea Emilie Gordenkerová pro BBC. Zároveň upozornila, že účastníci akce museli dodržovat protikoronavirová opatření, prokázat se covidovým certifikátem, dodržovat fyzické rozestupy a mít zakrytá ústa a nos.

Akce je součástí kampaně Kapsalon Theater – iniciativy nizozemské zpěvačky Sanne Wallis de Vries a komika Diederika Ebbingeho, během které divadla nebo muzea otevírají své prostory a zájemci se v nich můžou nechat ostříhat nebo si třeba zajít na lekci zumby.

Guillermo Del Toro vždy mluvil o Hollywoodu jako o „zemi pomalého ne“. O místě, kde by mohl režisér zemřít při čekání na to, až jeho projekt dostane zelenou. V rozhovoru pro The Guardian, který poskytl přes Zoom z domova v Los Angeles, říká, že „přirozeným stavem filmu je být nenatočen“. „Mám asi 20 scénářů, které nabízím a nikdo je nechce dělat. To je ale v pořádku, takový je tento byznys. Pokud se něco podaří udělat, je to zázrak,“ vysvětluje.

Přesto je sedmapadesátiletý Del Toro považován za jednoho z předních tvůrců fantasy filmů tohoto století, vynalézavějšího než současný Tim Burton a zároveň méně trikově bombastický než Peter Jackson, s nímž napsal trilogii Hobit. Od strašidelné pohádky pro dospělé Faunův labyrint a komiksové adaptace Hellboye až po milostný fantasy příběh krásky a obojživelníka Tvář vody, za který získal čtyři Oscary, je mistrem hororových fantasmagorií.

Už tento měsíc se k divákům dostane Ulička přízraků, děsivý noir thriller, který jako první z jeho filmů neobsahuje prvky fantasy. „Pokaždé, když točím film, říkám si, že nejhorší příšera je člověk,“ usmívá se. „Rozhodl jsem se v tom pokračovat, ale bez záchranné sítě rozmarných hříček a fantazijních úletů.“

„Naše schopnost být k sobě brutální je nekonečná, neopodstatněná a bezdůvodná. Přichází přirozeně. Myslím, že jsme paradoxní bytosti: jsme zároveň tím nejlepším i nejhorším, co se této planetě mohlo stát. Jsme schopni dokonale nádherných láskyplných činů i těch naprosto brutálních.“

V této souvislosti opět vzpomíná na dětství. „Když jsem byl mladý, viděl jsem opravdové mrtvoly. Lidi, které někdo zastřelil nebo měli nehodu. To mi dalo uvědomění, jak moc může být život plný nebezpečí. Vyrůstání v Mexiku není růžové. Pro mě jako Mexičana se tak v jednom konceptu spojuje pojem života se smrtí jako blížícím se osudem.“ Celý rozhovor najdete tady.

Jak uvádí Rolling Stone, rappeři přidali svá jména pod dopis, který vyzývá zákonodárce, aby schválili senátní návrh zákona S7527. Poprvé byl představen v listopadu a začátkem tohoto týdne prošel senátním zákonodárným výborem. Podpisy přidali také třeba Fat Joe, Kelly Rowland a Killer Mike.

Návrh zákona by omezil předkládání hudby nebo jiného „kreativního vyjádření“ obžalovaného v trestním řízení porotě. Vyžaduje, aby žalobci poskytli „jasné a přesvědčivé důkazy“, že je vyjádření „doslovné, nikoli obrazné nebo smyšlené“.

„Pro Jay-Zeho i všechny ostatní umělce, kteří se spojili, aby se pokusili o změnu, je to zásadní problém. Snahy o ni trvají už dlouhou dobu,“ řekl Rolling Stonu Jay-Zeho právník Alex Spiro. Spiro je spoluautorem dopisu, který podepsali Jay a další, včetně Erika Nielsona, profesora na University of Richmond, jenž v roce 2019 napsal knihu Rap on Trial, která se zabývá „alarmujícím množstvím případů použití rapových textů jako důkazů k usvědčení barevných mladých mužů v trestních řízeních“.

Rolling Stone také připomíná, že zesnulý raper Drakeo the Ruler skončil ve vězení poté, co žalobci jako důkaz použili text v jeho písni Flex Freestyle z roku 2016. Drakeo, vlastním jménem Darrell Caldwell, strávil za mřížemi tři roky za vraždu muže u místa konání večírku v Carsonu v Kalifornii.

Vyšetřovatelé v případu tvrdili, že i když Caldwell nevystřelil, incident vzešel ze sporu mezi ním a raperem RJem. Během procesu se žalobci odvolávali na text Flex Freestyle a použili ho jako důkaz o tom, že se Drakeo a jeho ozbrojení spolupracovníci vydali na večírek a RJ byl jejich jasným cílem.

Slovo magikkun se skládá z anglického „mask“ a korejského slova „sagikkun", které znamená podvodník. Označují se jím právě ti, kteří se na seznamkách prezentují pouze skrze fotografie s rouškami a respirátory a více svoji tvář nepoodhalí. Takovým „naletěla“ i devětadvacetiletá žena, která se setkala již s několika nápadníky, kteří pak v reálu po sundání ochrany dýchacích cest vypadali úplně jinak. Na seznamovacích aplikacích tak u těch, kteří jiné fotografie než se zakrytým obličejem nemají, automaticky „svajpuje“ doleva.

Podobné stížnosti zaznamenávají už i provozovatelé seznamovacích aplikací, a snaží se proto tyto snímky eliminovat. „Registrujeme mnoho profilů s fotkami v rouškách, takže dbáme na to, aby na jeden profil byla povolena pouze jedna taková fotografie,“ uvedl generální ředitel jedné ze seznamovacích aplikací.

Podobný přístup zaujímají i ostatní seznamky. „Na mnoha selfie pořízených venku nebo snímcích celého těla mají lidé masku na obličeji. Pokud mají i jiné fotografie, na kterých jsou jasně vidět rysy jejich obličeje, jsme v tomto ohledu flexibilní,“ uvedl ředitel další z nich.

Proč se lidé s rouškami úmyslně fotí? Podle profesora psychologie na univerzitě v Soulu Kwaka Geum-jooa jejich nošení může lidem poskytovat určitou psychologickou útěchu tím, že zakrývá jejich nedostatky. Jak si všímá server The Korea Herald, tomuto jevu se věnovali i vědci z Cardiffské univerzity. Podle jejich výsledků může nošení modrých lékařských masek zvýšit atraktivitu obličeje.

Tendence skrývat se před ostatními i v online prostředí s sebou však může přinést další negativní jev, a to psychologický odstup. „S tím, jak se věci přesouvají na internet, a ještě v kombinaci s nošením roušek a společenským distancováním se od sebe psychicky vzdalujeme a přestáváme si důvěřovat,“ varuje profesor Kwak.