Běží poslední řada Simpsonových, prohlásil autor úvodní znělky. Hned však dodal, že se možná mýlí

03334232.png

Skladatel Danny Elfman, který vymyslel znělku Simpsonových, řekl, že se tento kultovní seriál blíží ke svému konci. Podle jeho slov by tak současná 31. série mohla být poslední, která kdy spatří světlo světa.

Elfman se o konci Simpsonových rozhovořil v podcastu The Big Reviewski irského portálu JOE. „Z toho, co jsem slyšel, to vypadá, že se míří do finiše. (…) Nevím to na sto procent, ale zaslechl jsem, že tohle bude jejich poslední sezona,“ řekl Elfman. Moderátory podcastu tím skladatel překvapil, ale jedním dechem také dodal, že se možná mýlí. Poté už vyjádřil obdiv k tomu, jak dlouho Simpsonovi běží. „Můžu říci jenom to, že jsem ohromen a příjemně překvapen, jakou dobu to vydrželo. Musíte si uvědomit, že když jsem složil úvodní znělku Simpsonových, napsal jsem šílenou hudbu a nečekal jsem, že ji někdo uslyší, protože bych doopravdy neřekl, že ten seriál uspěje,“ dodal Elfman.

„Fakticky jsem myslel, že odvysílají tři epizody, pak to zruší a bude. Bylo to tehdy tak divné a já jednoduše nepředpokládal, že seriál dostane šanci. Věřte mi, že šlo o jedno z největších překvapení v mém životě,“ vysvětlil tvůrce, jenž byl nominován na Oscara. Jak píše web britského deníku The Guardian, dosud předposlední 30. sezona si vysloužila nejnižší hodnocení v éře tohoto seriálu. Halloweenský speciál ale přesto v Americe naladilo solidních 5,7 milionu diváků.

Přečtěte si také Simpsonovi po rusku. Podívejte se na nejdepresivnější znělku k americkému animovanému seriálu.

Spustit audio
  • Masa horké vody, přezdívaná blob, v Tichém oceánu zabila téměř milion mořských ptáků

    17. leden 2020
    Uria aalge - alkoun úzkozobý

    Za méně než rok zahynul asi milion mořských ptáků. Na vině je podle vědců z Washingtonské univerzity obří „blob“ neboli masa horké vody v oceánu.

    Studie zjistila, že tito ptáci, převážně druhu alkoun úzkozobý, pravděpodobně zemřeli na vyhladovění. Většinu mrtvých ptáků příliv nikdy nevyplaví, takže přestože bylo nalezeno podél pobřeží Aljašky, Washingtonu, Oregonu a Kalifornie asi 62 000 kusů, vědci odhadují celkový počet uhynulých zvířat kolem milionu. Alkouni úzkozobí vyhladověli proto, že pro přežití musí sníst minimálně takové množství potravy, které se rovná asi polovině jejich tělesné hmotnosti. Stále teplejší oceán však umožnil rybám, jako je losos nebo halibut, metabolickou vzpruhu, ulovili si mnohem více potravy a pro ptáky to znamenalo boj o přežití kvůli omezené nabídce malých ryb.

    Blob, který katastrofu způsobil, pochází z mnoho let trvajících kritických vln veder dotýkajících se právě mořské vody a je pravděpodobně způsoben počasím s velkým množstvím tlakové výše. Poprvé se objevil v roce 2013. Meteorologický fenomén známý také jako El Niño urychlil zvyšování teplot, které začalo v roce 2015, v roce 2016 pak teplota mořské vody vzrostla o 6 stupňů nad běžný průměr. Tlakové výše se tvoří tehdy, když se hmota vzduchu ochlazuje, smršťuje a stává se hustší, a zvyšuje tak hmotnost atmosféry a tlak povrchového vzduchu.

    Dalším z důsledků oteplení vody je také rozmnožení škodlivých řas podél západního pobřeží USA, což stálo rybolov finanční ztráty ve výši milionů dolarů. Uhynula rovněž další zvířata, například lachtani, papuchalci chocholatí a kosticové velryby. Nedostatek jídla měl kromě úhynu za následek také menší rozmnožování v celém regionu. Již zmiňovaní alkouni po hromadném vymírání stále nedoplnili své počty.„Velikost a rozsah tohoto selhání nemá žádný precedens. Bylo udivující a alarmující, jak velký dopad na mořský ekosystém má nepřetržité oteplování oceánu,“ řekl John Piatt, vedoucí výzkumný pracovník z Washingtonské univerzity. Mezitím na pobřeží Washingtonu vznikl další obrovský blob, který nyní sahá až k Aljašskému zálivu a stále roste.

  • Po smrti stromem? Stačí se nechat pohřbít v kokonu Capsula Mundi

    17. leden 2020
    Capsula Mundi

    Vaše uhlíková stopa na zemi nekončí smrtí. I po ní je vámi planeta znečišťována – hlavně kvůli dřevu, syntetické výplni nebo kovům v běžně užívaných tradičních rakvích a také betonu zpevňujícímu hroby. Italští designéři teď přichází s novým řešením.

    „Na výrobu těchto materiálů, které potřebujete jen po velmi krátký čas a pak skončí v zemi, je využíváno také značné množství energie. Navíc trvá poměrně dlouho, než se rozloží,“ říká Jennifer DeBruyn, docentka biosystémového inženýrství a věd o půdě na univerzitě v Tennessee. Italští designéři Raoul Bretzel a Anna Citelli však možná mají řešení. Nese latinský název Capsula Mundi – „kapsle světa“. Jde o organickou rakev ve tvaru vejce a může fungovat i jako urna pro uložení popela zesnulého. Po pohřbení se rozložitelná skořápka rozlomí a ostatky poskytují živiny stromku vysazenému přímo nad nimi.

    Bretzel a Citelli si myslí, že smrt je spjatá s konzumerismem stejně jako život. Jejich cílem je proto vytvořit hřbitovy plné stromů místo náhrobků, redukovat odpad a proměnit smrt v nový život. Nápad přišel již v roce 2003, když si dvojice všimla tun vyhozeného nábytku, které zbyly po slavném milánském veletrhu designu Salone del Mobile. „Šlo o velkou soutěž v navrhování nových designových věcí, ale takřka nikomu nezáleželo na budoucím dopadu, nebo jestli vůbec někdo tyto předměty využije. Začali jsme přemýšlet o projektech, které by mohly mít environmentální aspekt,“ říká Bretzel.

    Designéři uvádí na trh první verzi svého produktu, která je určena pouze pro popel. Pozdější model by měl být vhodný také pro těla, která zde budou zapouzdřena v poloze plodu. Bude však tento způsob pohřbívání pro životní prostředí skutečně přínosný? DeBruyn si myslí, že ano. „Problém s tradičními pohřby je v tom, že jsou kompletně anaerobní. Ostatky jsou pohřbeny velmi hluboko a utěsněny v rakvi. Tyto kokony mohou pomoci zajišťovat určitý tok kyslíku v systému. Myslím, že tento vynález může poprvé umožnit posmrtný život,“ dodává DeBruyn. Nový proces pohřbívání, tzv. zelený pohřeb, je již legální v celé Severní Americe.

  • Divoké kočky pronikly do výzkumného zařízení, aby tam mohly žrát lidské maso

    17. leden 2020
    Olizující se kočka

    Nový výzkum objevil (či spíše potvrdil), že vaše milovaná hravá kočka ve skutečnosti čeká, až padnete mrtví k zemi, aby vás mohla sníst. Američtí vědci to zjistili poté, co se dvě kočky vloupaly do jejich výzkumného centra a sežraly lidská těla darovaná pro forenzní výzkum.

    V nedávném článku vědci z forenzní výzkumné stanice na univerzitě Colorado Mesa popsali, jak dvě různé kočky snědly dvě lidská těla. Vědci uvedli, že obě zvířata měla chuť na tkáň z paže. Rozkládající se těla byla ponechána na pozemku zařízení o rozloze téměř jeden hektar, aby mohli studenti a vědci sledovat průběh rozkladu lidského masa. Jejich studie byla zaměřena na pomoc policii, koronerům a soudním lékařům při určování, co je u lidského těla při rozkladu přirozené a co nikoliv.

    Stanice je obklopena přes tři metry vysokým plotem s ostnatým drátem. Přes půl metru sahá i pod zem, což by mělo zamezit vniknutí velkých živočichů a také těch, kteří by se mohli podhrabat. Melissa Connor, profesorka forenzní antropologie a ředitelka výzkumné stanice, však řekla deníku The Washington Post, že kočky, skunci a hadi by mohli proklouznout dovnitř skrze mezery pod přední branou.

    Zvířata hodující na lidských tělech zachytily CCTV kamery, sežráno bylo veškeré maso až ke kosti. Dokumenty, které publikoval časopis forenzních věd, poukázaly na jedno zjištění, které potvrzuje všeobecně rozšířené povědomí o tom, že kočky jsou vybíravými jedlíky. Přestože měly na výběr z více než 40 těl, obě se vrátily vždy k tomu původnímu, přicházely opakovaně, jedna z koček dokonce 35 dní v řadě. Melissa Connor a její kolegové se však nechali slyšet, že jejich zjištění nezměnilo nic na tom, co si myslí o kočičích mazlíčcích. Zároveň dodali, že kdyby byl člověk velmi hladový, také by lidské tělo snědl.

    Čtěte také Maturant nesehnal dívčí doprovod na ples, a tak vzal s sebou kočku.

  • V Oslu za loňský rok nezemřel žádný cyklista ani chodec při dopravní nehodě. Je to díky regulacím

    17. leden 2020
    Oslo, Norsko

    V norském hlavním městě nezemřel za rok 2019 v důsledku dopravní nehody ani jeden chodec nebo cyklista. Jednoznačným důvodem jsou podle představitelů města dopravní omezení a regulace, které vykazují automobily ven z vnitřní části města. Za uplynulý rok ze zhruba 673 tisíc obyvatel města zemřel při dopravní nehodě pouze jeden automobilista.

    Tím ale ambice městské samosprávy a norské vlády nekončí. Dalším cílem politiky nazvané Vision Zero je nulová bilance zraněných v dopravě v dalších letech. V hlavním městě, ale i v celém Norsku se dramaticky snížila maximální rychlost, jakou můžou auta jezdit. Poplatek za vjezd do centra metropole se násobně zvýšil a silnice s parkovacími místy pro auta se proměnily v chodníky, cyklopruhy a malé parky s lavičkami. „Prostě tam nejsou vůbec žádná auta,“ popisuje novou podobu některých ulic v centru Axel Bentsen, který v Oslu provozuje bikesharingové služby. Město zavádí omezení, hlavně aby nezhoršovalo klimatickou krizi produkcí emisí. Mnohem bezprostřednější výsledky ale přichází právě z oblasti bezpečnosti. Přitom ještě za rok 1975 v Oslu zemřelo během přepravy 41 lidí. Stejně tak počet obětí dopravních nehod v některých velkých městech USA meziročně stále stoupá. Mezitím v celém Norsku za loňský rok nezemřelo během přepravy ani jedno dítě do 15 let. Přímo v Oslu jsou vyznačené zóny kolem škol, kde hlídky fyzicky řídí provoz při pohybu školáků ve vozovkách. Začátek zavádění podobných změn v norské metropoli sahá do 70. let a není pro politické představitele až tak složité. Většina obyvatel v centru města auto k přepravě stejně nepoužívá. Úplnému zákazu vjezdu automobilů do centra zabránily jen obavy majitelů obchodů o podobu zásobování. V další plánované zonaci se počítá s ještě větším zvýhodněním hromadné, pěší a cyklo dopravy.

  • Na sever vlakem? Noční spoje mezi Švédskem a Německem by mohly vyjet už za dva roky, říká zpráva

    16. leden 2020
    Noční vlak

    Švédská státní agentura Trafikverket, odpovídající za výstavbu, provoz a údržbu státních silnic a železnic, ve středu zveřejnila předběžný text zprávy o možnostech zřízení nočních vlakových spojů, které by umožnily cestovat ze Švédska do Německa a výhledově i do dalších evropských zemí.

    Informují o tom specializované stránky Back on Track, jež přinesly i překlad výňatků z rozsáhlého textu. Vypracováním zprávy pověřila loni v létě švédská vláda Trafikverket. Definitivní verze má být k dispozici do konce dubna. Výsledkem analýzy švédských dopravních odborníků je, že jako první by mělo vzniknout spojení mezi jihošvédským Malmö a Kolínem nad Rýnem. K tomu by mohlo dojít nejdříve během dvou až tří let. Pak by mohly noční vlaky ze Švédska zamířit i do dalších evropských měst, v první řadě do Hamburku, ale například také do Bruselu, Berlína, Frankfurtu nad Mohanem a Basileje.

    Kolín nad Rýnem byl vybrán proto, že „doba trvání cesty je příznivá a je tu k dispozici mnoho dalších navazujících spojů“, vysvětluje na stránkách TheLocal.se Anna Fällbom, která v agentuře Trafikverket odpovídá za dopravní smlouvy a sítě. Cesta vlakem z Malmö do Kolína nad Rýnem by podle propočtů měla trvat něco málo přes deset hodin. Cestující by tak mohl z jižního Švédska odjet například ve tři čtvrtě na osm večer a v šest ráno by se probudil na západě Německa, nedaleko francouzských hranic. Vlakové spojení mezi Malmö a Berlínem mimochodem už nyní s velkým úspěchem zajišťuje soukromý dopravce Snälltåget.

    K vypracování zprávy vedla mimo jiné úvaha, že mezi Švédskem a evropskou pevninou je značný cestovní ruch, který nyní do velké míry závisí na letecké přepravě. Jen ze Švédska do Německa se každoročně uskuteční čtyři miliony cest. Přímý vlak do Kolína nad Rýnem by v případě, že by jezdil každý den, umožnil při odhadovaném počtu 600 míst v jednom vlaku uskutečnit 219 000 cest. Letecké spojení by tak nemohl zdaleka nahradit, ale uspokojil by potřeby cestujících, kteří by se letadlu raději vyhnuli. Autoři zprávy ale uvažují i o tom, že „v dlouhodobém výhledu se může noční vlaková doprava v Evropě více rozšířit a nabýt na významu, obzvláště dojde-li k tomu, že dnešní rozsah letecké dopravy bude kvůli ochraně životního prostředí či pro vysoké náklady omezen“.

    Trafikverket si také objednal průzkum, který měl zjistit, zda by o využívání nočních vlaků do Evropy byl mezi švédskými pasažéry zájem. Výsledky ukazují, že poptávka by byla: 21 % procent dotázaných odpovědělo, že „koncept shledávají velmi přitažlivým“, podle 41 % je „poměrně přitažlivý“.

    Předtím než bude možné provoz nočních vlaků zahájit, je nicméně třeba vyřešit několik závažných problémů, říká zpráva. Současné švédské vlakové soupravy nelze z různých důvodů provozovat v evropských zemích, uvádí se na stránkách agentury Trafikverket. Je proto třeba nalézt provozovatele, který bude mít vhodné vlaky k dispozici. Započetí provozu se také neobejde bez podpory z veřejných prostředků. To prý může dále zkomplikovat dosažení nezbytné dohody o mezistátním provozu.

    Na závěr dodejme, že síť nočních vlaků Nightjet úspěšně provozují rakouské ÖBB. Jejich spoje míří do Německa, Itálie a prostřednictvím partnerských železnic i na Balkán či do Polska. Od 19. ledna letošního roku začne dvakrát týdně jezdit také přímý noční spoj z Vídně do Bruselu. Vlaky Českých drah dnes z Prahy jezdí do Curychu, Budapešti, Varšavy a na Slovensko. Například německý železniční dopravce Deutsche Bahn však provoz nočních vlaků ukončil v roce 2016 a jejich obnovení zatím neplánuje. Část z nich nicméně převzaly právě ÖBB. Vrátíme-li se do historie, už od konce 60. let provozovaly tehdejší Československé dráhy dálkový vlak Meridian, který po léta (trasa se v průběhu let poněkud obměňovala) jezdil z Bělehradu přes Prahu až do švédského Malmö. Jeho provoz ovšem definitivně skončil v roce 1993. 

  • Fatální úbytek mrožů. Vědci našli vysvětlení pro vymizení vikingské populace Grónska v 15. století

    16. leden 2020
    Mrož

    Grónsko nebylo dříve tím ledovým ostrovem, jak jej známe dnes. Vikingové, první evropští kolonisté, kteří sem přišli v 10. století, jej právem pojmenovali Zelená země (Greenland), protože nabízelo dost vhodné půdy pro pěstování rostlin a chov zvířat.

    V 15. století sice přišla tzv. malá doba ledová, která výrazně proměnila klima na ostrově, ale to podle zjištění vědců nebylo hlavním důvodem, proč vymizela celá populace obyvatel původem z Evropy. Jelikož nemáme žádné písemné záznamy z Grónska z této doby až do 18. století, můžeme se jen z nepřímých náznaků domýšlet, co bylo příčinou takového tristního stavu. Jedním z neoddiskutovatelných důvodů je, že pevninská Evropa přerušila na více než 200 let kontakt s ostrovem, jehož obyvatelé byli na dodávkách některých surovin do značné míry závislí. Zapříčiněno to bylo poklesem zájmu o zvířecí produkty, jako je velrybí maso, tulení kůže nebo mroží kly.

    A právě fatální úbytek počtu mrožů v kombinaci s nástupem konkurenčního materiálu, kterým byla slonovina, zapříčinil podle posledních zjištění vědců z univerzit v Cambridgi, Oslu a Trondheimu konec vikingského osídlení Grónska v 15. století. Další faktory, které mohly hrát roli, byly eroze způsobená vyčerpáváním půdy zemědělstvím, boje s původními obyvateli ostrova Inuity nebo zavlečení moru z pevniny. V řádu spekulací, opírajících se o náznaky v dochovaných písemnostech, se pak pohybují teorie, že mladší generace posledních evropských obyvatel bez jakéhokoli záznamu ostrov opustila, protože na něm „nebylo co dělat“. Smutným faktem zůstává, že vlivem klimatické změny se z ledového ostrova může v nepříliš daleké budoucnosti stát zase ostrov zelený.

  • Nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevič chce založit ženské nakladatelství

    16. leden 2020
    Světlana Alexijevič

    Běloruská rusky píšící spisovatelka Světlana Alexijevič, která v roce 2015 získala Nobelovu cenu, nedávno řekla, že má v úmyslu založit ženské nakladatelství.

    O svém plánu se zmínila 10. ledna v rozhovoru pro běloruský týdeník Naša Niva. Alexijevič prohlásila, že „muži jsou všude, kdežto díla ženských autorek se vydávají velmi málo. Založení ženského nakladatelství bude mít příznivý vliv na sebedůvěru spisovatelek, na jejich touhu psát“. Myšlenkou na ženské nakladatelství se prý nobelistka zabývá už asi půl roku. Vzniknout má v nejbližších měsících. Vyhlédnuté už má i autorky, jejichž knihy by chtěla vydat mezi prvními. Patří mezi ně běloruská básnířka Jauhenija Pfljaumbaum, prozaička Eva Viežnaviec a rusky píšící běloruská básnířka a esejistka Taňa Skarynkina. Záměr úspěšné spisovatelky vzbudil v Bělorusku i v Rusku značnou pozornost médií.

    Připomeňme, že k nejznámějším dílům Alexijevič patří prozaický debut Válka nemá ženskou tvář (česky 1986) a Modlitba za Černobyl (česky 2002). Nobelovu cenu spisovatelka získala v roce 2015 za knihu Doba z druhé ruky s podtitulem Konec rudého člověka, v níž prostřednictvím rozhovorů vytvořila alternativní podobu novodobé historie bývalého Sovětského svazu. Ocenění Alexijevič akademie zdůvodnila „polyfonním literárním stylem, který je dokumentem utrpení a odvahy naší doby“.

    Knihou Modlitba za Černobyl se inspirovali i tvůrci úspěšného loňského seriálu HBO Černobyl. Loni v červenci v Bělorusku vzbudila jistý rozruch slova Alexijevič o tom, že „sama v životě milovala i ženy, i muže“.

  • Seriálový Pán prstenů už má svou tvář. Amazon odhalil jména hlavních hereckých představitelů

    15. leden 2020
    Středozem J. R. R. Tolkiena

    O tomto projektu pořád ještě nevíme skoro nic konkrétního, přitom natáčení má začít už v únoru. Jisté je snad jen to, že americký logistický gigant z něj chce udělat pompézní seriálovou událost, na které rozhodně nebude šetřit dolary.

    V nastavených mezích stupňovaného napětí a fanouškovského očekávání proběhlo i představení těch, které bychom měli na televizní obrazovce pravidelně vídat. Dozvěděli jsme se totiž jen jména, ale už ne to, které role dotyční herci ztvární. Z dosavadních náznaků tak můžeme jen tušit, že Robert Aramayo, kterého jste mohli sledovat ve Hře o trůny nebo Mindhunterovi, se zhostí hlavní hrdinské postavy Beldora. Jeho antagonistou a největším padouchem série bude Oren v podání Josepha Mawlea, známého divákům rovněž ze Hry o trůny nebo Ripper Street. Mladou Galadriel ztvární Morfydd Clark, která má v poslední době nabitý program – mohli jste ji spatřit ve dvou stále ještě aktuálních televizních hitech britské provenience, Drákulovi a Jeho temných esencích.

    Seriálem zpracovávané události budou tedy zjevně prequelem k úspěšné filmové trilogii. Můžeme se tedy jen domýšlet a znalci Tolkienova díla doplňovat, do které postavy se vtělí Owain Arthur (Hard Sun), Nazanin Boniadi (Homeland, Jak jsem potkal vaši matku), Tom Budge (The Proposition), Ismael Cruz Córdova (The Mandalorian), Ema Horvath (The Gallows Act II), Markella Kavenagh (Romper Stomper), Sophia Nomvete, Megan Richards, Dylan Smith, Charlie Vickers, Daniel Weyman nebo Tyroe Muhafidin. Z předestřeného seznamu lze vyčíst, že tvůrci seriálu dali dohromady pozoruhodný mix hereckých osobností různých národností, mezi nimiž asi nepřekvapivě mírně převažují původem Britové.

  • Kvůli smogu je omezena doprava v některých italských městech

    15. leden 2020
    Smog ve Vatikánu

    Největší italská města byla nucena vykázat tisícovky dopravních prostředků ze silnice poté, co v nich již několik dní přetrvával smog. Abnormální znečištění vzduchu hlásí v Miláně, Římě, Turíně, Benátkách a některých částech regionu Emilia-Romagna. Tento stav trvá již 10 dní.

    Vzhledem k tomu, že se podle předpovědi neočekává zlepšení kvality vzduchu dalších několik dní, zavedla některá města omezení řízení motorových vozidel, centrálního vytápění, užívání otevřeného ohně a zcela zakázala naftová vozidla v centru Říma, což by mělo ovlivnit až 700 000 řidičů. Poplach se týká kontaminace jemnými prachovými částicemi známými jako PM10, které jsou spojovány s respiračními chorobami, alergiemi, otravou a rakovinou. Na vině je zřejmě částečně teplé a bezvětrné počasí, které znesnadnilo běžné proudění, a tak se vytvořil smog napříč velkou částí Itálie.
    Povolený limit pro výskyt PM10 je v Itálii 50 mikrogramů na metr krychlový, pokud se hodnota dostane nad tuto hranici, je kvalita ovzduší považována za zdravotně závadnou a nebezpečnou

    Zamoření ovzduší je obvykle nejhorší v severní Itálii, kde hustě osídlená města, průmysl a zemědělství vytváří emise a hory je zachycují v nížinách. Průmyslová Brescia, Monza, Milán, Turín, Benátky a další města v Pádské nížině pravidelně překračují bezpečné limity. Ale také Řím, kde mořské větry většinou rozhání výfukové plyny kontaminující vzduch, zaznamenal tento měsíc zhoršení. Nejméně čtyři z 15 monitorovacích stanic v Římě naměřily v neděli nadlimitní znečištění