Berlín přispěje klubům na odhlučnění. Chce tak pomoct řešit spory s nájemníky domů

Klub – party

V Berlíně vstoupil v platnost program na ochranu proti hluku. Město se chystá přispět klubům na zvukovou izolaci a pomoct tak řešit spory mezi podniky a nájemníky domů.

Německá metropole proslulá svým nočním životem se podle webu Tagesspiegel často potýká se stížnostmi obyvatel, kterým hluk v nočních hodinách vadí. Město ale považuje hudební podniky za ekonomicky výhodné, a usiluje proto o vzájemné smíření. Kluby a hudební podniky, které si nemohou dovolit vlastní zvukovou izolaci, tak mohou nyní požádat o podporu financovanou státem. Program může poskytnout každému žadateli dotaci až 50 000 eur, „projekty mimořádného významu“ mohou získat dokonce 100 000 eur. Kluby se budou muset na investici podílet 10 až 20 % celkové částky. Mají povinnost také zůstat v provozu minimálně následující dva roky, jinak od nich město bude peníze požadovat zpět. Žádosti jsou k dispozici online od tohoto týdne. Model vychází z programu, který již funguje v Hamburku. I druhé největší německé město se tak pokouší udržet centrum obyvatelné bez toho, aby z něj muselo odsunout noční život.

Podívejte se také na Kdo vydrží v Berlíně? Obyvatelé „chudého, ale sexy města“ se pustili do boje o svoje čtvrtě nebo „Praha by měla být známá kluby a galeriemi, ne kvůli stag parties,“ říká první „noční starosta“.

Spustit audio
autor: David Krkoška
  • Moskva rozjela systém na rozpoznávání obličejů. Přístup do něj se ale dá koupit na černém trhu

    6. prosinec 2019
    03630111.jpeg

    Ruský novinář Andrej Kaganskich, pracující pro MBK Media, zjistil, že přístup do moskevských bezpečnostních kamer, nově vybavených technologií rozpoznávání obličejů, lze koupit na černém trhu.

    V Moskvě bylo na začátku tohoto roku více než 170 000 bezpečnostních kamer, z nich 3 000 je vybaveno systémem rozpoznávání obličejů, propojeným s databází ruské policie. Moskevská vláda plánuje v dohledné budoucnosti instalovat technologii rozpoznávání obličejů do zbývajících kamer. Novinář ale objevil, že na různých chatech a fórech lze sehnat přístup k datům z těchto kamer. Za přibližně 30 000 rublů, což je v přepočtu zhruba 11 000 korun, lze podle něj získat neomezený přístup k celému systému. Podle Kaganskicha mají k datům Integrovaného centra pro zpracování a ukládání dat přístup zástupci orgánů činných v trestním řízení a vysocí státní úředníci. Právě jejich prostřednictvím se informace dostávají na černý trh. Za několik tisíc rublů pak úředníci posílají koncovým uživatelům odkaz na živé vysílání z dané kamery a záběry, které fotoaparát zachytil za posledních pět dní. Kupující, kteří jsou ochotni zaplatit alespoň 30 000 rublů, mohou získat přihlašovací jméno a heslo, které jim poskytuje neomezený přístup k systému včetně všech moskevských kamer. Zpráva MBK Media zároveň uvádí, že oficiální seznam soudních rozhodnutí neobsahuje žádné odsouzení za nezákonný prodej informací zachycených kamerovým systémem v Moskvě.

    Podívejte se taky na Kamery rozpoznávající obličeje vzbudily v Praze nevoli kvůli riziku zneužívání dat. Proč se je policie snaží protlačit? nebo Aplikace pro zestárnutí obličeje má navždy přístup k fotkám a jménům milionů lidí, varují experti.

  • Hroby na židovském hřbitově ve Francii někdo pokreslil hákovými kříži. Jde o třetí případ v regionu

    6. prosinec 2019
    Poničené náhrobky na židovském hřbitově v obci Westhoffen na východě Francie nedaleko Štrasburku.

    Desítky hrobů na historickém židovském hřbitově v městečku Westhoffen nedaleko od Štrasburku pokreslil neznámý pachatel hákovými kříži a antisemitskými graffiti. Informuje o tom deník The New York Times.

    Historický hřbitov, který pochází ze 16. století a jsou na něm mimo jiné pohřbeny rodiny Karla Marxe a bývalých francouzských premiérů Léona Bluma a Michela Debrée, poničili vandalové. Podle deníku The New York Times jde o třetí židovský hřbitov v severovýchodní Francii, který byl v minulém roce poškozen. K podobných incidentům, kdy byla na školní nebo městské zdi nakreslena antisemitská graffiti, došlo letos podle místních činitelů už přibližně padesátkrát.

    Policie v úterý objevila přibližně 107 pokreslených hrobů. Ve středu místo navštívil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner a slíbil, že zdvojnásobí úsilí o nalezení pachatelů. Jenže k jejich dopadení chybí policii svědci. Deník cituje Harolda Avrahama Weilla, rabína pro tuto oblast, který se podivuje nad tím, že incident nemá žádné svědky. „Vyvolává to otázky. Došlo ke všem těmto incidentům, a nikdo nic neviděl? V obyvatelstvu je ticho, hluchota a hloupost,“ řekl. S podivem je také to, že vesnice Westhoffen již nemá židovskou komunitu – na rozdíl od Štrasburku, kde žije asi 20 000 lidí hlásících se k této víře.

    Francouzský ministr vnitra ve středu ve Westhoffenu také slíbil, že v rámci policie vytvoří „národní úřad proti nenávisti“, který pomůže při koordinaci vyšetřování těchto a podobných incidentů. „Nenávist udeřila, nenávist je tady, v naší zemi,“ řekl ministr Castaner. Jean-Louis Debré, bývalý prezident francouzské Ústavní rady, který ve středu navštívil hřbitov s Christophem Castanerem, uvedl: „Nezapomínám na to, že 10 členů mé rodiny se nevrátilo z Osvětimi.“

  • Bohaté státy ode dneška nesmí vyvážet toxický odpad do rozvojových zemí

    5. prosinec 2019
    Skládka toxického odpadu

    V polovině 80. let vyvezla švédská firma Boliden několik zásilek toxického odpadu do jihoamerického Chile. Přes 20 tisíc tun materiálu plného jedovatého arzenu, olova nebo rtuti tam zůstalo ležet bez jakékoliv ochrany několik let. Množící se podobné případy využívání slabých zákonů a kontrol v rozvojových oblastech firmami z bohatých zemí vedly v roce 1995 ke vzniku mezinárodního zákazu takovýchto praktik pomocí dodatku k takzvané Basilejské úmluvě.

    Dnes tento zákon, téměř o čtvrt století později, konečně začíná platit. Průtahy způsobil pomalý proces ratifikace dodatku jednotlivými zeměmi. Potřebných tří čtvrtin se podařilo dosáhnout až letos 6. září, kdy dodatek potvrdilo Chorvatsko. Jak vysvětluje Jim Puckett z organizace Basel Action Network, který prosazováním opatření proti vývozu odpadu do chudých zemí strávil posledních 35 let, zákaz je velmi relevantní i dnes. Do Asie a Afriky totiž ze Západu stále proudí elektronický odpad, jedovaté plasty i vyřazené lodě. Díky zákazu by dnes zásilky odpadu, na který se opatření vztahuje, měly být navráceny do zemí, odkud byly poslány. To se ostatně už v některých částech světa děje. Například z Indonésie se v říjnu muselo vrátit přes 300 kontejnerů kontaminovaného materiálu. Podle Pucketta ale výrobci elektronického zboží lobbují za to, aby se zákaz nevztahoval na „nefunkční elektroniku, kterou někdo prohlásí za potenciálně opravitelnou“. Podobný postup prý zvolil i loďařský průmysl. Mezi čtvrtinu zemí, které ještě zákaz nepotvrdily, patří Rusko, USA nebo Japonsko.

  • Vršovický Ďolíček se bude příští rok rekonstruovat. Praha chce vyhlásit architektonickou soutěž

    5. prosinec 2019
    02590131.jpeg

    Hlavní město chce v roce 2020 vyhlásit soutěž na rekonstrukci a rozšíření stadionu klubu Bohemians 1905. Stavět se bude i v okolí stadionu, na novou zástavbu ale bude vyhlášena zvláštní architektonická soutěž, aby se s opravou stadionu mohlo začít dříve. Po rekonstrukci Ďolíčku by se měly navýšit jeho kapacity tak, aby odpovídaly normám první ligy a Evropské ligy UEFA.

    Doteď měl stadion výjimku. S navyšováním kapacity a s rekonstrukcí proslulých klokaních záchodků se začalo už během léta. Ďolíček byl postaven v roce 1932, o jeho rekonstrukci se uvažuje od 80. let. Hlavní město chce investovat i do další sportovní infrastruktury, plánuje například vodní park v Troji nebo novou krytou atletickou halu. Co se bude dít s největším pražským sportovištěm, Strahovským stadionem, zatím vedení města neví. Podle magazínu archiweb.cz by Praha chtěla zachovat jeho sportovní funkci, doplněnou například o studentské bydlení. 

  • Facebookoví cenzoři žalují firmu kvůli psychické újmě způsobené výkonem práce

    5. prosinec 2019
    Muž a počítač

    K zajímavé soudní při se schyluje v Dublinu. Tucet zaměstnanců firmy CPL Resources, která zprostředkovávala kontrolu a promazávání nevhodného obsahu na Facebooku, se chystá u irského nejvyššího soudu žalovat provozovatele jedné z největších sociálních sítí na světě kvůli psychické újmě.

    Náplní práce facebookových moderátorů je kontrolovat fotky, videa a další příspěvky a odstraňovat ty, které porušují zákony nebo firemní zásady. Jak taková práce vypadá v praxi? „V průběhu mého prvního pracovního dne jsem viděl, jak někoho ubijí k smrti kusem dřeva s hřebíky a opakovaně pobodají,“ svěřuje se jeden z bývalých zaměstnanců Sean Burke se svými zkušenostmi serveru Vice. Později promazával třeba i pedofilní pornografii, znásilnění nebo videa poprav. Podle Seanových slov ho práce moderátora obsahu dovedla k traumatu a nočním můrám, které musel začít řešit antidepresivy. Burke chce spolu s dalšími kolegy žalovat svého bývalého zaměstnavatele CPL Resources i Facebook za špatné pracovní podmínky a nedostatečnou přípravu moderátorů na takto náročnou práci.

    Ve skupince žalujících je i jeden zaměstnanec Facebooku, kterému měla práce přivodit posttraumatickou stresovou poruchu. Podle právničky Diane Treanor, která moderátory zastupuje, na podobných pozicích jen v Evropě pracují tisíce lidí. „Jsme v kontaktu s moderátory v Barceloně, Berlíně a řešili jsme i případy ze Švédska,“ vysvětluje. Přestože se už podobná žaloba objevila v USA, od irského případu se očekává kvůli striktnějším zákonům více. „Skutečný výkop přijde ve chvíli, kdy budou muset odhalit, kdo a kdy věděl, že tento systém práce způsobuje posttraumatickou stresovou poruchu u významného počtu pracujících,“ říká Cori Crider z britské organizace Foxglove, která pomáhá s vyšetřováním a kampaní.

  • Američtí vědci vyvíjí antikoncepční pilulku, kterou by stačilo brát jednou měsíčně

    5. prosinec 2019
    Antikoncepce užívaná jednou za měsíc

    Nový druh ochrany před otěhotněním vyvíjí tým vědců z amerického Massachusettského technologického institutu. Jde o antikoncepční kapsli, kterou by stačilo spolknout jednou měsíčně. Tobolka totiž zůstává v žaludku, kde se rozevře do podoby hvězdy se šesti rameny. Z nich se pak po dobu několika týdnů postupně uvolňuje obsažená látka.

    Poté, co se hvězda vyprázdní, se postupně rozpadne a její zbytky se vyloučí z těla. Testy na prasatech už podle týmu vědců ukázaly, že tato metoda umožňuje dosáhnout stejné koncentrace látky v krvi jako v případě, kdy ženy berou pilulku každý den. Ověřování metody je stále na začátku. Společnost Lyndra Therapeutics, založená vědci, kteří na projektu pracují, obdržela od nadace Billa a Melindy Gatesových grant ve výši v přepočtu necelých 300 milionů korun, aby mohla ve vývoji pokračovat a přistoupit k testování antikoncepce na lidech. Podle jednoho z vedoucích studie Giovanniho Traversa by k tomu mělo dojít zhruba v horizontu tři až pět let.

    Metodu postupného uvolňování látky z kapsle, která se rozkládá uvnitř těla, použili vědci už při testování léků na malárii a medikamentů pro pacienty s HIV. V případě antikoncepce bylo ale třeba použít ještě silnější materiál, díky kterému kapsle v kyselém prostředí žaludku vydrží déle. „Vývojem těchto technologií se snažíme usnadnit lidem dávkování léků,“ tvrdí Traverso v reakci na fakt, že účinnost v současnosti předepisované antikoncepce závisí na jejím pravidelném, každodenním užívání. MIT uvádí, že ve Spojených státech zhruba 9 % žen užívajících pilulky každý rok otěhotní – mimo jiné proto, že právě nedodržují pravidla dávkování.

    Vědci ale přisuzují nové metodě ještě další výhodu. Tou je, že může mít vliv na zdraví žen a jejich rodin v rozvojových zemích. „Nedostatečný přístup k antikoncepci je celosvětovým problémem, který přispívá ke zbytečným úmrtím matek a novorozenců. Měsíčně užívaná kapsle by mohla poskytnout diskrétní, neinvazivní antikoncepční metodu, která by výrazně zlepšila dodržování užívání léků a poskytla by ženám větší kontrolu nad jejich zdravím a plánováním rodiny,“ myslí si Kimberly Scarsi, profesorka z University of Nebraska Medical Center, která se na výzkumu nepodílí.

  • Převratný výzkum? Čínští vědci podle odborníků z MIT při úpravě genů ignorovali etické normy

    4. prosinec 2019
    Laboratoř

    Úprava genů, která měla čínským dvojčatům zaručit imunitu před HIV, mohla selhat a asi i vytvořila nezáměrné mutace. Tvrdí to vědci, kteří si nastudovali průběh údajně zdařilého výzkumu poté, co byl vůbec poprvé zveřejněn.

    Podle webu britského deníku The Guardian čínský biofyzik Che Ťien-kchuej ignoroval etické a vědecké normy, když stvořil dvojčata Lula a Nana, jejichž narození v roce 2018 šokovalo vědecký svět. Ťien-kchuej tvrdil, že dokáže pomocí genových úprav bojovat s epidemií HIV. Vědci z MIT jsou ale toho názoru, že se mu nic takového nepodařilo. V článku zveřejněném na univerzitním webu MIT Technology Review píší, že takový závěr je naprosto chybný.

    Čínští vědci navíc při editaci použili metodu CRISPR, která však není stoprocentně spolehlivá a může upravit i jiné části genu, než je záměr výzkumníků. Rovněž rodiče dětí, kteří poskytli spermie a vajíčka, pravděpodobně neobdrželi všechny potřebné informace. Otec je totiž HIV pozitivní a v Číně z toho důvodu neměl jinou možnost, jak založit rodinu. Experti z MIT si všimli i toho, že Číňané lhali o termínu, kdy se děti narodily. Oficiálně uvádějí, že k tomu došlo v listopadu 2018, mnohé ale nasvědčuje, že se narodily už v říjnu téhož roku. Vědci se navíc postarali o to, aby rodinu nebylo snadné vyhledat.

  • Pomalejší chodci jsou víc nemocní a pravděpodobně umřou dříve než lidé pohybující se rychleji, tvrdí studie

    4. prosinec 2019
    chůze - chodec

    Lidé, kteří chodí pomaleji, stárnou podle vědecké studie rychleji než ostatní. Jejich plíce, zuby a imunní systém jsou navíc častěji v horším stavu než u lidí, kteří chodí rychle. Pomalejší chodci jsou také náchylnější k nemocem spojeným se stářím, a to včetně kardiovaskulárních potíží a demence.

    Rychlost chůze je podle závěrů zveřejněných ve vědeckém časopise Journal of American Medical Association často používána v geriatrické léčbě jako rychlý, jednoduchý a spolehlivý způsob, jak zjistit pacientovu zbývající funkční kapacitu. Je známo, že chůze nesouvisí pouze se svaly a kostrou, ale též s centrální nervovou soustavou. „Doktoři ví, že pomalu chodící sedmdesátníci a osmdesátníci častěji umírají dříve než stejně staří rychlí chodci,“ uvádí jedna z autorek výzkumu Terrie E. Moffitt. „Tato studie se ale zaměřovala na období od předškolního až po střední věk a zjistila, že pomalá chůze naznačuje budoucí problémy desítky let před zestárnutím,“ dodává Moffitt. Jak píše web Science Daily, data pocházejí z dlouhodobého pozorování téměř tisícovky lidí, kteří žijí na jednom místě na Novém Zélandu. Podle vědců je možné si pomalejších či rychlejších chodců všímat od dětství. „Už tehdy můžeme poznat, komu se bude po zdravotní stránce dařit lépe než ostatním,“ uzavírá další z autorek studie Line Jee Hartmann Rasmussen.

  • V Rusku někdo posprejoval ledního medvěda. Bude se mu hůř lovit, tvrdí ochránci přírody

    4. prosinec 2019
    V Rusku někdo posprejoval ledního medvěda

    Video, na němž je vidět lední medvěd posprejovaný graffiti, vyvolalo pozdvižení mezi ochránci přírody. Panuje podezření, že ho pomalovali místní z důvodu, že v okolí pátrá po potravě. Vědci se nyní obávají, že medvěd bude mít problémy s lovem a vůbec těžko splyne s okolním sněhem.

    Jak píše server britského deníku The Guardian, medvěd má na sobě černou barvou napsánu zkratku T-34. Nápis odkazuje k označení sovětského tanku z druhé světové války. Někteří Rusové jej píší na svá auta na Den vítězství, který oslavuje konec druhé světové války, a proto není jasné, zda se jedná o vtípek, nebo zda to napsali naštvaní místní obyvatelé. Kvůli klimatické krizi se totiž lední medvědi objevují u lidských obydlí stále častěji, jsou totiž hladoví a zmenšuje se jim teritorium. Video na Facebook nahrál Sergej Kavry. „Proč?! Každý si ho všimne, nebude moct lovit,“ napsal v rozhořčení Kavry u příspěvku s videem. Sám však snímek nepořídil, dostal jej od uživatele sociální sítě na WhatsAppu. Přírodovědci se nyní snaží zjistit, kde bylo video natočeno. Podle jejich názoru musel někdo zvíře uspat, aby jej mohl posprejovat.