Během rekonstrukce věznice do ní chodím i v noci. Musím, říká expertka na vězeňskou architekturu

Podle odbornice na vězeňskou architekturu Andrey Seelichové musí věznice vznikat nejen se znalostí bezpečnostních opatření, ale i běžného provozu instituce. „Musíte myslet na bezpečnost odsouzených mezi sebou, odsouzených směrem k personálu, personálu mezi sebou. Musíte znát zákonodárství, tedy jaký typ výkonu trestu je ve které zemi provozován jakým způsobem,” říká.

Architekt může pokaždé něco provést, aby to bylo lepší. Otázka je vždycky ekonomická.
Andrea Seelichová

„Je strašně důležité znát i provoz přímo v dané věznici, vědět, co se tam děje třeba ve tři v noci. Znát pocity lidí, kteří tam pracují,” vyjmenovává s tím, že vězení v noci opravdu několikrát navštívila. 

„Je to pro mě velmi zajímavé. Jak pracuji v různých zemích, je důležité vědět třeba při přestavě co nejvíc. Například v Rakousku má dozorce povoleno v noci spát, takže tam se řešilo rozdělení lůžkového oddělení pro dozorce, jestli můžou mít ženy a muži společné lůžkový oddělení. V Německu je to pak třeba zakázáno,” popisuje expertka. 

Lešení? Únikový trenažér

V Česku se už řadu let mluví o přeplněných věznicích. Podle Seelichové jde o hlavní problém českých vězení. „Je tam málo prostoru, takže i pro činnosti, které by byly smysluplné a vedly by k nápravě odsouzeného, není dost místa. Málo prostoru je ale i pro zaměstnance. Psycholožka má jeden malý stůl s hromadou spisů. V téhle místnosti má přijímat vězně, se kterými má vést osobnější rozhovor. Není to jednoduché,” podotýká.

Na bývalém letišti u Tábora by mohla být věznice, místní jsou proti

České věznice jsou přeplněné. Vězeňská služba proto zvažuje výstavbu nového zařízení na bývalém všechovském letišti v sousedství Tábora. Areál o rozloze 41 hektarů patří mezi jednu z deseti vytipovaných lokalit.

Co dělat s českými věznicemi, které se nachází v historických budovách? Příkladem může být symbol českého vězeňství - bývalý středověký hrad Mírov. „Je důležité vědět, že jeho kapacita je asi 369 míst. Není tam tolik vězňů, jak bývá v českých věznicích obvyklé. Další věc je, že tam jsou ložnice, ve kterých bývá i 18 odsouzených. Bydlíte se sedmnácti lidmi, které jste si nevybral, kteří mají přinejmenším zvláštní chování. Když mírovská čísla srovnáme s tím, co je běžné venku, tak je celkový počet ideální. Do 400 vězňů má personál šanci mít přehled o tom, co se mezi odsouzenými děje,” odpovídá expertka s tím, že Mírov má svá „ale”. 

„Pro odsouzené tam nejsou k dispozici venkovní plochy, na kterých by mohli vykonávat nějakou smysluplnou, třeba zahradní činnost. Navíc je ten hrad z pohledu údržby velmi neekonomický, ať už jde o tepelné ztráty nebo fakt, že když tam chcete opravit fasádu, postavíte lešení, tedy takový trenažér pro únik,” vysvětluje odbornice na vězeňskou architekturu.

„Architekt může vždycky něco provést, aby to bylo lepší. Otázka je vždycky ekonomická. Tohle je ten klíčový bod, peníze,” dodává Seelichová.

Proč není dobře stavět věznici pro 800 odsouzených? Máme vězňům vytvářet pohodlí? Je při aktivní práci s vězni recidiva nižší? Poslechněte si celé Interview Plus.