Běh ovlivňuje psychiku. Zvyšuje pozornost, potlačuje stres a zlepšuje náladu

Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE) doporučuje aplikaci Sleepio jako účinnou alternativu, která také šetří peníze britské Národní zdravotní služby (NHS) a snižuje předepisování léků, které mohou být návykové. Analýza testovacího programu podle Guardianu zjistila, že náklady na zdravotní péči jsou při používání Sleepia nižší, většinou díky menšímu počtu návštěv u praktických lékařů, a tím i předepsaných prášků na spaní.

Aplikace využívá algoritmus umělé inteligence, která lidem nabídne právě pro jejich potřeby přizpůsobenou digitální kognitivně behaviorální terapii nespavosti (CBT-I). Novinku by v Anglii mohlo využít až 800 tisíc lidí.

„Doposud byly lidem s nespavostí nabízeny prášky na spaní a poučení o spánkové hygieně. Doporučení naší komise ohledně Sleepia poskytuje praktickým lékařům a jejich pacientům novou možnost léčby,“ říká Jeanette Kusel, úřadující ředitelka pro MedTech a digitalizaci v NICE. „Naše přísná, transparentní a na důkazech založená analýza zjistila, že Sleepio šetří náklady NHS ve srovnání s běžnou léčbou v rámci primární péče. Sníží také počet lidí s nespavostí, kteří jsou odkázaní na léky vytvářející závislost, jako jsou Zolpidem a Zopiklon. Je dobrým příkladem toho, jak digitální zdravotnická technologie může pomoci NHS,“ vysvětluje odbornice.

Aplikace nabízí svépomocný digitální program zahrnující spánkový test, týdenní interaktivní CBT-I sezení a vedení deníku o spánkových vzorcích. Jednotlivé části terapie se zaměřují na identifikaci myšlenek, pocitů a chování, které přispívají k nespavosti. Kognitivní intervence mají za cíl zlepšit způsob, jakým pacient přemýšlí o spánku, a behaviorální intervence zase podporují zdravý spánkový režim. Program je navržený tak, aby ho uživatel dokončil za šest týdnů, ale přístup k němu bude mít po dobu dvanácti měsíců od registrace.

Poslechněte si také No jo, ale co dělat, chce se mi spát. Odpolední šlofík zlepšuje soustředění i paměť.

Výzkum, o němž píše The Guardian, zjistil, že přibývá šedesátiletých a starších uživatelů s miliony sledujících, kteří prostřednictvím platformy prezentují, kolik mají energie a jak moc jsou vitální. Mění tak obecná mínění o tom, jak by se měli starší lidé chovat na sociálních sítích i mimo ně.

„Tito starší TikTokeři se stali úspěšnými tvůrci obsahu navzdory silnému protikulturnímu fenoménu. Bojují proti stereotypům spojeným se stářím tím, že přijímají, nebo dokonce oslavují svůj věk,“ říká doktor Reuben Ng, autor článku Not Too Old for TikTok: How Older Adults are Reframing Ageing a odborný asistent na Yale University.

„Je zajímavé, že většina starších TikTokerů jsou ženy, které zuřivě odolávají běžným představám o starších ženách jako o pasivních, mírných a slabých. Místo toho se prezentují jako divoké a mají řádně prořízlá ústa,“ pokračuje Ng. „Existuje značné množství důkazů, že mezi mladými na sociálních sítích převládají ageistické stereotypy. Tyto předsudky dosáhly historického maxima během pandemie, během níž byl smrtelný virus označen jako ‚boomer remover‘ neboli ‚odstraňovač boomerů‘,“ dodává.

„Vzhledem k síle předsudků vůči stárnutí je účast starších dospělých na sociálních sítích zásadní pro zajištění toho, aby takové ageistické myšlenky nezůstaly bez odezvy,“ myslí si Ng, jehož práce bude publikována v časopise Gerontologist. Právě díky svému obrovskému dosahu mají starší uživatelé TikToku potenciál tyto nálady nabourat.

Ng se zabýval 1 382 videy zveřejněnými uživateli TikToku od šedesáti let výše, kteří mají mezi 100 tisíci a 5 miliony 300 tisíci sledujících. Celkově jejich videa týkající se výslovně věku mají přes 3,5 miliardy zhlédnutí. 71 % videí bylo zaměřených na popírání věkových stereotypů. Opakujícím se motivem byl výraz „glamma“, kombinující výrazy „glam“ a „grandma“, tedy okouzlující a babička. Jedno z pěti analyzovaných videí zdůrazňovalo zranitelnost související s věkem a jedno z 10 poukazovalo na ageismus jak mezi mladšími lidmi, tak mezi současníky TikTokerů.

Přečtete si taky Babča, co má drip. Flexybabka na TikToku zahnala smutek. Nejen sobě.

„Zapojení široké veřejnosti je pro studium invazních nepůvodních druhů velmi důležité. Čím dříve je nějaký nový druh odhalen, tím snáze se dá situace řešit. V Česku patří mezi invazní druhy například bolševník velkolepý, slunéčko východní či mýval severní,“ uvádí k už zaznamenaným druhům Pavel Pipek z Botanického ústavu Akademie věd České republiky.

V České republice jsou hlavními organizátory akce vědci z Botanického ústavu AV a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Dobrovolníci si mohou do telefonu nainstalovat aplikaci iNaturalist, s jejíž pomocí určí některý z dvaceti invazních druhů. Jejich zaznamenané pozorování se pak objeví v projektu aplikace i na společné evropské mapě. Získaná data se promítnou do Nálezové databáze ochrany a poslouží vědcům i ochráncům přírody. Pro některé druhy je pak možné vkládat údaje i do dalších speciálních aplikací.

Jak připomíná server Ekolist, v České republice od začátku letošního roku platí nová právní úprava, jejímž cílem je omezení invazních nepůvodních druhů ohrožujících biodiverzitu a ekosystém. Novela vytváří také rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení těchto druhů.V Evropské unii je více než 12 tisíc nepůvodních druhů rostlin a živočichů, 10 až 15 procent z nich se považuje za invazní. V České republice je evidováno přes 2 tisíce nepůvodních druhů s podílem invazních také do 15 procent.

Poslechněte si také Papoušci ve Španělsku, klokani v Anglii, nutrie v Česku. Invazní druhy jsou čím dál větší problém.

Připravené jsou ukázky módy, bydlení, stravování, možností trávení volného času, ale také komunistické propagandy a fungování undergroundu. Expozice je koncipovaná jako dlouhodobá výstava.

„Několik let jsme navštěvovali aukce a kontaktovali různé spolky, zároveň jsme v roce 2018 vypsali sbírku na designové předměty ze 70. a 80. let v Československu. Sešlo se nám dvanáct tisíc exponátů,“ říká Robert Vůjtek, předseda spolku Art Salon S, který stojí za přípravou projektu. „Těší mě, že díky takové podpoře a nadšení můžeme tuto dobu připomenout Husákovým dětem a jejich rodičům a také ji v co nejautentičtější podobě ukázat mladým lidem,“ dodává.

Expozice je rozdělená do patnácti tematických okruhů. Hlavní část zve na návštěvu panelákových bytů. V replikách domácností je k vidění typické umakartové jádro nebo v mnoha tehdejších rodinách podobný dobový nábytek. V dětském pokoji jsou mončičáci, céčka nebo stavebnice Merkur. Idoly, jejichž plakáty visely v mnohých pokojíčcích, připomíná sbírka kostýmů tehdy populárních zpěváků.

Vystavená je i dobová elektronika nebo doprava, nechybí například originální turnikety z metra ze 70. let. Přehlídka pracovních plášťů, montérek nebo zástěr připomíná každodenní životní styl v Československu. Můžeme si sednout do dobové kanceláře a vyzkoušet, jak se psalo na psacích strojích Consul.

„V expozici designového nábytku najdete nábytek od standardizovaných uniformních předmětů až po unikátní designové kousky z výrobních družstev,“ láká do muzea Vůjtek.

Z expozice Retro muzea Praha|foto:Ondřej Deml, ČTK

V jedenáctisekundovém klipu, který už byl ze sítě stažen, ve zpomaleném záběru dramaticky kráčí dolů zalesněným kopcem zahaleným plameny a v pozadí hraje populární popová píseň, která zmiňuje „zapálení ohně“. Popisek zveřejněný u videa natočeného v národním parku Margalla Hills říká: „Kdekoli jsem já, vzplane oheň.“

Kopce, kde video vzniklo, jsou rozšířením himálajského pohoří a přirozeným prostředím mnoha ohrožených rostlin a živočichů. Jsou domovem 600 druhů rostlin, 250 druhů ptáků, 38 savců a 13 druhů plazů. Asghar popřela, že by oheň založila. V oficiálním prohlášení také píše, že „natáčení nezpůsobilo žádné škody“.

Na videu natočeném krátce po jejím prvním kontroverzním příspěvku, které sdílel místní novinář VICE World News, je TikTokerka zachycena, jak stojí před ohněm vedle muže, jenž tvrdí, že zapálil les, aby ho „vyčistil od hadů“.

Asghar není jediným pákistánským TikTokerem obviněným ze založení lesního požáru s cílem získat zhlédnutí. Jak píše magazín Vice, úředníci uvádějí, že jde v zemi, která trpí rekordní vlnou veder, o nastupující trend.

Začátkem tohoto měsíce ve městě Abbottabad zatkli za úmyslné založení lesního požáru muže, který plameny použil jako pozadí ve svém videu. V dalším příspěvku jsou vidět dva muži, jak zakládají lesní požár a pak před ním utíkají.

„Mladí lidé, kteří zoufale hledají followery, v tomto horkém a suchém období zapalují naše lesy,“ píše na Twitteru Rina S Khan Satti, předsedkyně představenstva Islamabad Wildlife Management. „Tito psychotičtí mladí lidé musí být okamžitě chyceni a posláni za mříže.“

Teploty dosahují v různých částech země až 51 stupňů Celsia. Lesní požáry bývají běžné v období od poloviny dubna do konce července. Obvykle je způsobují vysoké teploty, blesky a ohně zakládané v rámci zemědělské činnosti.

Odměnu za přistěhování se ve výši až 300 000 jenů (přibližně 54 a půl tisíce korun) začnou páry mladší 39 let dostávat od příštího měsíce. Nárok na něj mají jak novomanželé, pro které je nabídka primárně určena, tak i další mladé páry a ti, kteří jsou uznáni jako celoživotní partneři v rámci systému partnerství. Ten byl spuštěn s cílem uznat svazek LGBTQ párů v zemi, kde jsou homosexuální sňatky nezákonné. Informuje o tom server Vice.

Oblast je podle Takeshiho Tanikawa, pracovníka tamního oddělení správy budov, pro život ideální. „Je obklopeno oceánem, řekami a velkými parky, ale není daleko od města,“ řekl. „Bytové komplexy zvané danchi se navíc nacházejí v blízkosti škol, školek a obchodů, takže je to výhodné místo k bydlení pro ty, kteří chtějí založit rodinu,“ dodal Tanikawa.

Japonsko dlouhodobě bojuje s nízkou porodností a snižujícím se počtem obyvatel. To může podle odhadů vést k ubývající pracovní síle, a tak i zpomalení hospodářského růstu. Problémy nejvíce řeší právě městské oblasti podobné Čibě, které zaznamenávají migraci mladých obyvatel do velkých měst za lepšími pracovními příležitostmi.

Okrajové oblasti se proto snaží lidi v produktivním věku přilákat výhodnými podmínkami pro život a práci. Například v roce 2017 začala obec Kosuge známá svým idylickým prostředím, jehož součástí je i hora Fudži, stavět cenově dostupné malé domky. V prefektuře Minamisoma ve Fukušimě pak byl v roce 2019 otevřen speciální coworkingový prostor, ve kterém se mohou lidé i ubytovat.

Šandor dodržuje stálý rozvrh zahrnující přednášky každé pondělí a úterý v osm hodin ráno. Při nástupu do armády se dohodl se svou velitelskou jednotkou i se svými sloužícími krajany, že bude moci bojovat i učit.

„Jsem v armádě už 70 dní,“ řekl podle serveru Newsweek. „Hned po 24. únoru jsem šel na vojenskou evidenci a odvody. Ale výuky se studenty jsem se nevzdal. Nevynechal jsem ani jednu,“ pokračuje Šandor. Jeho přednášky se týkají například cestovního ruchu a vede také semináře pro studenty společenských věd.

Ve výuce ho neruší ani shon na bojišti. „Prostě se odstřelovalo a my si procházeli chyby v modulech. Šel jsem do zákopu a pokračoval v přednášce,“ vypráví. „Bojujeme za vzdělaný národ. Kdybych nepřednášel, byl by to hřích. Proč jsem šel do války?“ říká profesor.

Jeho oddanosti svým studentům si všimli i lidé na sociálních sítích, kde se šíří fotografie profesora v uniformě během online výuky. „Vnímám tohoto muže jako hrdinu nejen dnes, ale i pro budoucnost mladých studentů, kteří si ho budou navždy pamatovat za to, co dělá,“ uvedl jeden uživatel Twitteru. „To je důvod, proč Ukrajina zvítězí,“ uvedl další.

Experti si podle serveru Insider všímají fenoménu FODA, zkratky pro „fear of dating“, kdy se lidé bojí randění. Stojí za tím převážně nejistota ve vlastní sociální dovednosti, někteří podle klinické psycholožky Quratulain Zaidi mohou navazování vztahů vnímat až za děsivé.

Další se zase do partnerských vztahů tolik nehrnou. Podle Zaidi je však váhání běžným ochranným mechanismem, kdy se lidé vyrovnávají se stresem.

„Pro mnoho váhavců je představa dlouhodobého vztahu s někým, kdo se k nim nehodí, zdrcující a děsivá, protože po návratu z covidu-19 nikdo nechce ztratit ještě více času,“ myslí si Maria Sullivan provozující online seznamku.

Řešením je podle psycholožky Quratulain Zaidi třeba položení si otázky, zda skutečně stojíme o vážný vztah. Ti, kteří mají z prvního rande strach, si pak mohou své potenciální protějšky prověřit skrze videohovory.

Toho využil i sedmadvacetiletý Jake Bunger. Skrze hovor si chtěl ověřit, zda se k sobě budou s protějškem hodit. Po dvou hovorech se pak i osobně sešli. „Byli jsme velmi upřímní a řekli jsme si, že jsme možná trochu společensky nešikovní,“ řekl deníku The New York Times.

Jak píše web Earth.com, výzkumný tým složený z odborníků z Nottingham Trent University (NTU) a University of Portsmouth teď zjistil, že díky projevování známek stresu můžeme působit sympatičtěji, a přimět tak ostatní lidi, aby se k nám chovali lépe.

Studie ukazuje, že lidé mají schopnost rychle a přesně identifikovat, kdy je někdo ve stresu, a navíc obvykle na toho, kdo vykazuje více známek stresu, reagují pozitivněji. 

Výzkumníci natočili skupinu účastníků při fingované prezentaci a rozhovoru. Videa pak přehráli respondentům, které požádali o hodnocení toho, jak moc byli podle nich účastníci ve stresu. Lidé, kteří uvedli, že se při prezentaci cítili více ve stresu, a ti, kteří vykazovali fyzické známky stresu jako kousání nehtů nebo škrábání, byli také hodnotiteli vnímáni jako nejvíce vystresovaní. Tato zjištění naznačují, že můžeme z chování lidí přesně rozpoznat, kdy jsou stresovaní.

Je zajímavé, že účastníci identifikovaní jako více stresovaní, byli ostatními také vnímáni jako sympatičtější, což může vysvětlovat, proč se u lidí vyvinula schopnost vydávat stresové signály.

„Chtěli jsme zjistit, jaké výhody může mít signalizace stresu ostatním, abychom pomohli vysvětlit, proč se stresové chování u lidí vyvinulo,“ řekl hlavní autor studie Jamie Whitehouse, výzkumný pracovník v oboru psychologie na NTU.

„Pokud vytváření tohoto chování vede k pozitivním sociálním interakcím od ostatních, kteří chtějí pomoci, spíše než k negativním sociálním interakcím od těch, kteří s vámi chtějí soupeřit, pak je pravděpodobné, že toto chování vzniklo jako součást evolučního procesu. Ve srovnání s mnoha jinými živočichy jsme vysoce spolupracující druh, a proto se mohlo vyvinout chování, které vyjadřuje slabost,“ dodal.

„Když jednotlivci vyvolávají u hodnotitelů empatickou odezvu, mohou se jim zdát sympatičtější,“ dodala hlavní autorka studie Bridget Wallerová, profesorka evoluce a sociálního chování na NTU. „Odpovídá to současnému chápání expresivity, které naznačuje, že lidé, kteří více projevují emoce, jsou mezi ostatními oblíbenější a mají pozitivnější sociální interakce.“

Autoři studie teď zkoumají, jestli i malé děti vykazují podobnou citlivost na stresové stavy. Jako další cíl by chtěli objasnit, jak může vystavení stresu dospělých ovlivnit děti.