Bez peněz od rodičů se studuje hůř. Bydlení prohlubuje nerovnosti mezi mladými, říká sociolog

Nejde přitom jen o samotný nájem. Už při hledání bydlení může rozhodovat, kdo si může dovolit zaplatit několikanásobnou kauci nebo kdo má v rodině a okolí kontakty, přes které se k dostupnějšímu bydlení dostane. „Dochází k určitému lámání chleba mezi těmi, kteří ten kapitál mají, a těmi, kteří ne,” říká Hoření Samec.

Čtěte také

Kde složí hlavu generace Z? Veronika a Tobiáš se chtějí spolu osamostatnit. Překonají krizi bydlení?

Jednou z dostupnějších variant mají být koleje. Ani ty ale nejsou automaticky levné - lůžko ve sdíleném pokoji může podle sociologa vyjít zhruba na šest až sedm tisíc korun měsíčně, samostatný pokoj i kolem dvanácti tisíc. Dodává ale, že do budoucna mohou koleje hrát důležitou roli, zásadní je ale podle něj změna standardů. „Není to možná o tom stavět jako spíš zlepšovat stávající kapacity tak, aby byly kvalitnější a lepší pro život.“

Pomoc státu je podle Hořeního Samce oproti některým evropským zemím omezená. „Když se v Česku bavíme o ubytovacím stipendiu nebo o formě podpory studentstva, tak ta je spíše symbolická,“ říká. Výsledkem podle něj může být, že Česko přichází o část mladých lidí, kteří by na vysoké škole studovat mohli, ale nemají dostatečně silné zázemí.

Nakolik dnes možnost studovat vysokou školu závisí na penězích rodičů? Mohou být řešením dostupnější koleje? A co by musel změnit stát, aby osamostatnění nebylo privilegiem studentů se silným rodinným zázemím? Poslechněte si nový Impakt na Radiu Wave.