„Bez ekologického zemědělství nás půlka vychcípá,“ říká biolog, který zachraňuje les v Kamerunu

14. listopad 2018
Martin Mikeš

Český biolog Martin Mikeš již několik let žije se svou rodinou v Kamerunu, kam se vydal chránit unikátní mlžný les a učit lidi znovu nacházet svůj vztah k přírodě. V roce 2010 založil neziskovou organizaci Kedjom-Keku, ta poskytuje díky týmu místních učitelů žákům vzdělání, které považuje za základ budoucího úspěchu. Aktuální válečný konflikt mezi vládou a stávkujícími obyvateli v zemi ohrožuje nejen samotné lidi na životech, ale i celý pokus o udržitelný rozvoj.

„Původně jsem jel do Afriky studovat vliv úbytku lesa na ptačí populaci,“ vzpomíná Martin na začátek celého záchranného procesu. Už po druhé návštěvě ale zjistil, že lesy v dané lokalitě viditelně mizí. Důvodem je podle Martina například nešetrná těžba dřeva nebo neekologické zemědělství, které v Africe probíhá již desítky let. Už od poválečných let se tak do Afriky dováží technologie, ale i pesticidy, některé z nich jsou dnes na ostatních kontinentech zakázané. „Nic moc se nemění, jen plodiny a pesticidy na nich jsou přizpůsobivější suchu. Proto celá subsaharská Afrika vysychá a ztrácí živiny,“ popisuje Martin pozadí celé situace.

Aktivity neziskové organizace Kedjom-Keku v Kamerunu

„Původně byly takovéto metody efektivní, lidé měli více potravin a jistotu obživy,“ uvádí Martin souvislosti. Jedním dechem také dodává, že škody kontinuálně páchané na africkém ekosystému už nelze zvrátit jiným než západním vzděláním a know-how. „Bylo by hezké, kdyby věci vzali do svých rukou samotní Afričané. Bezpochyby by to také zvládli, kdyby na místě nebyly cizí mocnosti, kdyby si svoje bohatství mohli zpracovávat sami,“ pokračuje Martin.

S cílem změnit vztah tamních obyvatel k přírodě a zachránit tak devastované území začal Martin rozvíjet vzdělávání. „Založili jsme školu a během dvou let jsme v ní zaměstnali místní učitele,“ říká Martin. Za etnografický průzkum považuje už jen třeba to, že je s místními v neustálém kontaktu, snaží se aktivně zjistit, co je trápí a co sami vidí jako řešení. „Snažíme se věci jen iniciovat, stejně nám bílým nikdo moc věřit nebude,“ uvažuje Martin. Vzdělání původně bylo v nové škole určené jen dětem. Nakonec je ale otevřené všem, aby zájem o přírodu neměly jen budoucí generace, protože to by už mohlo být pozdě. „Dodržujeme kamerunské osnovy, abychom dětem zajistili možnost pokračovat v jiných školách. Zároveň se snažíme co nejvíce rozvíjet praktické dovednosti, chodíme do lesa, zkoušíme farmařit,“ vysvětluje Martin.

Vedle sázení stromů nebo kompostování Martin s místními zkouší chovat včely nebo hlídat pronajatou oplocenou parcelu lesa. Přechodem na zemědělství šetrné k původním lesům chce zmenšit dopad rychle rostoucí populace a jejího neefektivního využívání přírodních zdrojů, spojený s chemií i lidmi zakládanými požáry. Momentální stav v zemi celou rodinu donutil vrátit se do České republiky, Martin sám ale v následujících dnech plánuje se vrátit a pomáhat svým přátelům celou situaci ve zdraví překonat.

Jaký vztah mají obyvatelé Kamerunu k přírodě? Jak se ho Martin Mikeš pokouší obnovit a proč bude jednou nutné přejít plně na udržitelné zemědělství? Poslechněte si celý rozhovor.