Bez kaváren a otvírání veřejnosti to nejde. Jak budou vypadat univerzity v 21. století?
„Mohli jsme vybudovat špičkovou, ale uzavřenou školu. Nakonec jsme se naopak rozhodli co nejvíce otevřít,“ vysvětluje profesor Petr Horák z Přírodovědecké fakulty UK. Jen v Praze vznikne v následujících letech několik nových univerzitních komplexů. Budou připomínat kampusy, které známe z USA, nebo je lepší udržet školy v centru a propojovat je s městským životem?
Název kampus, který se dnes pro univerzitní komplexy používá, naznačuje, že se budou stavět samé velké univerzitní areály, kde studenti najdou všechno, co potřebují – bydlení, studijní, vědecké zázemí i zábavu –, a tak budou žít ve svém vlastním městečku izolovaní od zbytku Prahy. Realita se ale více blíží klasickému českému pojetí, kdy jsou univerzity součástí normální zástavby. Tato zdejší klasika dnešnímu trendu propojování a otevírání institucí veřejnosti vyhovuje líp. V nových budovách totiž nebudou jen řady učeben a kabinetů.
Máte si kde sednout?
Jen pár kroků od hlučné magistrály je v Praze Albertov, stará, tichá univerzitní čtvrť s budovami starými víc než sto let. Zdejší areál americký kampus připomíná, snad všechny domy v oblasti slouží vysokým školám nebo vědeckým ústavům, sídlí tu například Přírodovědecká nebo První lékařská fakulta. Albertov je ale městskou částí blízkou centru.
Brzy tu mají vzniknout dvě nové budovy, které mají ideu univerzitního městečka, avšak otevřeného okolí, dotáhnout ještě dál. Biocentrum a Globecentrum budou stát uprostřed albertovské čtvrti na dosud nezastavěných prostranstvích. „Univerzitě už staré budovy nestačí. V nových objektech budou supermoderní pracoviště, do kterých bychom chtěli nalákat nejlepší odborníky z celého světa,“ říká Horák. „Pokud se Univerzita Karlova chce udržet ve světové špičce, potřebujeme k tomu i odpovídající prostředí.“
Projekt s názvem Kampus Albertov se začal plánovat už v roce 2005, původní návrhy ale během let příprav zastaraly. Špičkový univerzitní komplex dnes nevystačí jen s prvotřídně navrženými laboratořemi, musí splňovat i komunitní funkce. Měl by v něm být dostatek míst, kde se studenti a pracovníci mohou setkávat, a měl by ho obklopovat kvalitní veřejný prostor. „Jedním z našich cílů bylo univerzitu otevřít a vylepšit veřejné plochy v oblasti,“ vysvětluje Juraj Matula z architektonické kanceláře Znamení čtyř, která navrhla nový a už definitivní projekt.
V obou budovách by měla být velká atria, otevřené studovny, kavárny, místo pro dětskou skupinu nebo fitness provozované Fakultou tělesné výchovy a sportu. Interiéry chtějí autoři co nejvíc propojit s exteriéry třeba nejrůznějšími průhledy, v okolí by měl být i dostatek zeleně. A budovy by měly být zčásti otevřené i veřejnosti. „Ve venkovním prostoru jsou zatím velké rezervy. Rádi bychom vytvořili příjemné pobytové zóny, kde by bylo možné se na chvíli posadit, přečíst si knihu, potkat se s ostatními. Takové možnosti tu dnes skoro úplně chybí,“ říká Matula.
Universum: Kampus Albertov bude elitní prostor nesvázaný konformitou
Univerzita Karlova chystá největší investici za posledních 100 let. Za 2,5 miliardy korun postaví dvě vědecká centra na pražském Albertově. Pro potřeby Matematicko-fyzikální, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty vyroste Biocentrum a Globcentrum.
Budoucnost na troskách Pragera
Oblast Pelc-Tyrolky v Troji dnes nepatří k nejvábnějším místům v Praze, z města tu po severním okruhu vyjíždí tisíce aut denně a nedaleko ústí tunel Blanka. V 50. letech se uvažovalo o tom, že by právě tu vzniknul velký univerzitní kampus. Z desítek plánovaných budov se ale podařilo zrealizovat jen pár objektů Matfyzu a koleje s menzou, jejímž autorem je jeden z nejznámějších českých poválečných architektů Karel Prager. Menza, navržená pro tisíce studentů kampusu, který nikdy nevznikl, bohužel dlouho chátrala. Na jejím místě se teď staví nová budova pro Fakultu humanitních studií, která doteď nemá žádné vlastní sídlo.
Architektonickou soutěž vyhrál tým Kuba & Pilař architekti. Ze staré menzy zachoval jen kovovou kostru, kterou bude obklopovat skleněná budova. Podle architekta Ladislava Kuby se prý nedalo z Pragerovy stavby zachránit víc, byla plánována pro úplně jiné účely a nesplňovala požadavky, které má univerzita ve 21. století. „Potřebujeme budovu pro několik tisíc lidí, kde bude i dost prostoru pro setkávání všech studentů a pracovníků. Studium u nás je totiž hodně mezioborové,“ doplňuje Kubu děkanka Marie Pětová. Centrem nové fakulty bude velká dvorana obklopená ochozy. Díky prosklenému stropu bude možné v podzemním podlaží vybudovat velkou aulu a knihovnu.
Vedení školy plánuje v budově i akce pro veřejnost, není si ale jisté, jak moc to bude vzhledem k umístění školy u nich na fakultě žít. „Stojí u dálnice, a tak k nám moc lidí asi jezdit nebude,“ krčí rameny Pětová. „Odřízlé univerzitní areály někde daleko za městem podle mě nejsou dobrým řešením. Studenti jsou odtrženi od života ve městě a žijí v jakési bublině,“ domnívá se Kuba a jako příklad uvádí brněnské Bohunice. Zdejší kampus zabírá 42 hektarů na kraji Brna a studuje tu víc než 5 000 lidí. Sídlí tu několik fakult a vědeckých ústavů, jsou tu sportoviště, knihovna a areál je napojen na nákupní zóny. Jeho autoři z architektonické kanceláře A PLUS ho zamýšleli jako samostatné město. Umělé, jednoúčelové město může být sice skvěle naplánované, skutečné město ale podle většiny dnešních architektů nahradí jen těžko.
Zbourejte fasády
Propojit město s univerzitou by proto ráda i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, které už její staré budovy nestačily, a tak koupila dva domy v Opletalově ulici naproti hlavnímu nádraží. „Otevřená škola je naše obecné motto a platí to i pro naše nové budovy. Univerzita by neměla být schovaná za neproniknutelnou fasádou,“ myslí si proděkan Jaroslav Buchta „Praha by měla z takového oboustranného dialogu těžit mnohem víc, než je tomu dosud,“ domnívá se Marie Pětová a souhlasí s ní i Juraj Matula. „Dříve se univerzity ohrazovaly, aby uchránily svobodu slova a bádání, dnes se naopak poznání snaží zpřístupnit všem.“
V jaké škole nás v budoucnu čeká nejlepší kavárna, kde chystají výstavy a kam budeme chodit do parku? Poslechněte si rozhovory s architekty budoucích pražských kampusů.
